Po čtenářce s nickem Alergino přinášíme druhou proměnu s butikem Big and Beautiful, která dokazuje, že i baculky mohou být opravdu krásné. Jen vědět, jak na to. Podívejte se samy, milé čtenářky, a posuďte, jak se proměna povedla.

Původně jsme chtěly proměnit jen jednu čtenářku, ale když si Kateřina Kaprasová prohlížela fotky adeptek, vybrala si ještě Veroniku. Proč, to se dočtete ZDE.

Ale zpět do současnosti. Pojďte se podívat na proměnu dnes už mladé paní Veroniky. Možná si řeknete, že tahle krásná, okatá „dívenka“ žádnou proměnu nepotřebovala. To jsme si původně myslely také, ale když jsme si přečetly, jak moc po nějaké změně touží a že by ji chtěla dát svému budoucímu muži jako svatební dar, rozhodly jsme se, že Veronice její sen splníme. A až si přečtete dojmy, které si z proměny odnesla, dáte nám za pravdu, že to nebyla zbytečná „investice“.

Co o své proměne napsala Veronika?

Milá redakce ŽENA-in, chtěla bych vám všem ještě jednou moc a moc poděkovat za tu báječnou příležitost, kterou jste mi poskytli.

Proměna byla naprosto úžasná a moc jsem si to všechno užila.

Ale nejdřív popořadě:

Ranní vstávání bylo příjemné, neboť jsem věděla, že mě čeká něco výjimečného, něco, co je jen a jen pro mě. Prostě jsem vstávala s úsměvem na rtech. Počáteční těšení se cestou měnilo v nervozitu. Nejprve jsem se nevešla do narvaného trolejbusu, a když přijel posilový spoj, drala jsem se do něj jako štika, abych tu slávu nezmeškala. Když jsem přestupovala na tramvaj, instinktivně jsem začala vyhledávat druhou paní, kterou proměna také čekala. Můj zrak se upřel na jednu ženu sedící přede mnou. Při výstupu jsem ji „zkontrolovala“, zda odpovídá fotce, a oslovila ji, zda jde také na proměnu. Paní odpověděla kladně a už jsme si to štrádovaly do salonu. Po cestě jsme si povídaly a nervozita ze mě opadávala. Paní byla moc fajn, prostě pohodová ženská se smyslem pro humor.

Když jsme úspěšně dorazily do kadeřnického salonu, mimochodem krásně vybarveného do oranžova, paní kadeřnice nám uvařila kávu a za během krátké chvilky přijela i paní Haklová se slečnou Kaprasovou. Obě dámy byly velice milé, příjemné. Sice jsem se cítila chvíli nesvá, protože jsem pořádně nevěděla, co mě čeká, ale brzy to ze mě všechno opadávalo. Slečna Kaprasová byla neuvěřitelně energická, trošku rázná, ale bylo vidět, že tomu všemu opravu moc dobře rozumí a že se v tom pohybuje.

Jakmile začala paní kadeřnice svá „kouzla“, úplně jsem se uvolnila. Bylo hrozně příjemné se nechat takhle opečovávat. A když se zrovna paní kadeřnice věnovala druhé proměňované paní, tak jsem vše pozorovala a hrozně jsem se těšila na hotový výsledek, protože jsme se opravdu měnily pod rukama.

Po pár kosmetických úpravách přišlo na řadu líčení, a to jsem se uvolnila úplně maximálně, protože mám barvičky a malovátka hrozně ráda a výsledek dopadl, dle mého úsudku, úplně perfektně. Krásně mi vynikly oči a celkově jsem měla pocit, že zářím do celého světa.

Posléze jsme se přemístily do butiku Big and Beautiful v centru Brna, kde jsme jako v americkém filmu dostaly do kabinky velké množství různých šatů, kalhot a halenek. A pak jako na kolotoči. Obléknout, vyjít z kabinky ven a čekat na „verdikt“, zda ano či ne, a jak se v daném modelu cítím. No musím říct, že některé kousky mi opravu nesedly, ale jiné byly přímo jako na mě.

O další hodinku jsme už byly nachystané v ateliéru u mladé slečny fotografky, která byla opravu moc šikovná. Po převlečení do vybraných modelů jsme se mohly na pár minut stát opravdovými plus size modelkami. Byla jsem opravdu nesvá. Jsem stydlín, a než jsem se uvolnila, dalo to slečně Kaprasové a jedné její krásné modelce, která nás do ateliéru na focení doprovodila, opravdu hodně práce. Potom jsem ale poznala, že se není čeho bát, a začala jsem si i to focení užívat. V jednu chvíli jsem měla opravdu pocit, že jsem hvězda a fotím na obálku prestižního časopisu. Bylo to fantastické.

Po odfocení jsme dostaly na rozloučenou dárek v podobě oblečení z butiku slečny Kaprasové, dle vlastního výběru. Já jsem si vybrala dvoje šatičky. Jedny jsou krásnější než druhé. Už se těším, až si je vezmu zase na sebe.

Když jsem přijela domů a uviděl mě přítel, zůstal stát mezi dveřmi a koukal na mě, jako když mě viděl poprvé. A pak řekl: „Veru, ty jsi tak krásná, pojď mně dát pusu.“

Myslím si, že včerejší den byl nejkrásnější den v mém životě. Tolik péče o moji osobu a takových lichotek... Prostě to bylo dokonalé.

Takže ještě jednou děkuji, jak redakci ŽENY-in, paní Haklové, tak i slečně Kaprasové. Na ten den budu dlouho vzpomínat.

Mějte se krásně

Veronika

Čtěte také:

Reklama