Tak dneska jsem fakt naštvaná. Téměř pět měsíců se úspěšně vyhýbám při rejdění s kočárkem obávaným psincům. Tajně jsem doufala, že nikdo nenechá ulevit svého psa na chodník, ovšem marně…

Dneska jsem to nezvládla. Začalo to divně přilepeným javorovým listem na kolečku… no jasně, drží tam na okrovém, nadmíru voňavém lepidle.

 

Naprosto chápu, že majitelé pejsků chtějí pro svoje miláčky to nejlepší a takové pokakáníčko na čerstvém voňavém drnu trávy je jistě pro psa slastí největší.

 

Dalo mi docela práci vyrýpat tu nádheru klacíky z celého vzorku na pneumatice kočárku.  Šlo to ztuha, neboť to docela kvalitně drží, a to jak na gumě, tak na tom klacíku. Kolemjdoucí jen přiblble civěli. No taky co měli dělat, že?

Maximálně mi věnovali přitroublý  (nebo to měl být chápavý?) úsměv.

 

Kdo tohle jednou zkusil, tak mi jistě dá za pravdu, že by to byla bezva zábava na dlouhé zimní večery pro všechny, kteří jsou líní s sebou nosit pytlík na výkaly svých miláčků. Protože podle mě jde jen o čistou lenost, pochybuji, že se toho štítí. Jinak by si psa snad nepořizovali.

Zase jsem u koček, protože ti, jenž mají kočky, tak si taky její výkaly uklízí, ne? A to dokonce doma ve svém bytečku se hrabeme hrabičkami v kočkolitu jako dítě na písku. Jitrničky a načurané balíčky též skladujeme v pytlíčcích a poté v popelnicích.
Tak proč je to se psy jinak?

 

 

Ale psí radosti nejsou vidět, protože jsou venku, někde v trávě. Navíc dost pejskařů argumentuje tím, že přece platí poplatek za psa, což je v jejich očích jakási daň za znečišťování okolí.

 

Promiňte mi to, ale někdy bych nejradši v těch teplých psích výtvorech vymáchala tlamu samotným majitelům psů.

 

 

A až budu tuhle vonící hmotu jednou škrábat z bot a oblečení běhajícího dítěte, tak budu ještě zlejší. To si pište!

 

A když už jsem u toho, tak si neodpustím poznámku o psím značkování. Naprosto chápu, že je to jejich přirozenost. Dobře, mohou si teda značkovat stromy, patníky, keře, trsy trávy, no přežila bych teda i kola parkujících aut.

Ale je mi fakt líto rohů nejrůznějších budov flekatých jak zákon káže... a ty čůrky stékající po chodníku jsou fakt nechutné. Vypadá to, jako by to bylo mastné, ale to psí moč asi není, takže mi není moc dobře jasné, z čeho se bere ta „nezaschnutelnost“ či jak to nazvat. O typickém zápachu kolem těchto míst radši ani nemluvím.

Že přes tyhle „mastný fleky“ skáču celý rok na chodníku mi už nevadí.

Jenže vážně nechápu, jestli by si tihle majitelé pejsků nechali psa vyčurat na roh svého vlastnoručně postaveného domu. Asi ne – a o tom to je.

 

Reklama