Bulvár

Prožila jsem deset plastik

Dobrý den krásné ženy,
víte, já si o otázce plastiky myslím svoje, a to následující:
 
Je spousta lidí, kteří si myslí, že když půjdou na plastickou operaci, tak je všechno v pohodě a brnkačka". Nikdo z nich netuší, do čeho vlastně jdou, i když jim lékař vše vysvětlí. A mnohým to nedojde ani na operačním stole. Dalo by se říci, že vlastně dost dobře nechápu ty, kteří něco takového podstoupí jen tak, z pouhého rozmaru svého, nebo pro rozmar někoho jiného. Samozřejmě, pokud je pro někoho plastika nutná ze zdravotních důvodů, tak je to něco jiného.
Při léčbě vrozené vady jsem MUSELA podstoupit několik takových operací. A proto mám zážitků více než dost. Pro představu jich zde pár uvedu.
 
Ve 14 letech, tedy v době bující puberty, mi dávali kostní štěp z mé vlastní kyčle na úpravu tvrdého patra. Vše v celkové narkóze, to bylo v pohodě. Ale bohužel už mi nějak opomněli říci, nebo vysvětlit, že po probuzení budu nějakou dobu odkázána na invalidní vozík. Takže pro puberťačku" dost velký šok a problém. Samozřejmě, že mi potom došlo, že to nebude nastálo, ale ten počáteční šok, když jsem se nepostavila, nohu vlastně ani neovládala a přivezli vozík, byl hrozný. Na vozíku jsem strávila 14 dní a pak se učila chodit. Dnes už můžu s úsměvem říct, že úspěšně a že nejhorší ze všeho bylo dostat se s vozíkem na WC a manévrovat tam :-).
 
Po ukončení fyzického vývoje mi naplánovali plastické operace obličeje. Jasně, jako velký hrdina jsem se dostavila do nemocnice, že tedy jdu na tu operaci. Věděla jsem, že se jedná pouze o několika hodinovou záležitost a že ještě ten den budu doma, takže jsem opravdu byla v naprostém klidu až do chvíle, kdy mi sestřička oznámila, že ta předchozí operace se malinko protáhla, ať se jdu zatím najíst. Nějak se mi neslučovalo jídlo s narkózou, a proto jsem se zeptala, jestli to myslí vážně, že před narkózou se nejí. Dodnes nezapomenu na tu větu: My nepracujeme v narkóze, pouze vám to lokálně umrtvíme."
Tak v tu chvíli jsem zažila zatím svůj první a zatím zároveň i poslední hysterický záchvat. Spustila jsem, že nikam nejdu, že mne tam nikdo nedostane, že je to dobré tak jak je, že se raději smířím s tím, než jít pod kudlu bez narkózy. Kdyby tehdy nebylo mého otce, který na mne v tu chvíli dost hlasitě houknul", tak bych byla schopna odejít a už se nevrátit. Naštěstí jsem zůstala. Ta první operace nakonec nebyla tak hrozná. Dalo se to v pohodě vydržet, cítila jsem jen malování, kdy si pan doktor nakreslil, co kde přesune a co kde odstraní (fialovou vodičkou na afty), tu první injekci a pak už nic, jen tlak, tahání a škubání. Za půl hodiny bylo hotovo. Pak jsem si jen odpočala na lehátku a jela domů.
Takže mi po roce, kdy se vše ustálilo, jak mělo, naplánovali druhou operaci. Věděla jsem již, do čeho jdu, a byla jsem poměrně klidná. Ale ouha, jestliže první jsem skoro necítila, tak druhou a všechny další (celkem jich bylo 10) jsem si užívala". Lokální anestezie se díky každému dalšímu zásahu, novým jizvám a srůstům hůře a hůře ujímala a působila vždy na menší a menší část operovaného místa, takže museli přidávat, a někdy už nezabírala vůbec. Mé štěstí bylo, že operace trvaly tak od 10 do 30 minut a tělo má vlastní obranu proti bolesti, zvládla jsem je všechny. Jen už se přidaly příšerné pooperační bolesti, v několika případech se jednalo i o zásah do kosti, a také horečky. Proto se nasadily léky na snížení horečky a zároveň i na obnovu srážlivosti krve, na zmírnění bolesti a na spaní. Naštěstí, jak se zdá, nezanechaly žádné stopy.
A aby toho nebylo málo, tak tampony, kterými jsem měla vyztužený nos až po čelo, a náplasti, které jsem měla přes polovinu obličeje, příšerně svědily. Jak je všeobecně známo, lidé se sádrou používají pletací jehlice a já používala párátka na to, abych se mohla poškrábat. Veškeré zásahy se, naštěstí, prováděly uvnitř nosu a zvenku mi tedy nic nebránilo. Vždy jsem se těšila, až mi všechno zase vyndají a odstraní a já se budu moci normálně umýt (hlavně tu aftovou vodičku).
Také jsem jednou na operaci, kterou jsem měla objednanou na 10. hodinu dopolení, čekala do 15 odpoledne. Je fakt, že pak už mi nevadilo vůbec nic. Nervy mi dávno odpochodovaly, už jsem byla otupělá.
 
Jak vidíte, mám zážitků více než dost a ne vždy příjemných. Kdyby mi teď někdo nabízel plastiku čehokoliv, tak ho pošlu do... Ani slyšet.
 
A proto se divím všem, kteří nemusí, že se nechávají řezat a ještě za to platí

Posílám jednu fotku z těch dávných dob
 
Julie75
Milá Julie,
děkuji za příspěvek i fotografii.
Chápu, že to pro vás bylo traumatizující, ale jak asi víte, zážitky jsou nepřenosné.
O plastikách (a samozřejmě i těch nepovedených) toho bylo napsáno dost, a stejně mají kliniky, které se zabývají estetickou medicínou, stále narváno. Kdo to nezažije na vlastní kůži, stejně neuvěří, a nebo mu to utrpení stojí za to.
   
18.01.2007 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [23] Suzanne [*]

    gentiana: na druhou stranu - já se nepotřebuju v časopise za prachy dívat na nějakou šeredu, stačí zajít vedle do pekárny a zadarmo se juknout na prodavačku

    superkarma: 0 18.01.2007, 20:26:35
  2. avatar
    [22] edith1975 [*]

    mně se zrovna nosy- skoby vždycky líbily

    superkarma: 0 18.01.2007, 18:18:37
  3. [20] teruna [*]

    já jsemzažila operaci nosních dutin. Narkóza byla taky jenom lokální a bylo to něco strašného, nic horšího jsem v životě nezažila, porody jsou proti tomu brnkačka, takže si umím představit, co musela pisatelka asi vytrpět. Takže na žádnou plastiku po zkušenosti s operací by mě nikdy nikdo nedostal...

    superkarma: 0 18.01.2007, 13:39:01
  4. [19] gentiana [*]

    mamčo: mimochodem, můj otec ošklivě ohořel. Strávil dva měsíce ve špitále, každý druhý den na operačním sále a vrátili ho domů se závislostí na opiátech.
    Chápu i svoji kamarádku, tkerá si nechalal asi v padesáti upravit víčka, protože vypadala jako starý baset a kromě toho už ji ty oči bolely.
    Pochopím i holku, co má zadek jako Věstonická venuše a hrudník jako žehlidí prkno, že si nechá zvětšit prsa, i když já bych do toho asi nešla. Ale pitomosti jako nechat si odsávat tuk z prstů na nohách, aby se slečna lépe vešla do úzkých střevíčků (četla jsem to v americké Vogue, kterou jsem někde našla, bohužel nemůžu sloužit citací. Byl tam článek o botách na podpatku, kde psali o tom, že si dámy nechají bodat do chodidel kolagen, aby je netlačily chodidla a tak podobně)....
    Onehdy jsem četla knihu The Beauty Myth, kde je kapitola o estetické chirurgii. Ta kniha vyšla poprvé někdy kolem roku 1990, navíc ve Státech, kde některé věci fungují jinak, než v Evropě, ale podstata věci, že ideál krásy je fotka, nikoli člověk, a že fotce se nejde podobat, je stejné i tady. Vezměte si nějaký časopis s modelkou na obálce a sledujte ho pozorně. Ráno ta fotka nemá na ksichtě otlačený polštář a oteklé oči jako třeba já. Nikdy nemá opar nebo uhry, jako mívám já. Vždycky je dokonale učesaná, což já často nejsem. Takže jsem vlastně ta špatná, protože obálka Kosmopolitána je pořád dokonalá a ještě se sladce usmívá, kdežto já sladkého úsměvu dosáhnu až po dvou kafích a sprše. Tohle je absurdní příklad, když to napíšu - ale ruku na srdce, která z vás si nikdy neřekla Jak to ksakru ta Běta Zobálky dělá, že vypadá tak dobře, zatímco já mám pytle pod očima a ruce odrbané od mytí podlahy?

    superkarma: 0 18.01.2007, 13:29:29
  5. avatar
    [17] Ditulin [*]

    Já jsem byla na plastiku nosu a můžu jen doporučit!!! Žádné pooperační bolesti, čeho jsem se zbytečně 10 let bála, úplná pohoda, jen 2 týdny modřiny. Toť vše. Bez váhání bych šla znovu!!!!!!!!!

