Rodina

Prominentní právník: Homosexuálové mají právo adoptovat děti!

V České republice má právo adoptovat dítě každý muž či žena bez ohledu na sexuální orientaci. Situace se však zásadně změní v okamžiku, kdy gayové a lesbičky vstoupí do registrovaného partnerství, neboť podle zákona registrované osoby nemohou adoptovat dítě nejen jako pár, ale ani individuálně.

 „Zjevně to odporuje jak českému ústavnímu pořádku, tak Evropské úmluvě o lidských právech a základních svobodách,“ tvrdí Jan Wintr, který je odborníkem z katedry teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Podle jeho analýzy pro Gender Studies je to diskriminace na základě sexuální orientace. A ta je nepřípustná.

Lesbičky s dítětemEvropský soud pro lidská práva rozsudkem žalobkyně E.  B. proti Francii v lednu 2008 tuto kauzu nově rozvířil. Zamítl závěr francouzských úřadů, které nepovolily adopci ženě žijící 18 let se svou přítelkyní. Poukazovaly přitom na absenci otcovského vzoru. „Štrasburský soud rozhodl, že toto zdůvodnění nemůže vést k odmítnutí adopce a zakrývat skutečný důvod, jímž je homosexualita žadatelky,“ dodává Wintr.

Na adopci potomka mají za splnění potřebných kritérií nárok všichni. Jaká je však česká realita? Zatímco podle zákona o rodině může dítě adoptovat jednotlivec bez ohledu na sexuální orientaci, po uzavření registrovaného partnerství je mu tato možnost ze zákona zcela odepřena.

Právník upozornil, že uvedený rozpor se však týká pouze adopce individuální, kdy si dítě adoptuje jednotlivec, nevztahuje se na adopce společné, kdy si dítě adoptuje pár - podle zákona o rodině mohou společně adoptovat dítě pouze manželé, a na adopce biologického dítěte partnera či partnerky.

Přítelkyně a "jejich" dítě„Právě nemožnost adopce biologického dítěte partnera či partnerky trápí české gaye a lesbičky asi nejvíce. Podle zákona o registrovaném partnerství má nebiologický rodič povinnost podílet se za trvání registrovaného partnerství na výchově dítěte, ale nemá možnost svůj vztah k dítěti upravit právně. To může mít negativní důsledky nejen pro nebiologického rodiče, ale především i pro samotné dítě,“ říká k tomu Martina Štěpánková s Gender Studies.

Analýza bude poskytnuta k využití Výboru pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva a bude rozeslána osobám v rozhodovacích pozicích a odborné veřejnosti. Analýza české právní úpravy osvojení dítěte gayi, lesbičkami a bisexuálními lidmi ve světle práva EU a Evropské úmluvy o lidských právech a základních svobodách.

Jejím cílem bylo zhodnotit platnou českou právní úpravu osvojení dítěte gayi, lesbičkami a bisexuálními lidmi z hlediska jejího souladu s ústavním pořádkem České republiky, s právem Evropské unie a s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Mají homosexuálové právo adoptovat děti?

Možnost%
A proč by neměli?64,7
Proboha, vždyť homosexualita je úchylka. Děti to podědí!8,8
Za splnění přísných kritérií ano.26,5
Jsem proti všem adopcím. Ničemu nepomáhají.0

Jednotlivé formy adopce

Individuální adopce

Individuální adopce představuje situaci, kdy jednotlivec adoptuje dítě, jehož není biologickým rodičem; adoptuje jej tedy pouze jako individuální osoba, nikoli společně s partnerem či partnerkou. V České republice má právo adoptovat dítě každý muž či žena bez ohledu na sexuální orientaci.

Situace se však zásadně změní v okamžiku, kdy gayové a lesbičky vstoupí do registrovaného partnerství, neboť podle zákona registrované osoby nemohou adoptovat dítě nejen jako pár, ale ani individuálně. Zatímco muž či žena, kteří uzavřou manželství, mají i po dobu trvání manželství právo si sami adoptovat dítě, pouze k tomu navíc potřebují souhlas manžela či manželky.

Společná adopce

Na rozdíl od individuální adopce u adopce společné se rodiči stávají oba partneři, může se jednat o pár heterosexuální nebo stejnopohlavní. V České republice je podle zákona o rodině společná adopce vyhrazena pouze manželům, společně adoptovat dítě tedy nemůže ani nesezdaný heterosexuální pár. Společnou adopci dětí stejnopohlavními páry umožňují například Belgie, Nizozemí, Španělsko, Švédsko či Velká Británie. 

