Rodina

Propuštěná a vypuštěná (z práce)

Reminiscence na jeden slavný cimrmanovský film trefně vystihuje skutečnost, jak se člověk cítí, když přestane po 37 letech chodit každý den do práce.

A jelikož vím, že toto téma může být pro mnohé z vás aktuální, protože úplně všechny mé kamarádky mého věku, zaměstnané na všech možných pozicích a firmách, se podobné situace děsí, napadalo mně zkusit poradit, jak se s takovou situací vyrovnat.

fired

Určitě jsem se svým způsobem i těšila: na volnost, nezávislost... pět let jsem se přece usilovně rekvalifikovala a plánovala v penzi rozjet podnikání v oblasti vizážistiky a pleťového poradenství. Přišlo to o dva a půl roku dříve - no a co? Jenže přesto mě to zaskočilo.

Možná že takhle podobně se cítí vězni vypuštění po mnoha desítkách let z kriminálu. Trošku drsné přirovnání, ale v mém případě výstižné. Ve svém posledním zaměstnání jsem rozhodně spokojená nebyla.

Hned po Silvestru mi bylo nedefinovatelně divně a vůbec jsem si nerozuměla. Já, která vždy přesně a rychle ví, co chce, ví si rady i s cizími problémy a slovo dilema nezná. Já ovšem najednou ani nevěděla, jak se vlastně cítím - cítila jsem se totálně vykolejená.

Pak jsem přišla na to, že musím plánovat každý den, týden, měsíc. A tak jsem s tím začala.

První, co jsem měla navyklé z úřadu, byla obligátní snídaně u „ženy-in“. A potom práce: telefony klientkám, maily, semináře, výuka líčení. No a samozřejmě i články. K tomu jsem se rozhodla, že ačkoliv pracuji doma, minimálně 3x týdně vyrazím za pochůzkami nebo cvičit. Postupně jsem se dostávala „do formy“ a zvykla si nový životní styl. Vždyť je to vlastně úžasné netřást se denně před šéfy, nebát se, že mě vyhodí (to už mám za sebou) a nestresovat se „píchačkami“. Hlavně se plně mohu věnovat tomu, co mě moc baví.

Jenže co máte dělat vy, které jste neměly příležitost rekvalifikace, nestudovaly, nepracovaly na sobě, prostě jste jen a jen chodily těch 8 hodin do práce? Doporučuji zapřemýšlet, v čem jste dobré, co jste celý život chtěly dělat, ale nedělaly. A zkusit se uplatit třeba v úplně jiném oboru, nebo v něm začít rovnou podnikat. Každá z nás přece něco umí nejlépe!

Není vůbec vyloučené i v našem věku najít zajímavé zaměstnání. Zkuste třeba požádat přátele okolo sebe, jestli o něčem nevědí, osobní doporučení je velmi důležité. Hlavně nepropadat pesimismu a nepřivolávat neúspěch.

Víte, co to jsou afirmace? A víte, že skutečně fungují? Princip spočívá v tom, že život, jaký toužíme žít, si nepředstavujeme v čase budoucím, ale současném. Pokud nevěříte, doporučuju řadu chytrých knížek a videí (Miluj svůj život, Secret a zejména knížku Barbary Bergerové Cesta k vnitřní síle). Tam se dozvíte, že chcete-li uspět, tak skromnost či nenápadnost musíte vyřadit ze svého profilu, přestože jste byly vychovány ve stylu „Sedávej panenko v koutě“. Zařaďte naopak zdravou drzost a sebevědomí. Pomozte si vylepšením své image vnější i vnitřní. A klidně zkuste zariskovat - věřte, že odvážnému štěstí přeje!

Zkuste snít a vytknout si zdánlivě nereálné cíle - čím vyšší si je vytknete, tím blíž se k nim máte šanci přiblížit.

