Dnešní téma mi  připomnělo začátek prázdnin, když mému prvnímu synovi Adamovi bylo osm let a končil druhou třídu.

Ve škole končili o dva dny dříve, byl tenkrát s babičkou na chatě na Berounce v Černošicích. Hrál si s dětmi na břehu, stavěly hráz. Nějak velmi nešikovně mu vypadl kámen z ruky, a jak ho chtěl tou rukou chytit, kámen mu dopadl tak nešťastně, že mu přimáčkl prsteník chytající ruky na kameni, který byl pod rukou. Jako by položil prst na kámen a dalším kamenem do něj praštil. A prst byl na kaši.

Babička v hysterickém záchvatu zavolala sanitku, odvezli ho s visícím prstem na chirurgii do Motola. Tam mu ho zadlahovali a předali babičce s tím, že ten prst asi nesroste moc pěkně a že má pozítří dojet na převaz a na kontrolu. Musela jsem je uklidňovat oba – babičku, že tomu prostě zabránit nemohla, a Adama, že to bude dobrý.

Ale dobrý to nebylo. Zašla jsem s ním namísto do Motola na plastiku do Vinohradké nemocnice. Když mu sundali ty všechny obvazy, měl prst z půlky černý jako botu. Doktorka mi řekla, že to musí pryč... no došlo mi to asi za deset minut, jak to vlastně myslí. Že mu ho budou amputovat. To měla babička další šoky, ještě rok brečela, jen co Adama viděla.

Opět jsem je tedy musela oba uklidňovat, Adama proto, že je lepší přijít o kousek ruky než o celou, a babičku, aby se už konečně uklidnila. Šel tedy na operaci, dvě třetiny prstu mu „sundali“, ale celé prázdniny s tím měl potíže. Nejdřív nemocnice, pak kontroly a masáže pahýlku. Navíc šel do nové školy a styděl se za to, že ho nemá. Řekla jsem to hned učitelce, ale velmi brzy se otrkal, se všemi se seznámil. Nakonec ještě se vztyčenou rukou honil holky po třídě, které s ječením utíkaly.

Jednou před koncertem Tří sester jsme seděli u stolu s Fanánkem a probírali jsme tyto defekty – smál se, že jeho děti taky udělaly z jeho amputace přednost. Jejich táta je hrdina, že nemá nohu, spojily to hned s mnoha dobrodružnýma historkama… Takového tátu bez nohy, to přece jen tak někdo nemá…  Stejně jako Adam – vymýšlel si, jak mu prst ukousnul krokodýl, žralok, divoký pes a já nevím, co ještě…

Klára

 

Reklama