Reklama

Čtenářka PBD zavzpomínala s chutí na své dětství s o dva roky mladší sestrou. A nevypadalo to jako dětství, ale jako horor…

Dobrý den:)

Mám o dva roky mladší sestru.Když jsme byli malé,tak jsme na sebe nedaly dopustit a dokonce jsme žádaly i přepulení bombonu,jen aby jsme mohly schovat té druhé...ale pak se to nějak zvrtlo :D

Mely jsme klasický sesterský vztah-plný naschválu,hádek,rvaní atd...:)

Když jsem byli na zš,tak jsme se rvali jak koně...ale kolikrat ségra mazala za našima s tím,že jsem ji bouchla,i když to nebyla pravda-a naši po mě hned šli a nebylo jim možné vysvětlit,že si to vymýšlí..tohle dělala hodně dlouhou,až jednou mi vyhrožovala,že pujde říct našim že jí biju,a že budu mít zaracha-ale něvěděla že mezi futrama stojí táta,a všechno slyší. A ségra měla pravdu v tom,že trest bylo domácí vězení,ale mýlila se v tom,kdo ho dostal...

Jednou mě probudila kýblem vody..a tak jsem ji za odměnu přivazala za vlasy ke klice a abych měla jistotu,že to bude držez,zajistila jsem ty uzle žvýkačkama,pro jistotu dvouma-a ségra šla na krátko...

Jindy mi zas ségra prohodila jednu brusli za svou a já na bruslení ze školou trpěla jak pes..ono to přece jen poznat témeř nebylo,že je jedna brusle menší..Hodně velkej problém byl ségřina záhadné nemoc-byla to bolest.Ta bolest přicházela obden po 18 hodině-to měla zrovna mýt nadobí :D A kolikrát jí to i prošlo a místo ní myl někdo z našich..a i přes mé stížnosti a řev mi naši řekli,že někdy ví,že simuluje..ale někdy si nejsou jistý,tak raději jednaj jako kdyby nesimulovala..ale tahle nemoc se časem vytratila sama:)

Pak jsme přešli do puberty a začaly jsme se tak nějak nenávidět..zjištovaly jsme si,kdy ta druhá jde ven,aby jsme si mohly užívat samoty v pokojíku:) Obvyklou větou bylo „Ty už si tady? neříkala jsi,že přijdeš v až v tolik a tolik..“ a nebo „Jdeš dneska ven? jestli ano,já zůstanu doma“ a podbně :D

Prostě krávy jsme byli,o tom žádná :)

Jednou,to jsme byli u babí,segra nechtěla jít hned utírat nadobí,a tak jsem jí začala honit a ona předemnou praskal dveřma a já nějak netrefila kliku a prošla dveřma..To bylo krve..ale nic važného,jen šitá noha a ruka:)

Jindy jsme se zas pospolitě rozhodly,když jsme byli u babí sami,že půjdem trénovat střílení vzduchovkou na pohyblivej terč.Samozřejmě,že jsem to měli bez dozoro zakázané,ale víte jak to chodí :) Tak jsme šli pro vzduchovky.Ségra ji natáhla..přitom mířila na mě..teda ne chtěně nebo tak-ale prostě stála proti mě,natáhla ji a vyšla rána...Sesunula jsem se k zemi,ségra řekla,že doběhne pro strejdu,že mě nechtěla zastřelit..Po chvilce jsem zjistila,že mám jen propálené triko a popálenou kůži..Nestřelila mě..tak sem vylítla na ves a zařvala,že sem ok..:) 

Občas jsme si vykoledovaly obě zákaz televize.Takže to začínal náš velký plan...Přisunuly jsme křeslo k sedačce,aby opěrky k sobě přistrčené vytvořily pod sebou takový tunel :)) Nechaly jsme si otevřené druhé dveře v obývaku a jakmila měla začinat Vega nebo Magion-tak jsme se jak myšky plížily po schodech-po čtyřech jsme lezli do obývaku zadnima dveřma a zalizali do připraveného tunelu a dívaly se na Vegu :)) Vůbec nám tenkrát nebylo divné,že se na ni naši dívají..fakt jsmne si mysleli,že jsme strašně tajný :))) Ale pravdou samozřejmě bylo,že naši se na Vegu nedívali,že byla puštená kvůli nám,..a že jsme tajný vůůbec nebyly,protože se celá sedačka otřásala naším spiklenechký chichotem :))) 

Bylo ješte spousta a spousta další naschválu co jsme si dělaly..jedna horší jak druhá..nic si opravdu vyčitat nemužem,teda ani nechcem:) Třeba jsme si drobily sušenky do postelí, nastražovaly na sebe připínáčky,lezli té druhé do věcí jen aby jsme ji naštvaly..Prostě toho bylo nejvíc...

Ale jakmile byli naši na tu druhou naštvané,tak ta druhá chodila můrovat,at toho nechaj..Prostě my jsme valčily proti sobě..ale pokud bylo utočeno na jednu z nás zvenčí,tak jsme se semkly a byli jsme jak jeden člověk proti všem příkořím a nechápaní rodičovské výchovy:))) A taky je pravda,že i když „kula“ na segru různé lsti a naschvály,stejně jako ona na mě....tak stačilo,aby za mnou ve škole přišla a řekla,že jí ten či onen zlobí a hned jsem to šla řešit..Protože jestli může ségře někdo dělat naschvály,tak sem to pouze já a basta. Ostatní si dovolovat nebudou :)))

A dneska..už jsme obě kozy velké,máme vlastní životy a můžu s radostí napsat,žew jsem nejlepší přítelkyně:) V kontaktu jsem skoro pořád..jedná o druhé ví všechno a jedna druhé se snaží poradit,když je to třeba..atd..Mám kolem sebe 4 lidi,které bych nevyměnila za nic na světě,které miluju,kterých si Vážim..Je to mamka,taťka,partner a samozřejmě moje sestra:)

Redakce,moc Vám děkuju za toto téma:) Krásně sem si zavzpomínala:) A to ne sama:) I ze ségrou po telefonu:)

Hezký den.

PBD
Tento text nebyl redakčně upraven


Díky PBD, koukám, že i u vás to byl v podstatě boj o přežití. Babička moje vždy říkala: „Co se hašteřívá, to se rádo má!“ A když se dívám na svého bratra dnes s odstupem mnoha let, mám dojem, že babička viděla něco, co my tehdy ne.

A i od vás ostatních čekám vážné i nevážné příběhy na téma:

  • Co vám nejhoršího provedl váš bratr, nebo sestra.
  • Co nejhoršího jste jim na oplátku provedla vy?

Na vaše příběhy i úvahy se těším na e-mailu

redakce@zena-in.cz

A jednu z vás odměním překvapením. Které snad zahřeje…