Domácnost

První vysvědčení Lucie Bílé

 

Ráno bylo zataženo, vypadalo to, že bude pršet, ale nakonec se počasí umoudřilo. Píše se datum 3. září 2007, začíná nový školní rok a já jako vzorný žáček stojím spolu s ostatními dětmi před Základní školou (tzv. „malotřídkou“) v Otvovicích. Vesnice jako každá jiná. Nachází se kousek od Kralup nad Vltavou, ale od ostatních se v jednom liší. Mezi VIP obyvatele patří Lucka Bílá, první dáma českého popu, která zde před lety stejně jako dnešní děti trávila své dětství, zdejší školu navštěvovala od první do páté třídy a zde také nedávno natrvalo zakotvila i se svojí rodinou.

 

 

Přiznávám, že jsem si tuto malotřídku vybrala záměrně a… snad i sobecky. Myslela jsem si, že vedle ředitelky školy a dětí vyzpovídám i samotnou Lucku Bílou (rodným jménem Hanu Zaňákovou) a oberu ji o pár, kdesi v hloubi zasunutých, vzpomínek na školu. Pravda je taková, že jsem si nakonec povídala „jen“ s ředitelkou zdejší školy, paní Hanou Kohoutovou, a její kolegyní, učitelkou Jitkou Petřinovou. A pochopitelně se spoustou dětí, jako např. s Eliškou, Lukášem, Davidem, Aničkou, Milanem, Lucinkou (nová žákyně, která přišla z jiné školy - v Holubicích), Pepčou, či Jindrou, kteří překonali počáteční ostych před mikrofonem a svou vřelostí a spontánností mi vynahradili nepřítomnost jejich slavné rodačky.

 

 

Když jsem tak postávala před otvovickou školou, fotila a srovnávala si myšlenky, dověděla jsem se od dětí, že pokaždé je začátek „školňáku“ jiný, ale vždycky má takové zvláštní kouzlo a že se do školy vlastně těší!? Důvodem je fakt, že první den je krátký, nenáročný a rychle uteče. Na moji otázku: „Jak pro ně začal dnešní den?“  odpověděla Eliška klidně a s přehledem: „Úplně normálně. Jen jsem o hoďku dřív vstala a jela se podívat na kamarádky - spolužáky, co jsem dva měsíce nepotkala.“ „A co prvňáci? Jak je hodnotíš?“ vnucovala jsem se dál. „Vypadají docela vyjukaně, ale my se tady celkem všichni dobře známe, tak vlastně o nic nejde.“

 

 

  

Úderem osmé hodiny paní školnice otevřela školu a my všichni se nahrnuli do jídelny, kde nás přivítala ředitelka. Ve svém uvítacím proslovu se nestavěla, ve srovnání s jinými řediteli ZŠ, až tak skepticky ke změnám, které vstoupily v platnost právě včerejším dnem. Na základě Rámcových vzdělávacích programů si každá škola mohla napsat vlastní Školní vzdělávací program, podle něhož si začne výuku sama řídit. Učit se tak bude v prvních a v šestých třídách základních škol, v příštích letech přibudou další ročníky.

„Nejvíce se moji kolegové obávají toho, zda-li budou mít dostatek prostředků na ohodnocení učitelů za náročnější práci  a zbudou-li prostředky na zakoupení nových pomůcek, učebnic a veškerého materiálního zabezpečení,“ upřesnila mi později

obavy svých kolegů a dodala: „Věřím, že naše škola i nadále vystačí s přidělenými penězi ze státního rozpočtu. A kdyby ne, pak máme kam sáhnout; obecní úřad nám rok co rok dává k dispozici 400 tisíc korun.“ Obec nám ale vždycky vycházela vstříc, neboť si zde všichni uvědomili, že když tu nebudou mít fungující školu a školku, pak vesnice vlastně vymře.

 

 

 

Poznámka: Okres Kladno včetně Slaného má takovýchto fungujících malých školiček cca 30 (což je na okres  dost). A protože mají i dostatek celokoncipovaných škol (tzv. „devítiletek“), peníze, které sem putují ze státního rozpočtu, uživí i tyto malé školičky. Mezi ně patří i otvovická malotřídka, která čítá celkem 21 žáků a s dospělými se hravě vejde do čísla 25.

 

 

Škola disponuje dvěma třídami: v jedné sedí 6 prváků a dva páťáci - v péči ředitelky. Druhá třída je rozdělena třemi řadami lavic: První řadu od okna tvoří druháci, uprostřed sídlí třeťáci a třetí řadu okupují čtvrťáci. Třídní učitelkou, velitelkou a školitelkou v jedné osobě je druhá kantorka. Obě dámy spolu s ostatními „dospěláky“ (vychovatelka, školnice a kuchařka) tvoří sehraný tým.

Výhodou vesnické školy se může zdát každodenní potkávání svěřenců i mimo školu a dokonalá znalost prostředí, ve kterém se všichni společně pohybují. Ona důvěrnost může však může být i na obtíž; zvláště v okamžiku udělování trestu či postihu.

Nabyla jsem dojmu, že všem je tady dobře a problémy jsou od toho, aby se řešily, nikoliv kupily. I přes mnohá úskalí, kterými tato školička musí proplout, si odnáším hezký pocit a teplo u srdce. Slova ředitelky Kohoutové znějí jako poselství:

„Děti, vám všem tady, ale i jiným žákům a studentům, přeji v novém školním roce plavbu plnou krásných objevů a dobrodružství. My učitelé i rodiče vám budeme držet palce, pomáhat a přát vám, aby vám po celou dobu svítilo slunce a vítr poháněl plachty správným směrem až k vytčenému cíli!“

 

 


Protože nikdy není tak zle a já se ve zdejší škole zdržela déle, než jsem původně plánovala, paní školnice mi při odchodu „práskla“, že Hanka (tak zde všichni oslovují Lucku Bílou) před malou chvílí dorazila domů (snad si to ta dobrá žena později neodskáče). Sebrala jsem veškerou odvahu, přešla přes silnici, která dělí školu od Lucčina domu, a i když jsem věděla, že naše hudební megastar ve svém sídle nepřijímá žádného otrapu, tedy ani novináře, kteří se otrapům mnohdy podobají, zazvonila jsem u branky.

Velitelka domu opět potvrdila, jak dobrá duše to je (možná ale, že se jí mně jen zželelo!?). Porušila mantinely sobě dané a seběhla za mnou. Nejenže mi darovala i s podpisem svoji knihu – Jen krátká návštěva potěší, ale dohodly jsme se, že spácháme krátký rozhovor, ve kterém nám odhalí něco málo ze svých vzpomínek, vážících se k jejímu dětství a zdejší škole. Lucinko, my víme, že sliby se mají plnit (a nejenom o Vánocích)!?!

 

   
05.09.2007 - Dům a byt - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. [8] hermiona [*]

    Ach jo. Nechtěla bych bejt česká celebrita, aby někdo vydával za senzaci dne, co jsem měla v první třídě na výzo.
    Článek o prvním dnu ve školičce o dvou třídách by určitě zajímal obyvatele oné vesnice, ale proč by měl zajímat čtenářky ženy-in?

    superkarma: 0 05.09.2007, 16:58:11
  2. avatar
    [7] evadolezalova [*]

    alik: ivusa: tak asi jsou tady ve městě hodnější učitelé

    superkarma: 0 05.09.2007, 16:04:40
  3. avatar
    [6] floo [*]

    tatulah: též jsem na tohle alergická, a ještě na větu: ´mějte se sluníčkově´

    superkarma: 0 05.09.2007, 15:16:07
  4. avatar
    [5] ivusa [*]

    evadolezalova: já jsem měla taky 2

    superkarma: 0 05.09.2007, 14:57:29
  5. avatar
    [4] alik [*]

    evadolezalova: Každý ne, já jsem měla taky dvojku.

    superkarma: 0 05.09.2007, 14:29:36
  6. avatar
    [3] evadolezalova [*]

    arjev: no to snad vidíš sama, ne ?
    V první třídě v prvním pololetí dvojka ? Přiznám se, že to vidím prvněkrát. Každý měl vždycky jedničku jak bič.

    superkarma: 0 05.09.2007, 14:16:42
  7. [2] tatulah [*]

    Já jí nesnáším, srdíčka, lidičky, uááá

    superkarma: 0 05.09.2007, 13:34:50
  8. avatar
    [1] arjev [*]

    Mrzí mě,že píšete názory o důchoďáku,o kariéře, znásilnění a o vízo Lucky Bílé ani ň

    superkarma: 0 05.09.2007, 12:44:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme