Ložnice nemusí být jen prostorem pro spaní a ukládání oblečení, za kterým ráno zavřeme dveře a otevřeme je až večer, když jdeme spát. Může se stát krásným a útulným místem odpočinku, příležitostným pracovištěm, ale i prostorem, ve kterém realizujete svoje tvůrčí nápady. Po takové změně přímo volala ložnice na chalupě, kde trávíme víkendy.

Změna je život a poslední dobou ji prožívám se vším všudy. Se změnou života mám i chuť na změny kolem sebe. Vzájemné prolínání dosavadních zvyklostí a způsobu života se logicky promítlo i do bydlení. Můj muž Mirek vnesl do mého bytu kus historie a rodinné tradice v podobě starožitného nábytku po dědečkovi, a oživil tak studenou strohost „ikeácky“ zařízeného interiéru.

A naopak moje osoba pomalu a jistě zanechává stopy v jeho chalupě, kde trávíme víkendy. Ne že by nebyla hezky zařízená, naopak. Byla hotová, zabydlená a kromě drobných detailů moc prostoru ke změnám neposkytovala.

Až na ložnici, která si o změnu doslova říkala.

ložnice před

Takhle vypadala ložnice před proměnou

Samozřejmě, že jsem svůj záměr konzultovala s Mirkem a on (zdá se) nadšeně souhlasil. Původní uspořádání ložnice sloužilo pouze k přespání a ukládání věcí. Ložnice je do tvaru L. Část velké místnosti byla předělena příčkou a slouží jako šikovná šatna a úložna sezónních věcí. Malý prostor předělený skříní a policemi na knihy sloužil jako ložnice dětí, později hostů. Právě tento kout působil velice stísněně, tmavě a špatně se větral.

ložnice před

Chtělo to provzdušnit, zesvětlit a vytřídit

Začali jsme probírkou nábytku. Tři police jsme zredukovali na jednu, z postelí nechali jen starožitnou s pelestmi. Ostatní putovaly na půdu. Nová bílá postel s vysokým čelem v retro stylu mě vlastně inspirovala k celkovému designu ložnice.

Dřevěné palubky jsme natřeli světle modrou barvou. Záměrně jsme ji ponechali lehce prosvítat, aby nezanikla struktura dřeva. Stejně tak u stropních  trámů. Tam jsem se trochu zdráhala, bylo mi jich líto, líbily se mi v původním stavu. Ale nakonec jsem musela uznat, že natřením se celá místnost prosvětlila a trámy nepůsobí tak těžkopádně jako dřív. Stěny a strop jsme vymalovali sněhově bílou.

A teď už jen rozmístit nábytek. Do původního „výklenku“ jsme dali postel a jednu polici na knihy.

ložnice po

Nad postelí v duchu „starých časů“ visí dvojportrét, který jsem namalovala podle Modiglianiho. Padne sem jako ulitý.

ložnice po

Takhle vypadá dnes

Místo původní postele teď dělá parádu starožitná postel s čely, která byla dříve „schovaná“ ve výklenku. Pod oknem zbylo místo na krásný funkční šicí stroj značky Singer po Mirkově pratetě. Hned jsem si ho vyzkoušela a ušila na něm nové závěsy v modro-béžové, které skvěle ladí nejen s interiérem, ale s lůžkovinami a koberečky.

Celkový dojem je přesně takový, jaký jsme chtěli. Vzdušný, prostorný a příjemně chladivý, jak se na správnou ložnici sluší.

Proměna ložnice nám zabrala celý víkend, ale myslím, že stojí za to.

Co jí říkáte, milé ženy-in?

Čtěte také:

Reklama