Čtenářka Vodfon mi zaslala vlastně hned dva příběhy. Děkuji za oba, oba mě potěšily a ten druhý i rozesmál. Charonek naštěstí s domácími injekcemi problém nemá...


kavalírKrásný mazličkový den!

V životě jsem vychovala hodně pejsků a s nima bylo hodně radosti. Vyskytly se však i nemoce a s nima hodně starosti a strach o přežití!

Moc ráda vzpomínám na naší kolii Sindu. Byla rozkošně velikánské štěně, takové nemehlo, které kam šláplo, páchalo škody!

Nemáme barák ani zahradu, ale jí to vůbec nevadilo. Nemotorně běhala po našem bytě, velikánskou rychlostí a bořila překážky.

Ještě, že máme čtyřpokojový byt, v menším by se zabila! Jednou jsme byli u sestry na zahradě, tam lehly všechny záhony jahod. Sestra byla na infarkt a už nás nikdy nepozvala. Doma padly všechny fialky. Volala jsem, na toxikologické centrum, jestli nejsou jedovaté. Měla štěstí, nejsou. Na ní se nedalo zlobit. Jednou, jako štěňátko měla průjem. Nestihla to a pustila na naše manželské postele. Měla jsem na nich krásný bleďemodrý potah s volánkami. Smrad byl velikánský a potah nevypratelný!

Nejroztomilejší byla o Vánocích. Sežrala celý perníkový stromeček i s kovovými háčkami. Ten srávila skvěle, ani průjem neměla. Ještě, že z těch blbostí rychle vyrostla.

Její váha a velikost byla mnohdy velkou překážkou. Bydlíme ve druhém patře, bez výtahu. Když byla po těžké operaci dělohy, museli si chlapi vzít volno v práci a nosit ji. Kromě toho, měla těžkou dysplazii kloubu, takže ty schody jí hodně vadily. Byl to ten nejchytřejší pes, kterého jsem kdy měla. Přes všechny nemoci se dožila 11let. Umřela doma. Její smrt jsme všichni obrečeli.

Teď máme 3 dospělé kavalíry king charles španěly a jedno puberťácké štěně. Mít velkou smečku je vynikající, dokud všichni neonemocní, a nelépe všichni najednou. Před časem dostal jeden virózu s průjmem a postupně se přidali ostatní. Nestačili jsme venčit. Po 14 dnech, když nic nezabíralo, nás poslal s celou bandou na kliniku do Frýdku Místku. Tam udělal všem odběry, stěry, nasadili injekční antibiotika a zaplatili jsme 20 000Kč. Měli jsme tam denně jezdit na injekce. To jsme naštěstí nemuseli. Jsem sestra, budu jim to píchat doma. Ušetříme čas i peníze. Dospělí drželi krásně, byli moc hodni. Malého jsem si nechala nakonec. Hystericky zařval, a přestože jsme ho pevně drželi, utekl i s nspíchnutou jehlou. Stříkačka mi zůstala v ruce. Byli jsme z toho v šoku, my i psi. To se mi u lidí ještě nestalo.

Vodfon

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou

Mazlíčkové téma

Potřebujeme povzbudit, protože Charonek na tom neí poslední dobou zdravotně nejlíp, posílejte mi proto dnes příspěvky do Mazlíčkovho tématu! Příspěvek musí obsahovat fotku mazlíčka, o kterém píšete a nějakou historku, kterak mazlíček stonal a jak to dobře dopadlo!

Hádanka čtvrtá: Zvířátkovo-hádanková soutěž!

Stojí babice rozcuchaná velice. Když přijdou časy, zelené má vlasy, když tělo chřadne, do vody padne.

  • a) vrba (indicie: rubrika Bulvár, 9. 2. 2010 )
  • b) jedle (indicie: rubrika Styl, dnes)
  • c) ježibaba (indicie: rubrika Rodina, 4. 9. 2003)
Reklama