Lásky bývají romantické, jiné smutné, další veselé. Žádná z nás nechtěla o svoji první lásku přijít. Chtěly jsme ji napořád. Mně bylo tehdy sedmnáct a ukecal mě poezií.

Během šesti měsíců jsem dokonale pochopila, jak se věci s pánskou částí populace mají. Idylický vztah se brzy změnil v obměnu filmu Jak ztratit kluka v deseti dnech. Ustála jsem kamaráda, který mě měl od mého milého odvést. Neodešla jsem ani ve chvíli, kdy se mi svěřil, že ještě před pár dny miloval mou kamarádku. Musel přitvrdit. První láska skončila. Ale teď už jsem nad věcí: Jaká byla má dávná první láska na procenta?

Básník 100 %
Psal hezké verše a já jsem čekala na nějaký romantický sonet. Marně. Jednou jsem se dočkala dopisu. Předcházelo mu dlouhé přemlouvání. Dopis měl deset řádků s opraným klišé: „Hodně vody uteklo, zatímco jsme se neviděli, a hodně ještě uteče…“ Drahý, raději už nepiš, zavřou vám vodovod!

Inteligent 99 %
Maturoval na gymnáziu s jedničkami, pak šel na práva. Jeho inteligenci jsem obdivovala. Jediné procento mu vzal můj nejlepší kamarád ve chvíli, kdy jsem ty dva seznámila. Vzal si mě pak stranou: „Evičko, co blázníš, vždyť ten je úplně blbej.“ Až později jsem mu dala za pravdu. Poznala jsem ještě pár lidí, kteří navzdory vysoké inteligenci zůstali úplnými blbci.

Tanečník 50 %
Při stylu života mého milého mi bylo jasné, že společenské tance zvládne. Ovšem pokud se jdeme pobavit s přáteli do music baru, valčík stačit nebude. Chvíli jsme seděli a výborně se bavili. Parket se zaplnil a můj smích přešel v ostudu gigantických rozměrů. Taneční kreace ve stylu hry na vzdušnou kytaru a nekontrolovatelné kývání hlavou brzy začínalo připomínat epileptický záchvat. Vyklidila jsem prostor. „Na shledanou, máte to tu hezké, škoda, ale vrátit se sem nemůžu. A mimochodem, ten blázen ke mně nepatří.“

Romantik  20 %
Několika romantických gest jsem se dočkala. Bohužel si je s odstupem času už tolik nevybavuji. Přetlouklo je totiž jiné velmi romantické gesto. Chystali jsme se spolu odjet na pár dní do Paříže. Eiffelovka, Disneyland - můj sen. Půl hodiny do odjezdu. Z hlubokého zasnění mě vytrhla věta pronesená jen tak do éteru: „Nemohli bysme být jenom kamarádi?“ Nemohli, ale právě sis získal nového nepřítele. Už mi bylo jedno, že se celých pět dní snaží neobratně balit asi čtrnáctiletou (!) spolucestující. Pro mé potěšení ho vždy velice obratně poslala velmi daleko. Pozvala jsem ji na kafe.

Sex guru 10 %
Hodnocení jsem schopna až s odstupem let. Tehdy nebylo s čím srovnávat. Aktu schopen byl, proto dávám deset procent. Při vzpomínce na naši první noc se mi vybaví scéna z filmu Nuda v Brně, kdy Olince kamarádky dávají rady pro její poprvé: „No, dělat dobře ti to stejně nebude, tak to hraj. Možná po tom usne, je dobrý mít pak něco k jídlu.“  Mně rady nikdo nedával. Ale přišla jsem na to taky a úplně sama. Byla neděle půl páté ráno. Ani nevím, jak se stalo, že jsme oba byli najedou vzhůru. Samotný akt trval sotva dvě minuty. Předehra žádná, jenže ta nebyla nikdy. Pak usnul. A nic k jídlu jsem připraveného neměla. Za trest.     

Věrný 2 %
Nevadilo mi, že si dívky do mobilu ukládal pod zdrobnělinami. Později by se od něj dal telefon oddělit jen chirurgickým zákrokem a určitá Klárinka mi začínala pít krev. Ovšem Klárinka už po týdnu byla jen slabý odvar. Můj přítel byl vždy věrný. Vždy aspoň třem. „Byl bych s Tebou šťastnější, kdybys mi tolerovala moje úlety. Proč Ti mám být věrný?“ Uměl se trefit do bolavého místa. Lapala jsem po dechu a přemýšlela, jestli bych se taky neměla trefit do míst, kde by to tentokrát hodně bolelo jeho. Proč jsem to neudělala? Napadlo mě, že by se mi ta místa ještě někdy mohla hodit. Nehodila.

A jestli mi snad ještě někdo bude chtít recitovat, budu schopná trhnout svůj sprinterský rekord. Ne, děkuji, z inteligentních básníků jsem už nadobro vyléčena.

Vzpomenete si také na svou první lásku?

Reklama