Říká se, že člověk za svůj život ujde průměrně takovou vzdálenost, jako by čtyřikrát obešel Zemi po rovníku. První takové obejití máme za sebou už ve dvanácti letech. Jenže ne všechny děti nosí správné boty, a tak má podle podiatrů minimálně třetina dětí ve věku do šesti let nějak deformovanou nohu. Na prvním stupni základní školy je to dokonce už 60 procent dětí. A to rozhodně není finální číslo. „Důsledky poškození nohou v dětství se často projeví až v dospělém věku, nezřídka až ve třiceti, čtyřiceti letech věku,“ říká PhDr. Vlasta Mayerová, tajemnice České obuvnické a kožedělné asociace. O to víc pozornosti bychom dětským nožkám měli věnovat, a to už v prenatálním období!

Dítě průměrně udělá i 17 tisíc kroků denně, zatímco dospělý jen 10 tisíc kroků.

Vývoj chodidel

O zdravém vývoji nohy se rozhoduje už krátce po početí dítěte. „Do 12. týdne těhotenství se vytváří základy pro zdravou nohu. Jestliže v tomto období nastávající matka onemocní infektem, kouří, pije alkohol, bere drogy a podobně, podepisuje se na celkovém zdraví dítěte, a tedy i na správném vývoji pohybového aparátu,“ upozorňuje MUDr. Marie Součková, primářka Lékařského podiatrického centra v Praze.

Další osud vývoje dětských nožiček máme přirozeně v rukou po narození. „Když se dítě narodí, má v nožičce jen dvě osifikační jádra. Pokud mu na tento chrupavčitý základ dáte botičku, už dopředu určíte, jak bude noha vypadat,“ naznačuje primářka Součková s tím, že v prvních měsících života bychom proto měli ponechat nožičkám prostor pro jejich přirozený vývoj. A to doslova.

Ponechte nožičkám svobodu

Velkou roli ve vývoji nohy dítěte hraje už oblékání novorozence a kojence. „Když mu dáte dupačky, které jsou v prostoru pro chodidlo příliš malé, nemůže natáhnout prstíčky, čímž mu bráníte v přirozeném růstu,“ vysvětluje lékařka a za velkou chybu považuje také předčasné obouvání miminek. Kojenec v botičkách možná vypadá roztomile, ale jeho chodidla trpí. Odborníci proto doporučují obout dítě až ve chvíli, kdy samostatně chodí. Pokud tedy zatím udělá jen pár samostatných krůčků a preferuje lezení po čtyřech, s výběrem botiček rozhodně vyčkejte.

„Dítě se narodilo, aby mělo přirozenou volnost nožičky, a ta mohla krásně růst. Když je obujete předčasně, nedostává se mu vjemů z prostředí prostřednictvím plosky. Doma jich totiž moc neposbírá, tam bývá vše rovné. Leda pokud byste neuklízeli a nechali je chodit přes hračky, měli doma různé povrchy, předložky a tak dále, pak nějaké stimuly má,“ nabádá primářka Součková a doporučuje děti často vyzouvat, aby mohly vnímat prostředí přímo ploskou chodidla. Jen tak mohou vyhodnotit terén a zafixovat si správné pohybové stereotypy a návyky. 

Botičky po sourozenci?

Kvalitní dětské botičky jsou drahé. Kterou maminku by tedy nenapadlo „recyklovat“ ty skoro nové boty po starším bráškovi? Vždyť je nosil sotva pár měsíců a mají podrážku absolutně netknutou! Jenže tady jsou odborníci opět zajedno - boty, které už někdo nosil, dětem rozhodně nedávejte.

„Každé dítě je jiné, takže si botu také jinak vyšlápne, byť by ji nosilo jen krátkodobě. Prvotně totiž botu vyšlápneme uvnitř, zatímco zvenku může vypadat jako nová. Pokud už má ale tato bota uvnitř určitý sklon, bude do tohoto sklonu tlačena i zdravá noha,“ upozorňuje podiatrička s tím, že nepomůže ani vyměnit prošlapanou vložku v botě. Ke změnám zakřivení a vnitřní struktury totiž dochází například i v opatku. Ano, i malé dítě, které toho zatím moc nenachodí, dokáže botičku vyšlápnout.

Jde se na nákup!

Pamatujte, že dětská noha není zmenšenou kopií nohy dospělého člověka. Liší se v řadě anatomických zvláštností, které je třeba respektovat.

  • Noha batolete je úzká v patě a prstíčky se vějířkovitě rozšiřují. Proto musí být špička bot dostatečně prostorná, prstíčky nesmí být stlačovány.
  • Respektujte také délku všech prstců. Boty zásadně vybírejte podle toho nejdelšího na noze, tedy ne jen podle palečku.
  • Dětská noha se v průběhu dne, jak se svaly unaví, prodlouží o zhruba sedm milimetrů, rozšíří se o zhruba pět milimetrů. Proto je důležité zachovat v botě takzvaný nadměrek. Správně padnoucí bota by měla mít na délku před prsty volný prostor 12–15 milimetrů.
  • Až se vypravíte pro první botičky, neřiďte se tím, že ráno je moudřejší večera. Zkoušejte boty v odpoledních hodinách, kdy je noha objemnější. Velikost také vybírejte podle delší a širší nohy.
  • Nedejte na tvrzení, že když bota nepadne hned, tak se časem poddá. Bota musí sedět už při zkoušení, jinak noha trpí. A než by se stihla poddat, dítě z ní pravděpodobně vyroste.
  • Noha nesmí být sešněrována natolik, aby se na ní vytvořily zářezy. Obouvejte děti tak, aby nedocházelo k uskřinutí nervově-cévního svazku. To samé platí i pro ponožky či podkolenky, i ty by měly být volné a neškrtit.
  • Jdete vybírat dětské botičky? Víme, které zničí vašim potomkům nožičky!
Než se vydáte na nákup botiček, postavte dítě odpoledne na stůl a jeho nožičku obrýsujte na papír. Tento obrys vezměte s sebou a položte na něj vložku vyjmutou z vybrané botičky. Jen tak uvidíte, kolik prostoru dítě v botě bude mít. Ono samo totiž neřekne, že ho to někde tlačí, často také při zkoušení skrčí prstíky, což vás může zmást. Dětem do šesti let nožičku znovu přeměřujte každé dva až tři měsíce.

Co obout na doma?

Pokud máte doma koberce, uděláte nejlépe, když necháte děti chodit naboso. Tvrdé povrchy pro to ale příliš vhodné nejsou. S ponožkami s protiskluzovou úpravou si v takovém vystačíte jen do doby, než začne samo chodit. Pak mu raději pořiďte kvalitní bačkůrky, popřípadě kvalitní, měkké capáčky s koženou podrážkou.

Čtěte také:

Uložit

Uložit

Reklama