Příklad: Jako šestiletá jsem si vysnila povolání spisovatelky, malířky a herečky. Nebyla jsem moc skromná, počítala jsem hned se vším dohromady. Brzy jsem poznala, že nemám šanci ani v jednom z vysněných povolání uspět. Rodiče vybrali praktické povolání - tehdy jsme do toho mluvit nemohli. Přesto jsem nepřestávala NIKDY o tomhle všem snít. Ve 47 letech jsem začala hrát divadlo, v 53 jsem začala líčit ženy a v 55 letech psát do ženy-in. Jistě, byly a jsou to spíše koníčky, protože mě živila úředničina, nicméně aspoň trošku jsem se „dotkla hvězd“. Vyprodané hronovské divadlo aplaudující vstoje, nadšené klientky, kterým zvedám sebevědomí, a v neposlední řadě vaše ohlasy. To není zas tak úplně špatný výsledek, co říkáte? Tak to zkuste taky - dnes nám už rodiče budoucnost neurčují a v úspěchu si můžeme bránit jen my samy.

A pokud se vám tahle teorie nezdá, pozorně si poslechněte text písničky Daniela Landy Touha. Tam to všechno je... Hodně štěstí!

   
30.01.2013 - Finance a práce - autor: Anai

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [41] sdrawa [*]

    Také jsem se dříve stále bála o práci, pak jsem postupem času začala investovat a pokud se člověk naučí jak investovat, tak nemusí do práce ani chodit

    superkarma: 0 16.05.2013, 09:50:41
  2. [40] Bajbic [*]

    haluška: to je fakt hrozný, ale takovej je prostě kapitalismus. Hnus no. Jestli hledáte práci, zkuste osem tam mrknout na portál práce praha, každý den tam přibývá nový obsah, takže o aktuální pracovní nabídky není nouze Sml16

    superkarma: 0 04.04.2013, 10:26:01
  3. avatar
    [39] haluška [*]

    Rikina — #2 keby si vedela akú pravdu nemáš. 8 rokov som nebola PN, ťahala som cezčasy 40 hodín mesačne, plán som plnila na 130%, nechodili mi spätné reklamácie,za prácu som dostávala pochvaly, robila som zástup vedúcej a práve preto, že som jej videla pod prsty som letela medzi prvými hoci som jej chyby nikdy nevytkla. Zdôvodnením výpovede bolo to, že som uzavretá a nekomukatívna. Rozumej- nedonášala som.

    superkarma: 1 05.03.2013, 17:25:59
  4. avatar
    [38] peetrax [*]

    telelot — #37 ale člověk nedostane podporu. Což je trochu problém, když jeho podpora v nezaměstnanosti činí víc než ty 4000. Proto nechápu, že někdo něco nedělá načerno, přitom vydělává a ještě bere podporu. Nechápu.

    superkarma: 0 05.03.2013, 09:13:44
  5. [37] telelot [*]

    peetrax — #34 pořád platí, že si můžeš při evidenci na ÚP vydělat polovinu minimální mzdy - 4000,- Kč, většinou to lidé dělají na dohodu o provedení práce...Sml22

    1. na komentář reaguje peetrax — #38
    superkarma: 0 05.03.2013, 09:11:18
  6. [36] telelot [*]

    super článek a Touhu od Landy milujuSml59

    superkarma: 0 05.03.2013, 08:55:01
  7. avatar
    [35] lalica [*]

    Anai — #33 Ano, lze, nahlásit na OSSZ, od kdy jej chci přeruušit, donést pracovní smlouvu. V případě starobního důchodu lze pak pracovat neomezeně. Pokud bych ještě před svým klasickým důchodem pracovala, mohu si nechat důchod znovu propočítat.

    superkarma: 0 02.02.2013, 17:48:59
  8. avatar
    [34] peetrax [*]

    Anai — #32 tohle mě zajímá: "Zatím si podnikáním vydělám jen tolik, že mohu normálně brát podporu na ÚP, nic "tajně" nedělám." Myslela jsem, že na pracáku vyplácejí podporu jen tomu, kdo má opravdu nulový příjem, i jsem to tak z webu MPSV pochopila. Zajímá mě to, protože tam po neděli sama jdu. Dřív jsem si mohla při vedení na ÚP vydělat až 4000 Kč, ale to bylo zrušeno. Jak to teda je?

