Vyšňořit se, načančat, mašličku do vlasů, nejlépe červenou, lampiónek do ruky a hurá na průvod! Pamatujete si to ještě? Nebo jste něco takového nikdy nezažily? Milovaly jste státní svátky, nebo jste prvomájové průvody, čestné stráže v pionýrských krojích a slavnostní projevy nesnášely až do morku kostí?

Vzpomenu-li na své dětství, odehrávající se v jednom ruském městečku, nemohu zapomenout ani na průvody a oslavy u příležitosti státních svátků. Nejen že v ty dny vyjely do ulic alegorické vozy - nejrůzněji zdobené náklaďáky, ale i obrněné transportéry a tanky a my se jako děti mohly svézt, ale zároveň se všechny sportovní kluby a oddíly připravovaly předvést to nejlepší.

 

A tak si pamatuju, jak jsme před tribunami s nabubřelými řečníky pochodovali v bílých džudistických kimonech a předváděli hody a pády na asfaltovém náměstí, nebo jak jsme zaplétali koním do hřív červené pentličky, kterých se pak všichni ti nebozí čtyřnožci lekali. A když jsme v sedlech ne zrovna klidných achaltekinských koní předjeli před tribunu a jeden z metály ověšených stařešinů cosi zahřímal do mikrofonu, málem jsme ušlapali krojované tanečnice, které šly před námi.

Prvomájové a jiné státní průvody byly zkrátka úžasný zážitek a já se na ně vždycky těšila. A když se slavil konec druhé světové války, vždycky jsme se spojili s ruskými a polskými dětmi a šli zmlátit děti německé. Což nám bylo tolerováno až do té doby, než někoho napadlo vzít dlažební kostku. Rozbité hlavy už zjevně podle mínění dospělých ke správnému slavení státního svátku nepatřily, a tak jsme byli řádně vyhubováni a několikrát museli nahlas zopakovat, že válka už skončila. Cedili jsme to mezi pevně sevřenými zuby a mysleli si své.

V zemích českých jsem se už s průvody a oslavami příliš nesetkala - vrátila jsem se v době pubertálních rebélií, navíc mi česká státnost nijak k srdci nepřirostla, a tak jsem na oslavy, kladení věnců, hymnu a politické projevy definitivně zanevřela, kterýžto názor si uchovávám dodnes.

28. září tak nevnímám jako svátek státní a jako den české státnosti, ale jako svátek náboženský - den zasvěcený vzpomínce na svatého Václava. A projevy politiků okázale ignoruji...

Jak vzpomínáte na prvomájové průvody Vy?
Pamatujete si je ještě?
Chodila jste s lampióny?
Zlomila jste mávátko spolužákovi o hlavu?
Jak se na státní svátky díváte dnes?
Sledujete projevy politiků?
Nebo berete svátky jen jako dovolenou?

Podělte se o své vzpomínky na státní svátky na redakce@zena-in.cz a vyhrajte!

Reklama