Právo adoptovat dítě své partnerky či partnera

Stejně jako může manžel nebo manželka adoptovat dítě své manželky či manžela, přiznávají některé země toto právo i partnerkám či partnerům ve stejnopohlavních svazcích, a to např. Belgie, Dánsko, Německo, Island, Nizozemí, Norsko, Španělsko, Švédsko či Velká Británie. Právo adoptovat dítě partnerky či partnera umožňuje, aby se faktický vztah mezi dítětem a partnerkou nebo partnerem biologického rodiče upravil i právně. To významně přispívá ke stabilitě těchto vztahů a posiluje jistotu dítěte, že vztah k jemu velmi blízké osobě neskončí s koncem partnerství a že ten, kdo ho jako rodič vychovává, se stane i jeho rodičem ve smyslu právním se všemi důsledky, které to přináší. Takto lze např. adoptovat biologické dítě partnerky či partnera, které má z předcházejícího heterosexuálního svazku, nebo dítě narozené partnerce po umělém oplodnění.

Čeští homosexuálové se zatím nechytají

Podle právníka Wintra v České republice partneři a partnerky ve stejnopohlavních svazcích toto právo nemají. Partnerka či partner se fakticky podílejí na výchově dětí často řadu let, po dobu trvání registrovaného partnerství mají tuto povinnost stanovenu i zákonem.

Zásadní problém může nastat v okamžiku, kdy partnerství skončí, ať už smrtí biologického rodiče, nebo rozpadem partnerství. V případě úmrtí biologického rodiče hrozí nebezpečí, že dítě bude vytrženo ze svého prostředí a odděleno od osoby, která mu je neblíže, aby bylo svěřeno do výchovy některé osobě z biologické rodiny zemřelého rodiče.

Dojde-li k rozpadu partnerství, hrozí, stejně jako v případě rozpadu manželství, nebezpečí, že biologický rodič bude dítěti bránit ve styku s bývalým partnerem či partnerkou, přestože dítě má k němu velmi silné citové pouto. Navíc není po rozpadu partnerství povinen nebiologický rodič přispívat na výživu dítěte. V případě úmrtí nebiologického rodiče budou také dítěti odepřena dědická práva, nebyla-li v jeho prospěch sepsána závěť.

Stejnopohlavní pár jako rodiče: Ano, nebo ne?

   
04.05.2009 - Děti - autor: Jan Exner

Komentáře:

  1. avatar
    [10] honuska [*]

    Proč by nemohl adoptovat homosexuální pár dítě. Je to lepší než rozvedení heterosexuálové, kteří se neumí dohodnout.

    superkarma: 0 05.05.2009, 22:50:53
  2. [9] rae [*]

    Juana — #8 znám jen osamělé pěstounky (mimo dětskou vesničku) a jednu tetu, která adoptovala neteř po smrtelné havárii rodičů. .... jo a jo! ale to bylo někdy v roce 67, osamělá paní adoptovala cikánského klučinu

    superkarma: 0 04.05.2009, 12:54:45
  3. avatar
    [8] Juana [*]

    Pořád nechápu jednu věc, když si adoptuje bilologického potomka své partnerky druhá žena, je tedy papírově druhá matka? Nebo jak to je? To  mi připadá dost podstatné, přece je uhozený, aby měl někdo v rodném listě uvedené dvě matky, nebo jako otce uvedenou Dagmar Vomáčkovou. Pochopila bych adopci po smrti bilologické matky, ale takhle mi to opravdu připadá hodně divný. Proto ty námitky chápu,  nicméně bych nezakazovala adopci pouze jedním z partnerů.

    Navíc bych taky ráda věděla, kolika lidem se u nás vůbec podařilo adpotovat dítě jako jednotlivec. Zná někdo takový případ?

    1. na komentář reaguje rae — #9
    superkarma: 0 04.05.2009, 12:34:43
  4. [7] rae [*]

    mysak — #5 a vrátím se k tématu - jsou děti, kteří normální náhradní rodinu nemají šanci získat - partnerské dvojice gayů a lesbiček jsou pro ně šance. Možná by si tihle "jiní dospělí" rádi vzali "jiné děti".  Ale mluvíme o extrému - kolik takových párů po přiznání se světu bude žádat o adopci?

