Depresivní porucha

Konsultatem je Prof. MUDr. Jiří Raboch, Dr. CSc.

 

Již ve Starém zákoně je zmínka o melancholii krále Saula, Hippokrates ji označil za duševní chorobu.

Depresemi trpělo mnoho slavných osobností, např. Poe, Twain, van Gogh, Mahler, Schumann … ale nevyhýbá se ani dnešním lidem.

 

PŘÍČINY VZNIKU DEPRESE

Bylo zjištěno, že v nervovém systému pacientů je nedostatek některých látek, které přenášejí informace mezi mozkovými buňkami: serotonin, dopamin, noradrenalin.

Dochází k narušení přirozených biorytmů – pacient se probouzí předčasně a cítí se nejhůř po ránu.

Jedním faktorem pro vznik depresí je sluneční záření, respektive jeho nedostatek. Nejvíc sebevražd je na konci zimy a začátkem jara.

Často bývá deprese věrnou družkou tělesných chorob – snížená činnost štítné žlázy, žloutenka, mononukleóza, endokarditida…

 

AKUTNÍ PROJEVY

Typická je smutná nálada, neschopnost prožívat radost, apatie, úzkostnost, ztráta zájmu, nižší motivace pro jakékoliv aktivity, sex v to počítaje.

Nespavost, nebo naopak zvýšená spavost, snížená, nebo naopak zvýšená chuť k jídlu. Snížená životní energie, snadno se unaví.

Časté jsou bolesti v různých  částech těla, pálení, pocity tlaku, těžké nohy, bušení srdce.

 

RŮZNÉ FORMY DEPRESE

* Psychotická deprese -   přináší i bludy typu – když nezemře, bude konec světa.

* Melancholie -  ztráta chuti k jídlu, sexu, pohybu – obvykle jí trpí starší ročníky.

* Sezónní porucha nálady – začíná na podzim, končí zjara – na naší polokouli.

* Sekundární depresivní porucha  - jako následek nádoru slinivky břišní, plic či zažívacího ústrojí, nebo jako  vedlejší účinek některých léků.

 

HLAVNÍ METODY LÉČENÍ

-          antidepresiva, tzv. 3. a 4. generace, která působí specifičtěji a jsou dobře snášena

-          systematická psychoterapie – zvláště u lehčích forem

-          elektrokonvulze – u těžkých případů se sklonem k sebevraždě, když pacient odmítá stravu a nápoje. Je nyní velmi šetrná, ale nezbytná zvláště u starších pacientů.

 

V poslední době se začínají stále častěji používat i

-          léčba světlem

-          spánková deprivace

-          magnetické stimulace určitých částí mozku

-          řízená stimulace bloudivého nervu

 

Vývoj metod je velmi dynamický, ve snaze vyloučit vedlejší účinky.

 

Závažným onemocněním, které narušuje vztah člověka ke skutečnosti je

SCHIZOFRENIE

Konsultantem je Prof. MUDr. Jan Libiger

 

Onemocnění vede k roztříštění a dezorientaci – vlastně je to jako nádoba roztříštěná na střepy…

 

Bludy a smyslové klamy

Schizofrenie začíná nejčastěji ve věku mezi 18. a 25. rokem. Je zákeřná v tom, že zpočátku připomíná běžnou krizi dospívání.

-          uzavřenost do sebe

-          změna chování

-          nespavost, úzkost

-          mudrování o světě a fascinace objevenou filosofií či náboženstvím

 

Zdravou částí osobnosti tuší, že něco není v pořádku, ale mají zároveň pocit, že jsou součástí nějaké inscenace, manipulace ze strany svých blízkých či jiných lidí.

Náhodným dějům a věcem přisuzují skrytý význam, dojdou až k tomu, že jsou předmětem spiknutí. Že mají nějaké výjimečné schopnosti, pro které jsou součástí vysoké hry. Vzniká blud – slyší hlasy nepřítomných lidí, mají sluchové i čichové halucinace.

Nemocný mluví nelogicky a nesouvisle.

 

Podtypy schizofrenie

Podle průběhu onemocnění rozeznáváme:

Pozitivní: bludy, halucinace, nepřiléhavé nápadné chování

Negativní: ztráta emoční hloubky, myšlenkové zchudnutí, ochromení, slabost vůle

 

Tradičně se rozlišují:          Paranoidní – bludná vztahovačnost

                                        Hebefrenní – porucha myšlení a dezorientace

                                        Katotonní – porucha hybnosti – netečnost

                                        Prostá schizofrenie

 

U 1/3 pacientů může schizofrenie  proběhnout příznivě, a po vyléčení se pacient vrací k plnohodnotnému životu.

 

Jedná se o poruchu přenosu?

Chování a prožívání nemocného je spojeno s neurochemickými odchylkami v mozku. Našli jsme poruchu v přenosu signálu dopaminem – jen pro zajímavost obdobná je u Parkinsonovy choroby.

Proto se léčba ubírá tímto směrem. Důležitá je sociální rehabilitace.

Pokrok ve farmakologii vede zase k lékům s menšími nežádoucími účinky – tzv. antipsychotika II. generace.

Schizofrenie je onemocnění mozku, zasahuje naši duši a ničí kvalitu života.

Dívejme se tedy na pacienty jako na lidi, kteří prodělávají obtížný souboj s duševní chorobou.

 

Pokud onemocní váš blízký

  • získejte co nejvíce informací
  • snažte se v rodině vytvořit chápající kruh a naslouchejte mu
  • podporujte jeho samostatnost
  • poskytněte mu nezbytné zázemí
  • spolupracujte s jeho lékařem

 

 

www.ceskapsychiatrie.cz
Reklama