Zdraví

Profesor Adamec: V posledních letech v České republice narůstá počet dárců orgánů. Situace přesto není úplně uspokojivá

Profesor Adamec: V posledních letech v České republice narůstá počet dárců orgánů. Situace přesto není úplně uspokojivá

Významný úspěch zaznamenala loni česká transplantologie. Poprvé v historii České republiky překročil počet transplantovaných orgánů množství nově zařazených pacientů na čekací listiny. Za tímto výsledkem stojí mimo jiné práce týmu lidí z Koordinačního střediska transplantací.
Kdo se může stát dárcem orgánů, jak dlouho trvá cesta orgánu k čekateli, kdo ji koordinuje a kolik pacientů je aktuálně zařazených na čekacích listinách, jsme se ptali prof. MUDr. Miloše Adamce, CSc., ředitele Koordinačního střediska transplantací (KST). 

prof. MUDr. Miloš Adamec, CSc., ředitel Koordinačního střediska transplantací (KST). 

Kdo se může stát dárcem orgánů?

V České republice platí takzvaný princip předpokládaného souhlasu. To znamená, že se po smrti může každý člověk stát potencionálním dárcem orgánů. Pokud s posmrtným darováním orgánů nesouhlasí, musí se v průběhu životavyjádřit písemným nesouhlasem s dárcovstvím. Dárcem orgánů se může stát ižijící člověk. Každýdárce, ať už žijící či zemřelý, je podroben důkladnému medicínskému šetření, aby se minimalizovala možná rizika spojená spřenosem orgánů, a to jak z krátkodobého,tak i dlouhodobého hlediska.

Kolik pacientů je aktuálně zařazených na čekacích listinách? Jaký je trend v počtu dárců a čekatelů?

V současnostina čekacích listinách aktivně čeká 664 pacientů, kteří potřebují nový orgán. V loňském roce bylo nově na seznam čekatelů zaregistrováno 808 pacientů a bylo realizováno 846 orgánových transplantací. Na jeden milión obyvatel tak nyní připadá statisticky 26,3 dárce. Tento výsledek nás řadí mezi pět nejaktivnějších zemí Evropy a mezi top světovou desítku.V posledních letech vnímáme nárůst dárců, což je velmi příznivá zpráva, která je určitě spojena s několika momenty.Jsouto jednak legislativní změny v podoběnovelizace transplantačního zákona, ale také pozitivní přístup pojišťoven, které platí  více a přesněji za transplantace.I přesto, že počet zesnulých dárců orgánů v České republice v posledních letech stoupá, není doposud situace úplně uspokojivá. Čekací listiny pacientů s orgánovým selháním neustále rostou, proto je nesmírně důležité poukazovat na problém nedostatku vhodných dárců pro transplantaci.

Kolik lidí odmítá posmrtné darování orgánů?Jaké mají podle vás důvody k tomuto kroku?

Pro evidenci osob, které nesouhlasí s posmrtným darováním orgánů,byl Ministerstvem zdravotnictví zřízen národní registr. V něm je evidováno pouze několik stovek lidí, ale jejich počet mírněnarůstá.Důvody, které lidivedou k tomuto kroku, mohou být různé. Často jsou zmiňovány medicínské či zdravotně-ekonomické, náboženské, ale i osobní důvody.Podle mého se jedná o neznalost a takéstrach, že odběr orgánů a transplantace jsou relativně novým medicínským postupem, který není dlouhodoběpříliš úspěšný. Ve skutečnosti je tomu naopak a důkazem jsou dnes tisíce spokojených pacientů.

Jaké orgány se v České republice transplantují?O jaký orgán jde nejčastěji?

V České republice se provádí transplantace srdce, plic, jater, slinivky břišní, ledvin a tenkého střeva, které se realizujív 7 transplantačních centrech umístěných po republice. Jedná se konkrétně o pražský IKEM a Motol, dále centra v Brně, Plzni, Ostravě, Olomouci a Hradci Králové. Každé středisko se specializuje na transplantace určitých typůorgánů. Nejkomplexnější transplantačníprogram v současné chvíli poskytuje pražský IKEM. Co se týče nejčastěji transplantovaného orgánu, tak celosvětově (ale i u nás)to jsou ledviny. V minulém roce bylo v ČR provedeno více jak 500 transplantací ledvin. Nejméně evidujeme transplantací plic, těch je kolem dvaceti za rok.

Jak dlouho trvá cesta orgánu od dárce k příjemci?

To je velice obtížné říci. Čekací doba na transplantace je různá podle toho, zda je k dispozici vhodný dárce.Pacienti, kteří potřebují transplantaci orgánů, jsou zapsáni na čekací listiny. V případě, že je k dispozici orgán vhodný pro transplantaci, dochází k výběru nejvhodnějšího příjemce ze seznamu čekatelů podle stanovených pravidel. Kritériem není jen doba čekání, ale také medicínská hlediska, jako například naléhavost transplantace, krevní skupina. U ledvin navíc imunologické parametry, nebo také váhový poměr mezi dárcem a příjemcem u ostatních orgánů. Co ovšemmohus radostí konstatovat je, že čekací doby na transplantaci jsou v České republice kratší než ve většině evropských zemí. V průměru se u nás jedná o rok, ve většiněokolních zemí jsou to roky dva až tři.

Jaká je kompetence a úloha KST v transplantačním procesu?

Hlavním úkolem KST v transplantačním procesu je bezpečná a kvalitní koordinace transplantací a mezinárodní spolupráce na poli dárcovství.Dále vedeme registry dárců orgánů, čekací listy (tzv. waiting listy) a provádíme samotnou alokaci orgánů.V případě, že se kdekoliv v České republice objeví potencionální dárce, jako první jsou informovány naše koordinátorky. Spolupracujeme s nemocnicemi, pacienty i transplantačním týmem a „z dálky“ zastřešujeme celý proces transplantace včetně registrace a dokumentace. Přímo samotného procesu odběru a transplantace orgánů se tedy neúčastníme.

Kolik koordinátorek v KST pracuje?

Máme sedm koordinátorek. Jedna má vždy 24hodinovou službu. Druhá je neustále na telefonu, pokud by se vyskytlo dárců více a zároveň je v případě potřeby okamžitě schopná se dostavit přímo do KST a pomoci kolegyni ve službě. Jejich práce je velmi náročná a mimořádně zodpovědná. Jedná se o koordinaci celé skupiny institucí a lidí – například volají ze zahraničí, že mají zájem o orgán, pro který v České republice nemáme příjemce. Do toho musí koordinátorka vybrat dalšího vhodného příjemce pro ledvinu, protože ten první třebaonemocněl chřipkounebo není k sehnání. Pak se ozve například jiné transplantcentrum, že nepřiletěl vrtulník a podobně. Z jednoho dárce přitom může být až pět transplantací orgánů.

KST spolupracuje na poli transplantací i na mezinárodní úrovni. Do jakých programů je zapojeno a jaké benefity tato účast přináší?

Od založení Koordinačního střediska transplantací uběhlo již 12 let. Za tu dobu se vypracovalo v respektovanou instituci nejen doma, ale i v zahraničí. Důkazem je mimo jiné účast v programech Evropské unie ACCORD a FOEDUS. Oba tyto programy usnadňují mezinárodní spolupráci při transplantacíchorgánů.Program ACCORD cílí na zvýšení bezpečnosti transplantací a optimalizaci dárcovství v členských zemích Evropské unie.  Mezinárodní program výměny orgánů FOEDUS pomáhá zvýšit šanci českým pacientům, že jim bude nalezen vhodný orgán pro transplantaci v zahraničí. Tato spolupráce je samozřejmě oboustranná. Orgány, které aktuálně nenajdou uplatnění v ČR, mohou pomoct pacientům mimo republiku. Jako příklad mohu uvést situaci z minulého roku, kdy srdce tříleté dívenky z České republiky zachránilo život ročnímu italskému děvčátku. Lonijsme takto exportovali šest orgánů.

Ředitelem KST jste se stal v září loňského roku. Jaké jsou oblasti, na které byste se rád zaměřil?

Přestože český transplantační program patří mezi špičku na evropské úrovni, vždy je možné nalézt nové oblasti pro zlepšení. To stejné platí i pro činnost Koordinačního střediska transplantací. Minulý rok jsme zaznamenali významný úspěch. Za tímto výsledkem stojí mimo jiné tvrdá práce kolektivu lidí z KST, ale i zde je samozřejmě možné nalézt některé rezervy v každodenní práci střediska i jednotlivých transplantačních center, které by mohly být odstraněny. Rád bych se v tomto směru zaměřil především na oblast komunikace a vzdělávání mezi laickou a odbornou veřejností.KST má velmi dobré vztahy se svým nadřízeným orgánem Ministerstvem zdravotnictví. Ve spolupráci s nimi připravíme nové projekty pro podporu dárcovského programu v České republice.Každodenní práce nám rovněžukázala, že jsou i rezervy v legislativě, tedy v českých zákonech, které se dotýkají transplantací orgánů a tkání. Tady bychom také rádi přispěli k pozitivním změnám zvláště v době, kdy se budou implementovat směrnice z EU.

   
17.07.2015 - Zdraví - autor: Kateřina Vozková

Komentáře:

  1. [4] Rikina [*]

    frenky299 — #1 Ne, v NOZ nic takového není.

    superkarma: 0 17.07.2015, 13:54:04
  2. [3] bobani [*]

    moje asi také ne

    superkarma: 0 17.07.2015, 13:09:42
  3. avatar
    [2] delfi.na [*]

    moje orgány by nikdo nechtěl

    superkarma: 0 17.07.2015, 09:01:09
  4. [1] frenky299 [*]

    A nerika Novy obcansky zakonik, ze jiz musi byt souhlas darce s darovanim?! V roce 2014 se toto prave zmenilo.

    1. na komentář reaguje Rikina — #4
    superkarma: 0 17.07.2015, 07:34:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme