Bulvár

Prodávali jsme rychlostí blesku


Když jsem začínala v roce 1992 s podnikáním, kamarádka pracovala v jedné firmě, která vozila z Německa obnošené šatstvo. Celá jejich rodina chodila stále v novém a vypadali jako ze škatulky, tak jsme se jednou ještě s EX jeli podívat na to jejich zboží a rozhodli se, že to zkusíme vzít do našeho rozjíždějícího se krámku.

Ten byl na vesnici, tudíž lidé byli rádi za každý sortiment, pro který by nemuseli jezdit do velkého města. Firma to obnošené šatstvo prodávala na kila, dávalo se do velkých pytlů, pak na váhu, k nám do auta a hurá do...
 
Ne, do obchůdku jsme to nevozili, ale nejprve k nám domů, kde jsem vše probrala, vytřídila vhodné pro naši rodinu a zbytek na hromádky a potom do pračky.

Neprala jsem to na celý program, ale jen na ten nejkratší, abychom zbavili šaty prachu a trochu je oživili. Přidávala jsem i aviváž. Potom jsem žehlila po nocích, a pak to teprve přišlo na krám.

Prodávali jsme to rychlostí blesku a nestíhali jezdit pro další, prát a žehlit. Lidí jsem měla pořád plno a nejhezčí na tom bylo to, že si to zákazníci koupili a třeba už za hodinku v tom jeli do města. Proč ne, když to bylo vyprané a voňavé? Jezdili k nám dokonce lidé i z města...jen kvůli našemu second zboží.
 
Dnes již nepodnikám, ale s přítelem chodíme hrabošit do Second Handů rádi, pokud nás netlačí čas a není tam moc lidí.

V našem docela velkém městě jich máme hodně, ale chodíme jen do některých. Mám ráda takové, kde mají oblečení hezky srovnané, pověšené na ramínkách, případně vyprané a vyžehlené. Z takových krámků vychází zajímavá vůně toho obnošeného, leč vypraného prádla. Jako to bývalo u nás.

Naopak nesnáším ty obchůdky, kde oblečení vypadá, jako když ho krávě vytáhneš z huby. Tam vlezu jen jednou a již nikdy více!
 
Za ty roky, kdy u nás začaly sekáče fungovat, jsem si nakoupila už spostu krásných věcí. Halenky i sukně, kalhoty a svetry, zimní bundy, mikiny a hromadu trik. Co tam tedy nekupujeme, je spodní prádlo a plavky, to mi nepřijde vhodné.
 
Kolikrát jsem již měla opravdu SUPER hadřík na sobě a známé se mě ptaly, odkud to mám, a nevěřily, že je to ze "sekáče" třeba za 30,-Kč.

Občas seženeme i značkové kousky, např. Fischbone (mikina pro muže za 100,-Kč, ale úplně nová-nenošená), Adidas (sportovní souprava za 150,-Kč), Nike (trika od 40,- Kč) a další. Naposledy jsme prošli asi tři krámky včera a donesli si každý jedny tepláky (za 50,- a 60,- Kč) a muž triko (26,-Kč). No NEKUPTO! 
 
Myslím si, že nejsme lidé, kteří by museli mít všechno nové a značkové, nehledě, že na to nejsou peníze. Pokud narazíme i na něco vhodného pro naše velké děti, klidně jim taky koupíme. Zásadně jim to dávám vyprané a upravené, ale ani děti nikdy neprotestovaly, že obnošené "hadry" nechcou.
 
Nakupujeme samozřejmě i v normálních obchodech, ale Second Handům se nevyhýbáme.

Lenka

Milá Lenko,

díky za příspěvek i za prozrazení, jaká je cesta obnošeného zboží, než se dostane k zákazníkovi. 

Abych se přiznala, nejvíc mě odpuzují sekáče, ve kterých se skoro nedá dýchat. I proto mě velmi mile překvapil Váš přístup k podnikání.

I když představa, že bych musela žehlit další prádlo navíc, je pro mě osobně trochu děsivá :-)!                                                                                                                        
   
07.07.2006 - Společnost - autor: Iveta Šafránková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme