Přestože se dětská imunita během pobytu ve školce již pravděpodobně stihla více či méně posílit, bývají zejména mladší školní děti v prvních měsících nového školního roku nemocné poměrně často. Přechod z prázdninového režimu do školního bývá pro dětský organismus šok: dříve vstávají, polovinu dne tráví v uzavřené místnosti, mění se jídelní a pitný režim. K tomu se přidávají teplotní změny – zrádná jsou obzvláště chladná rána v kombinaci s teplejšími odpoledny. Imunita je všemi těmito faktory ovlivněna, může oslábnout a viry a bakterie pak mají snadnou cestu. Dětský kolektiv uzavřený dlouhé hodiny v jedné místnosti je ideálním prostředím především pro šíření kapénkových infekcí. „Rodiče se shodují, že nejčastěji bojují s nemocí u dětí těsně po nástupu do dětských kolektivů. Tedy v září a říjnu – po začátku školního roku, kdy ještě nemají vybudovanou potřebnou obranyschopnost,“ uvádí Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma.

Virová onemocnění: Od rýmy až po mononukleózu
Virová onemocnění jsou v dětském kolektivu zdaleka nejběžnější. Patří mezi ně různé virózy, onemocnění horních cest dýchacích (akutní rýma, laryngitida), chřipky, ale také zánět spojivek, plané neštovice, takzvaná pátá dětská nemoc, virové průjmy a rovněž mononukleóza. „Infekční mononukleóze se lidově přezdívá ‚nemoc z líbání‘, neboť se nejčastěji přenáší slinami. Kromě zmíněného polibku k přenosu často dochází třeba i pitím ze společné láhve. Nemoc je velmi častá u náctiletých, objevit se ale může i u mladších dětí. Symptomy zahrnují zvětšené a povleklé krční mandle s bolestivostí, zvětšené krční uzliny, zvětšená játra a zvětšenou slezinu. Pro léčbu je důležitý klidový režim, což neposedné děti špatně snášejí, a také dieta šetřící právě játra,“ popisuje lékař Bohumil Ždichynec.

Nemocí, kterými se dítě může nakazit ve školním kolektivu, je celá řada. Proto je důležité u něj v průběhu celého roku pěstovat pevnou imunitu, která mu může pomoci vyhnout se těžším onemocněním. A i když dítě onemocní, díky dobrému imunitnímu systému se s nemocí vypořádá snáze a rychleji. Silnou obranyschopnost dítě získá především pohybem na čerstvém vzduchu, otužováním a pestrou vyváženou stravou bohatou na antioxidanty – například vitamíny C a B, minerály, stopové prvky. Do jídelníčku je také dobré zařadit vlákninu pro správné zažívání a další prospěšné látky, například polyfenoly, což jsou jedny z nejúčinnějších přírodních látek pro posílení imunitního systému. Najdeme je v ovoci a zelenině, ale i v rostlinných doplňcích stravy, jako je například komplexní přípravek Immun44, jenž je díky své chuti dětmi dobře přijímán.

Bakteriální nákazy: Angína je běžná, pozor na meningitidu

Většina infekcí postihujících děti školního věku je virového původu, dítě se však může potkat i s některými bakteriálními onemocněními. „Z bakteriálních infekcí školákům nejčastěji hrozí angína, bronchitida neboli zánět průdušek – ta ovšem může mít i virový původ –, dále se objevuje rovněž spála a častý je i zánět středního ucha, který sice způsobují bakterie, ale propuká v návaznosti na virové onemocnění, nejčastěji rýmu,“ vyjmenovává celostní lékař Bohumil Ždichynec. Z bakteriálních onemocnění postihujících děti a mladistvé je pak velmi nebezpečný zánět mozkových blan. Tato nemoc může zpočátku připomínat běžnou rýmu či chřipku, je však smrtelně nebezpečná a lékaři tak důrazně doporučují nechat proti ní dítě očkovat.

Stres: Dopřejte školákům pohyb a odpočinek

S nemocemi a únavou, s níž se školáci mohou obzvláště na začátku potýkat, se pevně pojí stres. Nesmíme si namlouvat, že stres je doménou dospělých, i děti jím mohou významně trpět. Problém je však v tom, že děti mnohdy nedokážou své tíživé pocity pojmenovat, a rodiče tak mohou tápat, co s jejich malým školákem je. Na to, že je vaše dítě stresované, ovšem mohou poukázat určité signály, například podrážděnost nebo náladovost, výraznější citová vázanost na rodiče, plačtivost či agresivní chování. U dětí, které jsou ve stresu kvůli škole, lze pozorovat též nechuť k aktivitám spojeným právě se školou nebo přímo odmítání docházky do školy. S dítětem je potřeba hlavně mluvit o jeho pocitech, dopřát mu dostatek odpočinku, slevit z příliš přísných pravidel – například nechtít po něm udělat si úkoly hned po návratu ze školy – nebo ubrat na intenzitě domácí přípravy, a také dát mu prostor na jeho koníčky. Důležitý je i pobyt venku, obzvláště na slunci, které umí zvýšit hladinu serotoninu, hormonu štěstí, jenž pomáhá navodit pocit klidu a pohody. Uvolnění stresu napomáhá i pohyb či sport, neboť fyzická aktivita vyplavuje endorfiny.

Reklama