Reklama


Několik desítek žen s transparenty přešlapuje před ministerstvem zdravotnictví. O čem mluví jejich hesla? O vážné situaci v tomto resortu. Tak to bude na pražském Palackého náměstí zřejmě vypadat 8. října od 14 hodin. Pořadatelky z Hnutí za aktivní mateřství a Unie porodních asistentek tvrdí, že stát nebere vážně profesi porodní asistentky. A tomu už prý nelze přihlížet.

 

„Stát diskriminuje porodní asistentky, brání tak ženě svobodně se rozhodnout, jakou péči chce ze svého zdravotního pojištění užívat,“ vysvětluje místopředsedkyně Unie Ivana Königsmarková.

 

Podle ní stát přehlíží profesi porodní asistentky, ale zároveň nedokáže nahradit péči, kterou těhotným, rodícím ženám a matkám po porodu porodní asistentky poskytují (poučení o životosprávě po porodu i během těhotenství, o kojení, návštěvy v rodinách, diagnostiku, sledování stavu plodu, ošetřování apod.). Kvůli tomu organizují po celé republice i petiční akce. 
 
„Navíc stát brání iniciativám, které by mohly mezeru v nabídce služeb pokrýt  například zakazuje činnost porodních domů, neumožňuje ambulantní porody a zavírá malé porodnice, nabízející rodinný rozměr péče. Zároveň neposkytuje systémové zajištění odborné asistence při porodu doma. Ženám jsou tak upírány možnosti, které jsou ve většině ostatních evropských zemí standardní samozřejmostí. V porodnicích jsou navíc často přehlížena přání žen a dochází i k protiprávnímu jednání zdravotníků. Situace je vážná a vyžaduje neodkladné řešení,“ tvrdí Königsmarková.

 

Petici, která je na webových stránkách www.normalniporod.cz, podpořila i europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL), ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová, sociolog Igor Nosál, lékařka a vedoucí Centra krizové intervence Helena Vidovičová, duchovní Tomáš Halík, herec Jaroslav Dušek a další známé osobnosti.

Podle organizátorek protestních akcí je v zahraničí běžné, že se o ženu a dítě během těhotenství a porodu i po něm stará jedna jejich porodní asistentka – a to bez ohledu na to, kde žena porodí, jestli v porodnici, nebo v porodním domě či doma. U nás tento model péče není možný. Asistentky nemají šanci získat potřebnou praxi, jen výjimečně s nimi podepisují smlouvu zdravotní pojišťovny.

 

„Porodní asistentky nejsou naši nepřátelé, ale ony samy se do nepřátelské role staví a je to škoda, brání to diskusi,“ reagoval mluvčí ministra zdravotnictví Tomáš Cikrt. Podle něj se stát debatě s rodičkami a asistentkami nevyhýbá. „Je třeba systém nastavit tak, aby byla možnost svobodné volby pro ženy, ale aby znaly rizika a aby mohl lékař zasáhnout tam, kde je ohroženo zdraví dítěte,“ dodal.

 

Ženám se také nelíbí zavírání malých porodnic (v nichž se narodí méně než 500 dětí ročně), k němuž prý dochází v poslední době. „Právě taková zařízení nejlépe umožňují osobní a rodinný přístup, z pohledu ministerstva zdravotnictví jde o neefektivní pracoviště, která nesplňují požadavky nejmodernější péče o rodičky. Nedávno tak zanikly i populární a hojně vyhledávané porodnice ve Vrchlabí, ve Frýdlantě v Čechách, ve Vysokém Mýtě či v Kutné Hoře, a to i přesto, že zdejších služeb zvýšenou měrou využívaly také přespolní ženy se zájmem o přirozený porod, včetně těch z hlavního města,“ vyjmenovala místopředsedkyně Unie porodních asistentek.

 

Ke kritice se připojila i psycholožka Věra Břicháčková, která blokování práce malých porodnic vnímá jako rivalitní záležitost porodníků z velkých klinik. Ti nestojí o konkurenci malých oblíbených pracovišť, která tak jasně dávají vyniknout rozdílu mezi porodem a porodem. „Současný stav lze také vnímat jako výsledek vlády mužů  věci veřejné v Parlamentu, Senátu i na ministerstvu zdravotnictví a v pojišťovnách jsou převážně v rukou mužských úředníků či lékařů. V případě zavírání malých porodnic jsme zkrátka svědky nehorázné diskriminace žen. Jako psycholožka připomínám, že z hlediska psychologického bezpečí je u porodu důležitý především dobrý pocit matek, jejich vnitřní jistota a možnost rozhodnout, kde chtějí své  zvláště prvorozené  dítě přivést na svět. Jako soudní znalkyně dodávám, že hodně nepovedený a asistovaný porod může žena vnímat jako trauma, srovnatelné se znásilněním,“ řekla.

Podle Cikrta má i ministerstvo výhrady k přístupu mnohých lékařů v porodnicích a k tomu, že některá zdravotnická zařízení nedokážou vyjít vstříc individuálním požadavkům svých zákazníků. Domnívá se ale, že se k tomu nesmí přistupovat paušálně. „Ženy by si měly stěžovat na konkrétní případy, které musí být prošetřeny,“ řekl.


Souhlasíte s výhradami organizátorek protestních akcí?