Reklama


Obava ze žloutenky zasáhla v minulých dnech snad každého. Často se v souvislosti s ní skloňovalo slovo epidemie. To však podle hygieniků není na místě. Situace prý není tak vážná.

Je pravdou, že jen za minulý týden bylo evidováno více pacientů s hepatitidou než za celý minulý rok. To je však způsobeno spíše tím, že „nemoc špinavých rukou“ se Česku loni vyhýbala obloukem.

 

A nedá se ani popřít, že statistiky hovoří o nejhorší situaci za posledních devět let. Od začátku roku až do 28. září se v celém Česku nakazilo žloutenkou typu A celkem 602 lidí. Nejvíc v hlavním městě – 346. Loni přitom žloutenkou trpělo 128 lidí.

 

Kromě Prahy a přilehlých okresů Praha-východ a Praha-západ jsou ohniska nákazy v okresech Kolín, Pardubice, Olomouc a Frýdek-Místek.

 

Podle hlavního hygienika Michaela Víta může počet nakažených narůst do tisícovky během dvou týdnů, pak ale očekává pokles. „Pokles očekáváme nejpozději začátkem listopadu,“ řekl. A důrazně odmítl, že by šlo o epidemii. „Situace není klidná, hlavně v Praze a ve středních Čechách, určitě ale není kritická,“ dodal.

 

„Do včerejšího dne bylo zaznamenáno 602 případů,“ konstatoval hlavní hygienik Michael Vít. „Situace je opravdu nepříznivá, ale nikoli kritická,“ zdůraznil s tím, že by rád zastavil možnou paniku. „Není k ní důvod,“  opakoval. Přesto ale dodal, že nárůst počtu nemocných bude pokračovat až do listopadu.

 

Hlavní hygienik také představil plán ministerstva zdravotnictví zavést plošné dobrovolné očkování malých dětí proti pneumokokovým nákazám. Rozhodnutí však bude záviset na rodičích. Vakcínu by však místo nich platily pojišťovny.

 

Nově by měly být očkovány také děti ve věku kolem 11 let proti černému kašli. „Odborné analýzy ukazují vzestup tohoto onemocnění u teenagerů. Ten způsobuje především nedostatek protilátek v organismu dítěte z prvního očkování v raném dětství,“ řekl Vít.

 

Plán se bude moci realizovat už od ledna 2009, pokud ovšem parlament odhlasuje novelu zákona o zdravotním pojištění a o ochraně veřejného zdraví.

 

Pneumokoky

Bakterie, které jsou všude kolem nás a běžně se vyskytují na sliznicích horních cest dýchacích. Jsou nejčastějším původcem infekcí dýchacích cest. Mohou způsobit například zápal plic, otravu krve nebo zánět mozkových blan a ohrozit život zejména v dětském věku a u lidí nad 60 let.

 

Podle odhadů asi 20 procent pneumokokových meningitid končí úmrtím dítěte a u 30 procent případů se projeví těžké neurologické postižení. Celkově u 60 procent dětí, které se z meningitidy vyléčí, se objeví nějaké trvalé poškození zdraví, například ohluchnou.


Proti pneumokokům se dosud v Česku očkují jen vybrané děti, například s různými chronickými chorobami. Ročně jich onemocní asi 400.

Za očkování se zatím platí, jedna dávka stojí zhruba 1850 korun, dítě dostane postupně čtyři dávky.

 

Černý kašel
Původcem je bakterie, jejímž jediným hostitelem je člověk. Přenáší se kapénkami při mluvení, ale hlavně při kašli nebo kýchání. Po kontaktu s nemocným se nakazí 80 až 90 % neočkovaných osob. Nejčastější je výskyt černého kašle mezi 3. až 5. rokem života.


Nakažené děti mohou dále infikovat svoje mladší sourozence, včetně kojenců, které nemoc může ohrozit na životě Postihuje nejčastěji děti, výjimečně též dospělé. Je vysoce nakažlivý. U postižených se projevuje záchvaty úporného kašle.

 

U nás se proti černému kašli očkuje od roku 1958. První dávku vakcíny dostane novorozeně v rámci takzvané hexavakcíny už v prvním roce života. Přeočkování je pak čeká mezi šestým a sedmým rokem života. Nyní by se mohlo přidat nově i přeočkování v 11 letech. Letos u nás od ledna do konce srpna onemocnělo 319 dětí, loni za stejnou dobu 120.