Reklama

V minulém díle tohoto seriálu jsme si zopakovali malou abecedu první pomoci. Z vašich příspěvků je patrné, že právě tahle "disciplína" vám mnohým není tolik blízká, jak byste si přáli, a tak se k ní rozhodně ještě v dalších dílech budeme vracet. Dnes se ale zaměříme trochu na prevenci... Nepodceníme-li ji, dost možná nebudeme muset v praxi vědomosti o první pomoci nikdy využít. A co si budeme povídat, je to jeden z mála případů, kdy nás to asi ani nebude příliš mrzet...

Nejčastějšími příčinami úrazů doma jsou pády, popálení a opaření, poranění při domácích pracích a elektrickým proudem, udušení a utopení, otravy, pokousání psem. Závažné jsou zvláště proto, že k nim dochází v prostředí, které dítě dobře zná a které mu má poskytnout nejvyšší pocit bezpečí a ochrany.   

Jak bojovat? Věřte, že prevence domácích úrazů je možná, třeba úpravou vnitřního prostředí bytu a domu, používáním bezpečných domácích spotřebičů a nástrojů, ale také tím, že nedovolíme dětem vykonávat domácí práce, na které fyzicky nebo duševně nestačí.

Na paměti mějte, že mezi rizikové činnosti patří vaření, ohřívání vody, koupání a mytí, manipulace s hořlavinami a zdroji elektrického proudu.
Možná vás to překvapí, ale víte, že rizikovými místy jsou kuchyně, koupelna, obývací pokoj, garáž a dílna? Samozřejmě, stejně tak i pomocné prostory jako kotelna, kůlna, zahrada a sklep, které jsou pro děti velmi přitažlivé. Proto bychom asi ve výčtu neměli opomenout ani domácí bazén - v němž i větší dítě může utonout ve velmi malém množství vody.

Jsou děti rizikové méně a děti rizikovější

A jak by se daly charakterizovat rizikové děti? Asi nutno dodat, že tento přívlastek si nesou s sebou rozhodně všechny, zvláštní důraz a opatrnost však zasluhují velmi živé děti (hyperaktivní), děti s poruchami chování, děti s poruchami vývoje, epileptici, děti z problémových rodin, děti zanedbávané a děti ponechávané bez dozoru.

Zkuste si hrát - třeba hru: Bezpečný domov

Asi je na místě zdůraznit, že do výchovy k prevenci úrazovosti bychom měli ale zařazovat všechny děti (tedy i výše uvedené kategorie), a vytvořit tak společně prostředí hry na "bezpečný domov". Schválně, zkuste si s dítětem sednout a do plánku domova (bytu nebo domu) zaznamenat všechna riziková místa, činnosti i situace. Potom s nimi rozeberte míru rizika. Nezabere vám to příliš času, ale rozhodně vám to pomůže k pocitu, že se snažíte nejenom sebe, ale i vaše dítě vést k aktivnímu chování maximálně eliminujícímu možná rizika.

Pro úplnost si připomeňme několik hlavních zásad, které bychom měli dodržovat proto, aby náš domov byl co nejvíce blízký "oáze klidu":

- teplota vody v kohoutku nemá být vyšší než 65 stupňů Celsia
- všechny elektrické instalace musí být v řádném stavu
- topná tělesa s vyšší povrchovou teplotou opatřit krytem
- elektrické přístroje nepoužívat během koupání či sprchování - ukládat je rozhodně mimo dosah dětí!
- zbraně ukládat pod uzamčením, munici odděleně od zbraně
- pokud je dítě samo doma, musí vědět, koho zavolat, kdyby potřebovalo pomoc

Shrneme-li tedy předpoklady účinné prevence, pak víme to, že základním předpokladem účinné prevence úrazů dětí je znalost věkových zvláštností a přirozených způsobů chování dětí v různých věkových obdobích.
Vytipováním a rozborem rizik, jimž mohou být děti různého věku vystaveny, můžeme vysledovat příčiny vzniku úrazů a jejich odstraňováním pak bezpečí dětí chránit.
Pro zdravý vývoj dětí se snažíme zajišťovat takové prostředí, v němž by působení rizikových faktorů bylo sníženo na minimum.
Bohužel, to ale nestačí.
V souladu s psychomotorickým vývojem (od dvou let) bychom měli v dětech vytvářet povědomí možného ohrožení, pokud nebudou samy věnovat svému bezpečí dostatečnou pozornost. Proto bychom měli poskytovat i pravdivé informace o tom, co může být zdrojem nebezpečí. 
 

Více : www.detstvibezurazu.cz