    superkarma: 0 18.01.2007, 13:08:00
  6. avatar
    [16] mam-ča [*]

    gerda: Není nad uniformitu !
    V té souvislosti jsem si vzpomněla, jak obchodní cestující nabízí v holičství univerzální automat na holení. Hodíš 10 Kč, strčí se tam obličej, a za dvě minuty muž odstoupí, oholen a navoněn.
    Holičovi se to nezdá : Vždyť má každý jiný tvar obličeje ?!
    Obchodník : To jo, ale jen poprvé...

    superkarma: 0 18.01.2007, 12:54:29
  7. [15] Dobroslava [*]

    Chápu co musela vydržet a překonat obavy z výsledků. Lidé.kteří jsou poznamenání úrazem,nebo nějakým postižením by měli postoupit tyto plastické operace,aby se se svými nedostatky nemuseli potýkat celý život. Ale můj názor na plastické operace jako zkrašlující,omlazujicí je negativní. Všichni starneme a měníme svůj vzhled.Nikdo se za to nemusí stydět.Znám jednu starší zpěvačku,která prošla mnoha plastickými operacemi a ted,musím se přiznat, se mi nelíbí. Buď to bylo operatorem nebo množstvím zásahu na rty ,má je téměř nepohyblivé a její úsměv je nepřirozený.A byla to opravdu hezká žena.Nyní už je také v létech.

    superkarma: 0 18.01.2007, 12:08:45
  8. avatar
    [14] gerda [*]

    mam-ča: anebo Nina Divíšková. Má výrazně řecký profil a neumím si ji představit jinou. Co všichni blbnou s těmi nosy? Dřív byl nos orlí, řecký, římský a teď to sekají všichni podle jedné fazóny. Vždyť je to nudné. Kvůli stejným ksichtíkům nesnáším americkou filmovou produkci, tedy tu komerční.

    superkarma: 0 18.01.2007, 11:57:00
  9. avatar
    [13] francoias [*]

    Už jsem asi před rokem viděla pořad " naživo" z průběhu plastické operace. Byl to německý dokument o tom, jak si jedna prostitutka nechala zvětšit prsa a rty. Ten dokument byl naprosto hrůzný, řekla jsem si , to má za to,že si vymýšlí blbosti .... Ale v dnešním článku mi došlo,že toto vlastně podstupují lidi , kteří mají různé zdravotní problémy. Bodivuji jejich statečnost a Julii přeji ,aby již nemusela podstupovat žádné takové zákroky

    superkarma: 0 18.01.2007, 11:39:21
  10. avatar
    [12] Juana [*]

    Před lety jsem s mojí mámou seděla v autě, které bylo při bouračce úplně na odpis. Máma seděla ve předu a při nárazu uhodila hlavou do palubní desky a úplně si rozdrtila nos - pro vysvětlenou, stalo se to v cizině a auto bylo ze 60. let a ještě nemělo moderní tříbodové pásy, jenom dvoubodové - přes pas. Po návratu do Čech jí zajistila její sestřenice - doktorka protekční operaci u nich v nemocnici (nemocnice v Praze, kam jsme tehdy spadaly dle místa bydliště, zrovna malovala - bylo to v roce 1980). Takže mámě udělali úplně nový nos, protože ten původní byl úplně rozdrcený a ani nemohla pořádně dýchat. Máma vydrží hodně, už dřív si užívala hnusnou komplikovanou zlomeninu nohy a půl roku ležela v sádře, ale prý ten nos byl snad ještě horší. Vzpomínám si, jak potom říkala, že nechápe, jak si někdo může nechat takovouhle operaci dobrovolně a ještě za to platit. Nos jí udělali dobře, je jenom trošku jiný než původní a zůstala jí po straně malá, skoro neviditelná jizvička. Dobrovolně by ale na žádnou operaci nikdy nešla.
    Mimochodem, braní štěpů z pánve má za sebou zrovna nedávno, když se jí po letech ta původně zlomená noha sama od sebe přelomila a doktoři zjistili, že skoro 40 let jí nohu držel pohromadě jenom šroub a okolní svaly, že jí ta kost pořádně nikdy nesrostla. Díky pokroku v medicíně jí ale na starý kolena nakonec dožije se srostlou kostí

    superkarma: 0 18.01.2007, 10:59:25
  11. avatar
    [11] mam-ča [*]

    Vivian: mmch, mám za sebou plastiku nosu po úrazu. Nosánek mi sice zvenčí udělali exportní, ale přepážku mám křivou. Tu celoroční rýmu nikomu nepřeju.

    superkarma: 0 18.01.2007, 10:56:06
  12. avatar
    [10] Vivian [*]

    mam-ča: já wim... nebo Barba Streisand. Ale někdo se s tím prostě tak pohodově sžít nedokáže

    superkarma: 0 18.01.2007, 10:55:52
  13. avatar
    [9] mam-ča [*]

    Vivian: Však píšu - když se přírodě fakt něco výrazně nepovede. Ale vezmi si např. sestry Elefteriadu. Pro jejich řecké orlí nosy se jim říkalo "skoby", a ony na to byly pyšné.

    superkarma: 0 18.01.2007, 10:53:27
  14. avatar
    [8] Vivian [*]

    mam-ča: kdybys měla skobu jak Inčučůna, asi bys výměnu nosu za zvlčilost nepovažovala...

    superkarma: 0 18.01.2007, 10:48:14
  15. avatar
    [7] mam-ča [*]

    gentiana: Jsem pro kosmetické operace, když se přírodě fakt něco výrazně nepovede. Jsem ráda, že plastičtí chirurgové umí opravit jizvy po spáleninách, přišít končetiny po úrazech, že skoro nejsou vidět jizvy, apod.
    Ale různá zvětšování poprsí, zmenšování pozadí, výměna nosu podle vlastního výběru dle katalogu..., to považuji za zvlčilost.
    Vždyť každá operace, i ta plastická, sebou nese riziko komplikací, a třeba i narkózu, která není zrovna neškodná.
    Pokud nejsem zrovna Quasimódo, tak bych pro nějaký pomíjivý vnější efekt do toho nešla.

    superkarma: 0 18.01.2007, 10:46:47
  16. avatar
    [5] gerda [*]

    gentiana: mám hodně načteno, takže mi teď v paměti naskočila dětská knížka Neználek. A tam byla kapitola, jak do Kvítečkova přijel slavný módní malíř a všechny Malenky či jak se jmenovaly, se od něj nechávaly portrétovat. Malíř samozřejmě maloval to, co si Malenky přály, na portrétu každé zvětšoval oči, zmenšoval nosík....výsledek byl ten, že všechny malenky na obrázku vypadaly stejně. Tak nějak si představuju plastického chirurga, který hrabe peníze na zkrášlovacích plastikách, z jeho dílny vycházejí kopie...

    superkarma: 0 18.01.2007, 10:24:59
  17. [4] gentiana [*]

    Hm... nevím, jestli to sem redakce dá, napsala jsem takové zamyšlení o tom, jak lidi vypadají a místy to bylo pěkně jedovaté, ale jinak si dovolím doplnit Gerdu, nechat si sebrat obličej, kde je napsané, co jsem za celý život zažila, protože vrásky od smíchu jsou out... kdyby si někdo chtěl nechat uříznout ruku, tak ho zavřou do blázince, ale nechat si uříznout osobnost je v pořádku.
    Aby bylo jasno, neřeším, když má někdo problém jako autorka článku, dvaceticentimetrovou jizvu na obličeji po úraze. Dokonce beru i to, že má někdo zadek o pět čísel větší než horní půlku těla.... ale když někde vidím nějakou tu reklamu na chirurgickou kliniku, kde je nahá ženská se šipečkama a cenama a pak obrázek MUDr. Toho (elegantní, opálený, otcovský), MUDr. Onoho (elegantní, opálený, otcovský) a anonzmní sestřičky s vyfoukanými vlasy alá obálka časopisu, nemůže mě nenapadnout podprahově sdělené My staří samci víme nejlíp, jak má ženská vypadat... a taky ten chirurg co udělal z Leony Machálkové se zajímavým obličejem tuctovku, zapomněla jsem jeho jméno, co se potuluje na dobytčích trzích, pardon, soutěžích modelek, se jeví být ze stejného hnízda.
    Zajímalo by mě, proč to lidí, častěji ovšem ženy, dělají. Proč chcou být jiné (a je diskutabilní, jestli hezčí)......

    superkarma: 0 18.01.2007, 10:14:41
  18. avatar
    [3] bamofi [*]

    No,opravdu sis užila něco, na co se jen tak zapomenout nedá. Jsi hrdinka a držím Ti pěsti, ať Tě už v životě nic podobného nepotká.Hodně štěstí

    superkarma: 0 18.01.2007, 10:14:09
  19. avatar
    [2] gerda [*]

    Rozdíl je, když člověk na plastiku musí, nebo když si jen vymýšlí. Kosmetický průmysl má největší zisky jen kvůli naší marnivosti a honbě za věčným mládím. Já si vždycky u té příležitosti vybavím ilustraci, už nevím, kdo to namaloval: mlýn na přemílání starých bab! Nebylo by na škodu, kdyby ten obrázek přišel znovu do módy, aby se jinak rozumné ženské včas vzpamatovaly!

    superkarma: 0 18.01.2007, 09:36:21
  20. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    tedy Ty jsi si užila,to je hrozné,obdivuji Tě.Přesně,jak říkáš,sice jsem nic takové neprodělávala,ale jenom pro krásu,já nikdy.

    superkarma: 0 18.01.2007, 09:30:13

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme