Kudla, Kudlajda, žížala
– Kdyby na mě ještě dneska někdo takhle zavolal, tutově  bych se otočila. Prostě už jsem si na zprvu ne právě oslavná oslovení zvykla. A děti jsou ve vymýšlení zkomolenin, kterými se titulují, hotoví mistři. Nejedna špionážní organizace by si ušetřila práci, kdyby svým agentům nechala vymýšlet krycí jména děti.

Dáš si kafe, bulánku?

I někteří rodiče v rozněžnělém rozpoložení udělí svému batoleti nějaký ten „pseudonym“, pod kterým vystupuje někdy až do puberty. To je pak ve chvíli, kdy se zapomenou a počastují svého odrostlého synka před jeho slečnou slovy: „Dáš si kafe, bulánku?“ i značně nemilé.

Jen málo rodičů se k tomuto roztomile infantilnímu modelu nenechá strhnout. A proč ne?
Je ale dobré přestat synovi říkat prcíčku“ ve chvíli, kdy je mu pětadvacet, měří o půl metru víc než my a má dvě děti.

Čus, tupoune  

Nějakou roztomilou přezdívku nám zpravidla vymyslí dobrotiví spolužáci nebo chlapi v hospodě, případně spoluvězni a podobně. Nejčastěji jde o něco, co specifikuje a hodně často také paroduje naše tělesné proporce, znalosti, zvláštnosti, míru intelektu a podobně. A takoví kantoři v tomto případě drží prim.   

Měli jsme na základce učitelku, které jsme říkali smeták“ podle takového vypelichaného copu, který nosívala. Jiné kantory si vybavuji nejvíce pod jmény smrťák“ (byl bledý), skunk“ (zde šlo spíše o charakter než o tělesný odér), pusina“ (oblíbená fyzikářka) a „krumpáče“ jsme měli na pozemky.

Rozhodně jsem nebyla sama, kdo vyfasoval výše uvedené líbivé přezdívky. Seděla jsem v lavici před prasoněm“, vedle mě seděl „smolda“ a moje družka do lumpáren nosila se ctí podtitul „hrošice“.

Nemohu nezmínit „žirafu“, která mi ovšem nebyla přítelkyní. Minimálně jednou v týdnu mi vysypala učebnice do kontejneru a následně tam odeslala i mě, neb jsem neměřila ani polovinu toho, co ona. Nakonec jsem jí mu sela rozbít hlavu lahví (ještě se netřídil odpad), a byl pokoj. Nechápu, proč jsem to udělala až ke konci roku a nechala se odhazovat do odpadků tak dlouho.

Emílie Kittlová? Neznám!

Takový umělecký pseudonym, to už je jiná káva. Zpravidla si jej vymyslí umělec sám. Důvod je buď politický (mnoho spisovatelů nemohlo psát pod vlastním jménem, protože tak by jim nevyšel ani návod na obsluhu rychlovarné konvice), nebo jim prostě jejich občanské jméno nepřišlo dost umělecké. Taková Emma Destinová se ve skutečnosti jmenovala Emilka Kittlová.

Drahý pseudonym

Naprostý mistr pseudonymů je ale pod vlastním jménem téměř neznámý malíř, jehož díla jsou ovšem dnes ceněna v eurech, a to poměrně vysoko. Podívejte se, jestli náhodou nevlastníte obraz, signovaný jedním z těchto jmen: H. Carnier, Laarsen, Lambert, W. Carnier, F. Gilbert, C. Carlo, O. Halm, Carlo de Mary, L. van Howe, R. Jäger, M. Heger, Hobart, Holmstedt, Lundberg, F. Rodek, J. Rollin, F. Marchant, C. Poul.

Pokud ano, vlastníte obraz Karla Kaufmanna a možná máte dílo v hodnotě od 400 do 3000 Euro.


 

 

 

Tento obraz Karlova mostu by mohl mít v některém z pražských starožitnictví cenu vyšší než 60 tisíc korun.

 

 

 

 

 

Nicky

Jinou skupinu novodobých přezdívek tvoří nicky. Takový nick může podle odborníků hodně vypovídat o nositeli samotném. Psycholožka Daniela Martincová z psychologické poradny v Praze 8 říká:
Mnoho odborníků z oboru se pochopitelně zabývá otázkou, zda lze nickname, který si člověk zvolí sám, nějak využít pro vypracování osobnostního profilu. Pro kompletní obrázek povahy člověka to pochopitelně nestačí, ale jako záchytný bod jsou jejich poznatky rozhodně zajímavé. Z užívaného nicku lze například vypozorovat, jakou hodnotu si mnohdy uživatel dává, nebo jakou roli hraje v kolektivu. Tohle hodně využívají kolegové v kriminalistice, kde se lze od nicku odrazit. Nick je totiž někdy užíván už zcela podvědomě a pachatel často na tuto drobnost zapomene. „Plácačka“ byl například nick z diskuse anonymního ohlašovatele nástražného výbušného systému. Tento muž pracoval u dráhy a kriminalistům to výrazně pomohlo. U mnoha lidí jde ale třeba o zkráceninu jména. Někdy je to o tom, jak se dotyčný vidí: Nosáč, všeználek a podobně.

Co vy na to?

Meander, psycho, Máničko, kareto, lilinko, Zázvorko?
A co například gentiana? Nic ve zlém, ale má váš nick něco společného s mazátkem na afty?

 

 

 

 

Malá soutěž o balíček kosmetiky

Jestlipak uhodnete, komu patřily v minulosti tyhle přezdívky?

Starý
či Starej
Ševci
Jestřáb
Perníkáři
Sissi

Správné odpovědi pište až do zítra, do 10 hodin do diskuse. (Správné odpovědi a vítěze uvedeme v zítřejší novince.)

Podle čeho jste volili svůj nic? Měli jste nebo máte mezi přáteli přezdívku? Dávali jste je kantorům, profesorům, svým dětem?

Reklama