Čtenářka Beáta ani po 11 letech nezapadla mezi místní. Naštěstí se do vesnice přistěhovala jiná žena, a s tou si rozumí.

 Jsme s manželem naplaveniny již 11 let a mám pocit, že to tak asi i zůstane.
 Po svatbě jsme s manželem sháněli vlastní bydlení a nikde nic nebylo, až na jednu vesničku, která se mi tedy moc nelíbila, ale důležité bylo, že budeme spolu sami!! Docela jsem se těšila,  že se odstěhuji někam, kde mě nikdo nezná  a budu mít nové a snad lepší kamarády.
  Pro upřesnění, v obci kde jsem bydlela, můj otec vykonával funkci ekonomického náměstka   a každý sledoval, co nosíme, co nakupujeme v obchodě, apod. proto jsem i usilovala o přestěhování se někam jinam.
  Měla jsem radost, že to vyšlo, ale ouha!!
 Nastěhovali jsme se do půdní nástavby družstevního bytu, celí šťastní, že máme nový ,krásný byt.
 Ale sousedi nás vůbec nebrali na vědomí. Byli uražení, že prý jsme vzali místo na bydlení, místním lidem,kteří mimochodem  neměli zájem,proto to bylo v novinách.
 Když  jsme  se nastěhovali,  neodpovídali na pozdravy, nechtěli komunikovat. Když jsem šla nakoupit, tak mě paní prodavačka prohlížel kabelu, jak nějakému zlodějovi. Po cestě domů jsem celou dobu brečela. Nakonec jsem tam přestala chodit  a manžel nakupoval po cestě z práce v jiné vesnici.když jsem si konečně našla kamarádky, tak se vždy o něčem bavili a mně vždy řekli, „no jo, to ty nemůžeš znát, když nejsi odtud, nevíš jak to tu chodí,nezapadáš sem“.
Tak jsem přišla o kamarádky. (asi to nebyly ty pravé kamarádky). Ale v nouzi člověk nevidí a neslyší.
 Ale nakonec vše dopadlo dobře, před několika lety se sem přestěhovala paní z města s dvěma dětima a měla stejný problém., tak jsme to daly do kupy a je nám fajn!!!
 Vesnička se nám líbí, bydlíme u lesíka,našly jsme si tu pěkná místa  a jsme spokojení.
Na všechny kašlem  a když je potřeba, tak jedna pomůže druhé. A od té doby už nás začli lidé i zdravit a sem tam prohodí nějaké to slůvko.
Tak snad se vše v dobré obrátí.

Beáta
text nebyl redakčně upraven


Děkuji Beáto za váš příspěvek k dnešnímu tématu dne. Gratuluji vám k tomu, že jste ve vesnici našla spřízněnou duši. Jak dnes ostatní čtenářky píší pod mnoha příspěvky, ono je to vždy o lidech. A některé věci chtějí čas…

Dnešním tématem dne je: jste tam, kde žijete, „naplaveniny“, nebo starousedlice.

  • Jak jste se přizpůsobila novému prostředí?
  • Dával vám někdo „sežrat“, že jste odjinud?
  • Vadí vám přistěhovalci?

Jedna z vás bude za příspěvek  odměněna třemi výbornými čokoládovými bonboniérami. Klasickou, čokoládovou i kokosovou Tatianou od Figara

coko

Stačí přispět na tento e-mail:

redakce@zena-in.cz

a máte velkou šanci.

Reklama