    Pan doktor tady mluví o deprivaci dětí z předchozích vztahů, pokud je nemůže adoptovat současný partner - vyznívá to tak, jako by to bylo v normálních rozvedených rodinách běžné. Vždyť i standardně rozvedený rodič s dítětem v péči musí mít souhlas druhého biologického rodiče s adopcí (nebo se změnou příjmení) - a i tam platí, že při úmrtí biologického rodiče má biologická rodina přednost (a často se tohoto práva domáhá).

    V homosexuálních párech se neděje a nebude dít nic jiného, než jinde - dítě není tvoje, nemáš na něj nárok!

    Tam je potřeba upravit práva partnerů plošně.

    superkarma: 1 04.05.2009, 10:54:32
  5. [6] rae [*]

    mysak — #5 tak jsem se koukla na web - sdružení opravdu už hledá matky i páry

    ano - po válce to snad tak vzniklo, pak už to má jiný podklad - většinou zůstávají v ústavech různého typu rozstrkané děti s různým postiženích (do tří let kojeňáky, starší sourozenci v dětském domově nebo v některém specializovaném ústavu - postižení, obtížná výchova....). Děti nejsou právně volné k adopci, někdy je to tak, že jsou stále v kontaktu s rodiči (rodičem), ale měly by vyrůstat spolu jako sourozenci - Spousta z nich má z chlapů strach (sourozenci od několika otců), tam je samotná mamina lepší.

    superkarma: 0 04.05.2009, 10:42:21
  6. avatar
    [5] mysak [*]

    rae — #4 S těmi páry jsem taky něco slyšela, ale nevím, jak to je. Bylo by to pro děti lepší, než jen maminka. S těmi maminkami to vzniklo tak, že bylo po válce hodně vdov a sirotků, proto to bylo celé bez tatínků. Prostě taková vzájemně prospěšná pomoc mezi státem, vdovami (které bývaly v domácnosti a těžko si hledaly uplatnění) a sirotky.

    1. na komentář reaguje rae — #6
    2. na komentář reaguje rae — #7
    superkarma: 0 04.05.2009, 10:32:32
  7. [4] rae [*]

    Kačena1 — #1 s vesničkama je to složitější - v první řadě tam nejde o adopce, jen o náhradní péči - tedy pěstounství.

    původní model vzniknul v rakousku po II. sv. válce - hledali se syrotci z rodin, tak aby spolu zase vyrůstali sourozenci a k nim žena, která je vychovávala - zároveň děti nezapomínaly na původní rodinu.

    Tenhle status se pak převedl do světa - matka pěstounka (věřící křesťanka) + 6-8 dětí převážně v příbuzenském vztahu (třeba původně ze 2 rodin). Dětská vesnička je skupina takových rodin v domečcích + modelově pedagogický a administrativní personál (převážně mužský).

    Sem se vesničky dostaly v roce 68 - křesťanství maminek nám odpustili. Od 70 let byly maminky nahrazovány manželskými páry. Po roce 89 se to zase otočilo. Nedávno jsem zachytila informaci, že kinderdorf se teď přiklání k modelu manželských párů (nevím, jestli jen u nás, v Evropě nebo komplet).

    1. na komentář reaguje mysak — #5
    superkarma: 0 04.05.2009, 10:07:28
  8. avatar
    [3] kuty [*]

    kocourkovSml22

    superkarma: 0 04.05.2009, 08:51:09
  9. avatar
    [2] OlgaMarie [*]

    Docela by mě zajímalo jaké % z počtu adoptovaných dětí adoptovali v ČR jednotlivci. Nějak jsem nepochopila situaci, když si jednotlivec adoptuje dítě a pak vstoupí do registrovaného partnerství, to mu stát dítě odebere? A zdůvodněno to bude zájmem dítěte?Sml80

    superkarma: 0 04.05.2009, 06:47:58
  10. avatar
    [1] Kačena1 [*]

    Nerozumím tomu - v SOS dětských vesničkách je podmínkou pro "maminku" žena, která žije sama, bez partnera a je bezdětná. V dětských domovech nikdo nesupluje tatínky. Tak proč, kurňa fix, když někteří dva chtějí láskyplně vychovávat dítě, najednou stát káže vodu, když sám pije víno!

    Tedy - s těmi dětskými vesničkami to tak bylo, nezjišťovala jsem si, jestli se něco změnilo.

    1. na komentář reaguje rae — #4
    superkarma: 2 04.05.2009, 05:33:52

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme