Jana (34) a Jirka (38) byli poměrně standardním, ve společné domácnosti pátým rokem žijícím, párem.  Plánovali sňatek, děti…dnes je tomu úplně jinak! Jana den co den přemýšlí, jak se ze spárů svého „milovaného“ vymanit, jediná slova, které při popisu svého partnera dokáže použít jsou: šikana, strach, bezmoc… co se tak dramatického v jejich vztahu událo? Jak se z milujícího partnera mohl stát agresor, s jehož výhrůžkami je jeho partnerka denně konfrontována? Vyzpovídali jsme samotnou oběť, Janu...

skype

Jano, prosím, popište nám nejprve váš vztah.
S Jirkou jsem již pátým rokem, žijeme spolu, do nedávné doby jsme neměli sebemenší problémy. Jirka byl pro mne milujícím partnerem, přítelem, plánovali jsme společnou budoucnost.

Proč hovoříte v minulém čase, co se změnilo?
Za současné situace bych se za něj neprovdala ani za nic! Změnilo se snad naprosto vše. Jirka dostal před půl rokem práci v zahraničí, kterou přijal, a od té doby přišla nečekaná změna.

Můžete to více rozvést? Co se mezi vámi děje?
Jak jsem řekla, Jirka na začátku prosince minulého roku přijal pracovní nabídku na Mauriciu. Jelikož je pro nás finančně náročné, abychom se fyzicky setkali, každý den si voláme prostřednictvím skypu. Nejdříve jsem se na tyto chvíle těšila, ale prakticky od začátku roku se z našich společných hovorů stal horor. Neustále slýchám vyčítavé, žárlivé narážky… začínám k němu místo lásky pociťovat nenávist.

Můžeš nám váš hovor blíže popsat?
Nerada, ale proto spolu tento rozhovor děláme, takže popíšu. Každý den ve 20:00 SEČ (na Mauriciu je o 2 hodiny více, pozn. redaktorky) se setkáváme na skypu. Poslední měsíce už si ani pořádně nepovídáme, Jirka mě jen tímto kontroluje. Chce, abych mu prostřednictvím kamery ukázala celý byt, pořád se mě jen vyptává, co jsem celý den po práci dělala, jestli budu po skypování skutečně doma atd… obvykle po mně chce, abych byla on-line až do doby, kdy usnu, nesnáším ho za to!

Už se někdy stalo, že jste vaši dohodu nedodržela a jednoduše jste on-line nebyla?
Ano, stalo to asi dvakrát. Okamžitě mi začal volat a vyhrožovat, že pokud se nevrátím domů a nepřihlásím se, pošle do našeho společného bytu svou matku.

To myslíte vážně?
Ano, bohužel. Moje potenciální tchyně mě občas prostě chodí kontrolovat. Večer prakticky nikam nemohu. Jsem z toho už zoufalá. Nepříčetně na mě žárlí.

Jano, přece jen je Jirka vzdálen mnoho kilometrů… Proč si to od něj necháváte líbit?
Už jsem mu párkrát řekla, že to přehání, že pokud s tím nepřestane, už se druhý den neozvu. Ale on mi pak začne vytrvale volat. Když mu telefon neberu, mám strach, že za mnou bude schopen poslat například i svého kamaráda. A hlavně… (odmlčí se)… náš byt financujeme společně. Bojím se, že když neudělám, co chce, nepošle mi dostatek financí a budu muset hypotéku táhnout sama. To bych skutečně se svým současným platem nezvládla.

Jirka se opravdu takto markantně změnil až v době, kdy odjel? Za celých pět let jste na něm žádné známky agrese či žárlivosti nepozorovala?
Agresivní nikdy nebyl. Žárlil, to ano, ale vždy v mezích. Byli jsme skutečně spokojeni, ani já a ani on jsme k žárlivosti, kontrolování apod. neměli důvod. Milovala jsem ho… Obrat nastal opravdu až od doby, co se odstěhoval. Nevím, kam dál.

Zkusila jste vyhledat odbornou pomoc?
Ano, klasifikovali to prakticky jako kybernetickou šikanu. Opatření, která bych musela udělat, jsem však odmítla – i kvůli své finanční situaci. Více se k tomu vyjadřovat nechci. Jirka se v červenci vrací, zatím nejsem rozhodnuta, jak se zachovám. Svůj příběh jsem se rozhodla zveřejnit proto, jelikož bych velmi ráda znala nezávislý názor Vašich čtenářek. Budu za něj velmi vděčná!

Jano, děkuji Vám za upřímný rozhovor, přeji mnoho sil!

Čtete také:

Reklama