Domácnost

Psí chlupy? Normálka

Přečtěte si vzpomínky čtenářky Hannah58 na uklízení v dobách minulých i dnes. Určitě se pobavíte...


Kdysi dávno, konkrétně za časů mého „v rytmu disca" pro dobré jméno a aby „se brzy vodbyly" stoupaly akcie slečnám, které neprodleně po příjezdu z internátu domů na víkend si v mydlinkách ručně! vypraly x kusů spodního prádýlka a svým živitelům vyžehlily kupu prádla. Co jsem v té době dělala já, naštěstí zapadlo do historických análů. Prosím, nehrabejte. Děkuju vám.

Za časů současných patří k dobrému jménu udržování čistoty a pořádku obydlí a předobydlí. Švédská utěrka, anglickej trávník. Smeták od Vietnamců. Znáte to. Komu se blejská domácnost, tomu se blejská na časy... stručně řečeno. Budu považována za šedou myšku, když prozradím, že taky uklízím?

Mám k tomu osobní motivaci.

Konečně, každej uklizeč má svoji motivaci. Někdo má úplně obyčejně rád pořádek. Puntičkář. Po něm následuje obsedantní neurotik. Svý čestný místo má i pomlouvač: „Ti ..ovákovi maj prádlo furt poházený po křeslech, to bych nesnesl (a). A viděls jejich předsíň ?"

Jak říkám, mám motivaci.

A tak zametám stálepadající chlupy ze psa, likviduju následky manželova „pětiboje" v kuchyni (zas jsme se najedli, že jo), s úctou vybírám programy automatické pračky. S větší úctou než programy televizní. Žehlím. Chodíme vyžehlený. Kdo chodí vyžehlený, má větší šanci vyžehlit si to u druhejch.

Každou uklizenou místnost odměním novou drobnůstkou. Naleštěnou koupelnu provoním mejdlíčkovou tabletou, kuchyň vyšperkuju papírovými ubrousky s dekórem cibuláku, ložnici... počkejte do ložnice nic novýho nedávám... tam dávám sebe... starou brécu... Cože? Slyším dobře? Já a staronová? Děkuju. Jste všímaví. Opravdu.

Ostopéro uklízím, ohlásí-li se návštěva. Ostopéro mi stojí za tu chvilku v síni slávy, abych, v případě, že si host-muž všimne a káravě pohlédne na svoji choť : „ Koukej, jinde to jde..." skromně sklopila hlavu a zalhala, že by se i baron Prášil červenal: „ To je u nás normální."

Není.

Normální jsou psí chlupy na ubruse, hrnky od kafe ve dřezu, nezalitý muškáty a anglickej trávník v nedohlednu. Vlastně v dohlednu. U sousedů.

A moje motivace? Co byste řekli vy?

Myslím, nejsem puntičkář ani neurotik (snad) ani pomlouvač. Jenom mám index BMI 25,7. To nechci. Brala bych míň. Je mi jasné, pohybem ke zdraví a k nižším hodnotám BMI. Tudíž šúruju, přenáším, zametám, luxuju, vyklepávám, umývám, vytírám... a čas od času přepočítám to svý numero.

Hannah58

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne dnes zní „Vztah k pořádku: Bordelář vs. puntičkář“

Jaký je váš vztah k pořádku, respektive nepořádku? Jste bordelář, nebo puntičkář?

Odpovídejte mi na tuto otázku e-mailem do redakční pošty (viz kontakt níže). Odpověď samozřejmě můžete okořenit nějakou pikantní historkou a vlastní zkušeností. Pokud chcete získat krásný dárek, rozepište se více, protože šanci na odměnu za příspěvek k dennímu tématu budou mít pouze ty z vás, jejichž příspěvek bude alespoň tak dlouhý, jako je tento odstavec. A co můžete získat? Oním krásným dárkem jsou teploučké zelené papučky (důchodky), rukavice-chňapka a modré tričko k seriálu Přešlapy.

   
15.09.2010 - Dům a byt - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [3] ToraToraTora [*]

    Index 25,7 je index spokojenosti. Potkala jsem několik vychrtlých neurotiček,a le s nimi není taková sranda Sml67

    superkarma: 0 15.09.2010, 11:29:08
  2. avatar
    [2] enka1 [*]

    Sml16to jsem celá jáSml22

    superkarma: 0 15.09.2010, 11:18:33
  3. [1] s.tin [*]

    skvěle napsáno Sml59

    superkarma: 0 15.09.2010, 10:59:13

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme