Samuel Strobel ze Stanford University of Medicine již čtvrt století vyvíjí metodu transplantace, která umožní bezproblémové přijetí orgánu do nového těla. Nyní se podařil průlom.

Shoda orgánů s tělem není nikdy dokonalá. Dosud se musely před i po operaci pacientovi ordinovat léky na potlačení imunitního systému. To proto, že imunitní systém mohl na nové orgány nepříznivě reagovat, nebo dokonce zaútočit. Záměrné oslabování schopnosti imunity s sebou také přinášelo různá rizika. Nejenže léky mohou časem orgán poškozovat, ale snížená obranyschopnost není přizpůsobená adekvátně reagovat na proniknutí virů a bakterií do těla. A co víc – případné vznikající nádory mohou bez většího nebezpečí v těle bujet.

Nová metoda se po úspěšných testech na zvířatech začala pokusně aplikovat i na lidi. To přineslo štěstí Larrymu Kowalskemu. Narodil se s jednou ledvinou, a ta mu ve čtyřiceti sedmi letech také vypověděla službu. Jeho bratr se uvolil, že mu daruje svou. Nejdříve Larrymu narušili ozařováním a léky jeho imunitní systém. Poté mu transplantovali ledvinu a zároveň s ní implantovali buňky bratrovy kostní dřeně. Ta se v Larryho těle uchytila a pomohla vytvořit prostředí, které pro transplantovaný orgán není cizí. Po třech měsících mohl Kowalski do zaměstnání a do půl roku přestal užívat i jakékoliv podpůrné léky.

Záhadou pro lékaře zůstává, že se pacientům netvoří v kostní dřeni buňky dárce, dokonce po krátké době z těla zmizí úplně, ale dokáží vytvořit k novému orgánu toleranci, která přetrvává.

 

 

 

Reklama