    1. na komentář reaguje telelot — #37
    superkarma: 0 02.02.2013, 14:14:22
  9. [33] Anai [*]

    lalica — #31 Netušila jsem, že přečasný důchod lze přerušit. Navíc by byl stejný zhruba jako podpora - před léty jsem brávala hodně nízký příjem a vždy musela mít nějaký vedlejšák, pokud jsem se ocitla bez něho a byla i bez partnera, bylo to o přežití. Samozřejmě tehdy méně příjemný, než vizážistika, např. jsem uklízela.

    1. na komentář reaguje lalica — #35
    superkarma: 0 02.02.2013, 13:03:20
  10. [32] Anai [*]

    K té sn12 ídani: Chcete mi říct, že po celých osm hodin neprohodíte v práci s nikým slovo? Kolik času zabere snídaně - deset minut? Takže - no comment, pracovat non stop, nota-bene jen a jen s čísly a jen a jen s databázemi a stahováním dat z netu, fakt nejde, to bych dělala chyby, kdybych občas nebrouzdla někam jinam. A prohodit pomalu větu denně byl problém. Dále: práce jsem ke konci měla velmi málo a vůbec tohle je na zvláštní článek. Při předešlých zaměstnání jsem dokonce byla považována některými lidmi za hyperaktivního "blbce". A max. mi byla vytýkána velká rychlost a zbrklost, ale rozhodně ne nedostatek iniciativy a nepracovitost. Jsem skutečně "zrychlená", jedině tak jsem dokázala opravdu pět let rozjíždět práci poradkyně mary kay a dohromady pracovat asi dvanáct, možná i více hodin denně. A jistě, je tam podpora partnera, navíc nikoho neživím. Zatím si podnikáním vydělám jen tolik, že mohu normálně brát podporu na ÚP, nic "tajně" nedělám. Až se příjmy zvýší na přeživší příjem, tak okamžitě jedu na ŽL, samozřejmě! Momentálně jsem na dovolené hodně, hodně daleko, takže se omlouvám, že jsem nereagovala na komentáře ihned. Tu dovolenou platí samozřejmě můj partner, dřoucí celý rok na velmi odpovědné šéfovské pozici od nevidím do nevidím i v so a ne a dopřávající si volno pouze tyto tři týdny, jindy to prostě nejde. No a přece nepojede sám? Jistě, měla bych být doma a pracovat, taky, jak vidíte, jsem připojená a hodlám vyřizovat zák. servis, stejně jako on maily, takže i na té dovolené trošku pracujeme.

    1. na komentář reaguje peetrax — #34
    superkarma: 1 02.02.2013, 12:59:44
  11. avatar
    [31] lalica [*]

    peetrax — #29  Ještě jsem si všimla, že jsem neuvedla, že jsem přistoupila na nevýhodný a okrouhaný předčasný důchod, takže i já mám nějaký příjem. Pokud bych našla práci, tak jej přeruším.

    1. na komentář reaguje Anai — #33
    superkarma: 0 01.02.2013, 20:23:39

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [30] Krtina86 [*]

    Nepracuji zatím tak dlouho, ale 3 roky jsem pracovala u FOD - týden jsem byla v práci a týden jsem měla volno. Na to jsem si velmi rychle zvykla, měla jsem vlastně dva domovy, jeden s dětma a druhý soukromí. Vyhovovalo mi si dopoledna zajít na kávu apod. Po třech letech jsem nyní bez práce a jsem jak vyhozená z kolejí. Týden to šlo, jako kdybych měla volno, ale druhý týden, už jsme nevěděla, který je den a doma mě to ubíjí. DOufám, že brzy najdu nějakou jinou práci, jsem totiž člověk, který neumí nepracovat.

    superkarma: 0 31.01.2013, 15:05:30
  2. avatar
    [29] peetrax [*]

    lalica — #28 moc ti přeju, aby ti vyšlo dokončení studia a případná práce! Sml16 Sml67

    1. na komentář reaguje lalica — #31
    superkarma: 0 31.01.2013, 11:43:02
  3. avatar
    [28] lalica [*]

    Sml16 Pro peetrax:

    Studuji obor, který je mi blízký- sociální vědy- sociální politika a sociální práce.Byla bych moc šťastná, kdybych ještě našla práci v tomto oboru, určitě se o to budu pokoušet.

    1. na komentář reaguje peetrax — #29
    superkarma: 0 31.01.2013, 10:04:52
  4. [27] okoloo [*]

    Ja si hľadala prácu cez rok, než mi došlo, že ako slobodná mama dvoch detí nemám šancu. Teraz mám vlastný shop (s pomocou http://www.shopsys.sk) a som spokojná.

    superkarma: 0 31.01.2013, 09:04:12
  5. avatar
    [26] peetrax [*]

    lalica — #25 právě jsem se chtěla zeptat, jak dokážeš přežít bez výdělku, díky, že jsi to napsala. Znám hodně lidí v tvém věku, kde oba z páru pracují a i tak jsou na hranici chudoby, natož aby jeden pracoval a druhý studoval. Máš velké štěstí. A prozradíš, jaký obor přesně studuješ? Sml58

    superkarma: 0 30.01.2013, 19:35:20
  6. avatar
    [25] lalica [*]

    Ano, každý nemá možnost po propuštění z práce podnikat. Šance  např. generace 50+ jsou na trhu práce mizivé.

    Já se snažila najít si práci přes rok, všechno marně. Pak jsem přijala výzvu své dcery a začaly jsme studovat na VŠ. Ukončily jsme zimní semestr a čeká nás ten nejtěžší s bakalářkou a státnicemi.

    Přes rok pracuji jako dobrovolník na geriatrii v nemocnici a zároveň sbírám informace ke svému tématu na BC a  a tím je právě zmíněná generace. Trvalo mi měsíce než jsem prolezla internet, knihovny, prodejny knih, obeslala prosbami různé instituce. Laik , který má ještě jiné povinnosti než je škola a domácnost, by to asi " nedal". Informací je velmi málo, nabídek k práci nebo jiným třeba dobrovolným aktivitám ještě méně.

    Mám to štěstí, že manžel pořád pracuje a tak si mohu dovolit ten " luxus" a na stará kolena" studovat.

    Je dobré a správné snít, už jen ta cesta za snem je nádherná, vydlážděná zážitky, postřehy, obrazy i novými lidmi. Není potřeba dorazit do cíle, hodně nám dá samotné "putování"....

    1. na komentář reaguje peetrax — #26
    superkarma: 0 30.01.2013, 19:31:33
  7. avatar
    [24] peetrax [*]

    Trochu mě zneklidňuje to popsané brouzdání na ženě-in v pracovní době. Sml80 Vedle zaměstnání jsem vystudovala i pedagogickou způsobilost (o víkendech a po pracovní době, případně během řádné dovolené). Ono to jde, dokud člověk nemá na starosti nikoho jiného než sebe, ale nedovedu si představit některé z rad v případě, kdy má člověk třeba malé dítě/děti. To se pak ty nereálné cíle vytýkají, že jo. 

    Já jsem sama odešla ze zaměstnání, vlastně zítra odcházím. Potřebuju změnit práci a nadřízené, takže jdu taky do nejistoty. Pokud jde o cíle, raději se držím reality a svých finančních možností a třeba do podnikání se nehrnu vůbec. Sml54

    superkarma: 0 30.01.2013, 16:34:53
  8. [23] cilani [*]

    Pentlička — #20 jo, já ti rozumím. Taky nemám moc ráda lidi, jsem před cizími nesvá a nemám argumenty. Neumím se obhájit, i když jsem v právu.. A to se k důchodovému věku ani neblížím. Nejsem průbojná a rvát se o potenciální zákazníky, něco jim cpát .. to není pro mě. Nemohu se rekvalifikovat na vizážistku nebo kadeřnici. Jednak zastávám názor, že už teď jich je jak hub po dešti a navíc bych nebyla schopná s tím začínat na svých známých.. Však by mi bylo trapně si od nich za to brát peníze.

    Jako dítě se mi líbili popeláři, pak už jsem přestala zaměstnání řešit a vlastně jsem nikdy nevěděla, co bych chtěla být. Školu (a dnes práci) jsem brala jako povinnost, tak jsem ji plnila, ale že bych k tomu měla nějaký vztah... to ne..

    superkarma: 0 30.01.2013, 15:51:24
  9. [22] Trefa [*]

    Trefa:clanek jsem precetla,ale ja bych detem povolani nevybirala.dneska muze prijit kazdy o praci ani nevi jak.

    superkarma: 0 30.01.2013, 14:57:10
  10. avatar
    [21] pajda [*]

    Dante Alighieri — #15 Četly a právě proto se nad ním pozastavujeme. Kdyby byl napsaný objektivně, muselo by tam být po pravdě: během práce běhejte po rekvalifikacích,  budujte si soukromou kariéru nejlépe v pracovní době a surfujte po netu. A až vás vyhodí, budete za vodou.

    Jenže to tam není. Článek se tváří jako naprosto seriozně míněná rada těm, které tyhle možnosti neměly a nemají. Neumím si představit, že bych od sedmi do dvou učila, do pěti spravovala síť, večer dělala webovky a angličtinu a k tomu si ještě budovala firmu. Na druhou stranu jsem si vědoma, že pokud bych teď měla odejít ve zlém, tak nikdo z mého okolí moji práci neumí a nemůže bez problémů převzít. Ani po částech ne. Takže ano, pokud by mě chtěli vyhodit, klidně a ráda půjdu a asi tak týden si počkám na výsledek.Sml57Sml57Sml57

    superkarma: 3 30.01.2013, 14:02:21
  11. avatar
    [20] Pentlička [*]

    Ta já mám práci do zítřka a pak nic. Nevím o tom, že bych měla nějaké zvláštní schopnosti, které bych mohla zúročit v podnikání. Jsem velice manuálně nešikovná, stydím se a bojím se lidí, neumím řídit auto, ač řidičák mám, neumím pořádně žádný cizí jazyk. A je mi 53 let. S těmito handicapy si hledám nějakou práci a je to velice těžké. Ač vím, že bych měla myslet pozitivně, moc se mi to nadaří. Vlastně totiž ani nevím, co bych chtěla dělat. Nemám vlohy vůbec na nic. Celý život jsem pracovala na různých úřadech, práce mě ale nebavila a ani jsem v ní nebyla nijak zvlášť dobrá, takž mě vyhodili. A co teď? Sebevědomí naprosto v háji, nějaké peníze mám sice našetřené, ale ty se brzo rozkutálí. Nemám manžela, který by mě živil. 

    Vím bezpečně, že žádné podnikání by pro mě nebylo, jsem velice nepraktický až naivní člověk a ani nevím, v čem bych jako měla podnikat. Být vizážitska, to určitě ne, připadá mi ta profese absolutně k ničemu. Nikdy bych za tuto službu sama neutratila ani korunu, ani kdybych ty peníze měla. 

    Co se týče mých dětských snů, nikdy jsem jako dítě nepřemýšlela, čím bych chtěla jednou být. Já chtěla být dítětem, nikdy jsem nechtěla být dospělá, muset chodit do práce, platit účty a mít spousty starostí. 

    Teď se těším, že nebudu muset do té odporné práce, že se trošku vyspím a odpočinu si. Ale co pak? Do důchodu mám ještě 8 let!

    1. na komentář reaguje cilani — #23
    superkarma: 0 30.01.2013, 13:35:06
  12. avatar
    [19] denkas [*]

    Florencie — #5 Tak to máš pravdu! U nás ve fabrice se tato věta používala dost často.A právě se řikala těm dobrým pracovníkům-což sem nechápala.I ředile řval na dobrýho pracovníka,ať jde ,že za vrátnicí čeká 10 jiných.A mistři,ty byli arogantní skorem všichni.Při tom kolikrát lidí,co byli pracovně na nic,si nikdo nevšímalSml80Divná to dobaSml22 ještě ,že já už nepracuju,protože co nesnáším je nespravedlnost.

    superkarma: 0 30.01.2013, 13:19:04
  13. avatar
    [18] OlgaMarie [*]

    Plnění dětských snů. Mezi takové hvězdy jsem se dostala.

    superkarma: 0 30.01.2013, 12:56:52
  14. avatar
    [17] Florencie [*]

    Dante Alighieri — #15 Četla jsem to. Však to aplikuju podobně jako Anai. Sml24

    superkarma: 0 30.01.2013, 12:43:52
  15. [16] Rikina [*]

    Dante Alighieri — #15 Sml57 no vidíš, teplý místečko. A třeba mně by v případě neúspěšného podnikání konec pod mostem hrozil velice reálně. Holt nemáme všichni stejný možnosti. Sml80 

    superkarma: 2 30.01.2013, 12:36:26
  16. avatar
    [15] Dante Alighieri [*]

    Já nevim, četly jste některé článek? Anai přece píše, že si kšeft rozjížděla už při práci na úřadě a teď po výpovědi pokračuje v již rozjetém. Sml80 Tedy žádný podnikání na podpoře nebo na kapesným od partnera.

    No a já zatím taky sázím na jistotu, ale není to proto, že by mi v případě neúspěšnýho podnikání hrozil konec pod mostem, ale proto, že si chci ještě lebedit na teplým místečku. Sml22

    1. na komentář reaguje Rikina — #16
    2. na komentář reaguje Florencie — #17
    3. na komentář reaguje pajda — #21
    superkarma: 2 30.01.2013, 12:08:55
  17. avatar
    [14] OlgaMarie [*]

    Já článek pochopila jako návod k hledání v sobě samých. Tatínek kamarádky mé dcery začínal v garáži. Do začátku měl jen nápad a vyběhal si patent. Dnes zaměstnává desítky lidí a je opravdu milionář. Vždyť i pekařství Bláha začínalo v panelákové kuchyni, loni nebo předloni byl pan Bláha vyhlášen podnikatelem roku.

    superkarma: 1 30.01.2013, 12:04:27
  18. avatar
    [13] margot [*]

    nějaké malé soukromé podnikání - třeba zrovna to poradenství, kosmetika, kadeřnictví se dá rozjet např. v okruhu známých podoma a po večerech jako přilepšení a tím si vybudovat malou síť, která vás zachytí, když o hlavní příjem přijdete.

    ale jinak rozjíždět podnikání jako nezaměstnaná, bez příjmu, s malými dětmi a hypo na krku, bez "přebytečných" peněz, které je možno v případě nezdaru obětovat, v době, kdy mnoho lidí obrací každou kačku a omezuje zbytné výdaje - to je hodně odvážná myšlenka. na to prostě nemám. přízemně budu raději hledat ten "jistý příjem" a odvážu se snad až na starý kolenaSml16 jinak po těch letech někdy i 2-3 různých prací zároveň je nezaměstnanost totálně ubíjející, na mě působí spíš depresivně, než radostně, že "mám čas se sama sobě věnovat"

    popis snídaně u ž-in mě až rozveselil - to jsem zažila cca před těmi 15 lety, kdy v bývalé práci ještě nikdo netušil, co je internet a kolik času se na něm dá "zabít"Sml30

    superkarma: 2 30.01.2013, 10:58:09
  19. avatar
    [12] pajda [*]

    Rikina — #11 určitě, ale jaski s sebou nestáhne nikoho dalšího. A předpokládám, že když chtěla začít, tak nějaké finance už měla nastřádané.

    superkarma: 0 30.01.2013, 10:50:38
  20. [11] Rikina [*]

    pajda — #9 no, ono i ten osamělý život... právě proto, že není žádné zázemí, tak se s tím podnikáním někdy začíná dost blbě. Než se získají klienti/zákazníci v dostatečném počtu, tak to netrvá měsíc, a člověk musí mít nějaký základ, na čem stavět. Vzít si úvěr není řešení, to je jen další zátěž, a co když půl roku člověk nic nevydělá, náklady se rovnají výdělku a není zisk, tak se firma položí dřív, než se stihla rozjet.  Sml80 

    1. na komentář reaguje pajda — #12
    superkarma: 1 30.01.2013, 10:39:44
  21. avatar
    [10] Florencie [*]

    pajda — #9 Sml22 samozřejmě.

    superkarma: 0 30.01.2013, 10:33:12
  22. avatar
    [9] pajda [*]

    Florencie — #8 je zodpovědný a zodpovědný. Můj muž "těžce dřel" v soukromé sféře (teda podle jeho mínění), zatímco já se flákala ve školství. Teď je ve školství a chodí totálně utahanej. Oni po něm chtějí, aby dělal POŘÁD a dokonce si troufají ho KONTROLOVAT!!!! Proč asi vyletěl ze soukromé firmy? Já mít jeho pracovní morálku, nevydržela bych na svém místě ani týden. Takže po roce tohohle "flákání se" se snaží ze všech sil odejít kamkoliv, kde nebude muset dělat "podle hodinek". A vůbec nechápe, jak k výuce, vedení 10 lidí a dalším povinnostem metodičky zvládám ještě správu sítě. A mimochodem - brouzdání mě některé dny umožňuje fakt, že při výucer psaní strojem žáci píší sami. Pokud učím teorii, obvykle se dva až tři dny vůbec nepřipojím...

    A pokud jde o optimistický "začátek podnikání" tak douhlasím s Rikinou - chybí mi tam podstatné informace jako kdo Anai živil, když začínala, kde vzala příjem - doufám, že to nedělala jako řada jiných a nepodnikala při pobírání podpory a tudíž protiprávně - kde vzala na vybavení a počáteční investice, jak se zapojuje rodina (manžel v předůchodovém věku, popřípadě osamělý život jsou jaksi o něčem jiném, než malé děcko nebo dvě)...

    1. na komentář reaguje Florencie — #10
    2. na komentář reaguje Rikina — #11
    superkarma: 1 30.01.2013, 10:29:13
  23. avatar
    [8] Florencie [*]

    Rikina — #7 Vidíš, to jsem si myslela taky. Že když firma najde zodpovědnýho zaměstnance, bude si ho vážit. A to vážně nepracuju ve státním podniku.

    1. na komentář reaguje pajda — #9
    superkarma: 0 30.01.2013, 10:15:02
  24. [7] Rikina [*]

    Florencie — #5 inu ano, někdy člověk narazí na povahu a přístup, se kterým si neporadí a vyjít nedokáže. Taky se mi to stalo. Ale myslím si, že vím, o čem píšu. Mám teď svoje patnácté zaměstnání, když počítám jen hlavní pracovní poměry, ne vedlejšáky a brigády. Samozřejmě to není moje zaměstnání poslední, už jsem tu šestý rok a mám pocit, že je pomalu čas na změnu a zvednout kotvy. Nejkratší můj pracovní poměr trval 28 dní - tam jsem právě narazila na šéfa, se kterým jsem při nejlepší vůli nedokázala diplomaticky vycházet a vyletěla jsem na hodinu, ve zkušební době. Sml57 No a co, nohu jsem si proto za krk nedala, jeho chyba, neví, oč přišel. Je pravda, že jsem dosud nikdy nepracovala "na úřadě". Vždycky v soukromé sféře. A tam - většinou - pořád ještě platí, že pokud firma získá dobrého zaměstnance, co je pro ni přínos, tak si ho váží, a nevymění ho jen tak snadno za těch deset jiných, co čekají za dveřma, protože každá změna jsou náklady navíc, a není zaručeno, že to bude změna k lepšímu. Sml80

    1. na komentář reaguje Florencie — #8
    superkarma: 0 30.01.2013, 10:08:33
  25. avatar
    [6] ToraToraTora [*]

    Člověk by nikdy neměl házet svoje sny za hlavu a neměl by ani přestávat na sobě makat. Ale důležité je i vnímat realitu  a objektivně zhodnotit svoje šance. Když někdo dělá spoustu věcí současně, pak mu vyhazov jen dá víc času věnovat se tomu ostatnímu naplno. Ale pokud se ocitnete na dlažbe, pak uvažovat o kurzu vizážistiky je trochu mimo mísu.

    superkarma: 3 30.01.2013, 09:39:08
  26. avatar
    [5] Florencie [*]

    Rikina — #2 Dovolím si ti oponovat. I když svou práci odvádím svědomitě a dobře, stejně se před šéfem třesu. Je to totiž takovej cholerik, že u něj nikdo neví dne ani hodiny. A tahle věta, cituji: Toho, kdo je opravdu dobrý, nevyhodí jen tak snadno a může si i dovolit

    mít věcné připomínky, podtrhuji slovo věcné, ku svým šéfům. Tak ta platila možná před dvaceti lety a ne teď. Máš připomínky k práci, něco se ti nelíbí? Seber se a táhni. Na tvoje místo čeká deset dalších. Tak to teď chodí a ne tak, jak jsi napsala.

    1. na komentář reaguje Rikina — #7
    2. na komentář reaguje denkas — #19
    superkarma: 2 30.01.2013, 09:26:04
  27. [4] Jana 01 [*]

    Po přečtení textu: "co jsem měla navyklé z úřadu, byla obligátní snídaně u „ženy-in“..." se divím, že autorku nepropustili už dávno! Také jsem ještě před pár dny pracovala na úřadě, ale snídaně v pracovní době nebo dokonce brouzdání po internetu?! Tak za to by mne nikdo určitě neplatil!! To bylo běžné za komunistů, ale dnes je jiná doba. Redukují se počty zaměstnanců natolik, aby byli všichni maximálně vytížení. Byla jsem v práci od rána do večera (přesčasy se samozřejmě neplatí), soukromé e-maily až doma večer po práci, pokud jsem však dříve neusnula únavou. Teď jsem asi na pět měsíců zapsaná na ÚP a moc si to užívám, i když pokud máte doma dítě školou povinné, stejně se do sedmi v posteli válet nemůžete...  :-) , ale moci být doma po několika letech je moc fajn. Udělám si ve všem pořádek, absolvuju po letech preventivní prohlídky u lékařů, což se s dojížděním do práce stíhat nedalo, budu mít více času na sport, na rodinu, odpadne každodenní stres...

    superkarma: 5 30.01.2013, 08:53:51
  28. avatar
    [3] OlgaMarie [*]

    Nehledejte a nevypočítávejte důvody, proč to nejde. Hledejte a přemýšlejte, jak by to šlo. To je hlavní podmínka úspěchu! 

    Anai dávám za pravdu! Osobní zkušenost.

    superkarma: 1 30.01.2013, 07:57:27
  29. [2] Rikina [*]

    Takový řeči miluju. Sml57 Za prvé, mám nějaké závazky, které je třeba platit, a to pravidelně, takže bych si nemohla dovolit nemít pravidelný příjem v začátcích nejistého podnikání. Kupříkladu zrovna vizážistek je, že by se jimi mohlo dláždit, a přitom je to služba, bez které se dá žít, když má člověk vysoko do žlabu. Sml80 Za druhé, ono by možná stačilo dělat co nejlíp to svoje zaměstnání - aby se člověk teda nemusel "třást před šéfy" a připadat si jako ve vězení a bát se vyhazovu. Toho, kdo je opravdu dobrý, nevyhodí jen tak snadno a může si i dovolit mít věcné připomínky, podtrhuji slovo věcné, ku svým šéfům. No a ty chytré knížky - jo, musí to teda být něco, už jsem viděla pár celkem normálních lidí, co po jejich přečtení provedli nepředloženosti, kterých budou litovat zbytek života. Ale kdo chce kam... Sml57

    1. na komentář reaguje Florencie — #5
    2. na komentář reaguje haluška — #39
    superkarma: 5 30.01.2013, 06:48:35
  30. [1] lidicka [*]

    Dnes je těžké začít podnikat, všechny obory jsou "podnikatelkami" už přeplácané. Zkuste  třeba na vesnici dělat vizážistku. Asi by se těžko uživila....Sml52Sml30Sml52

    superkarma: 0 30.01.2013, 05:50:41

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme