Já nevím jak vy, ale já nesnáším většinu malých potvor. Klíšťata, blechy, roztoči (ti jsou tak odporní, že jsem si vsugerovala, že prostě neexistují), vši… Ano, i to malé nebohé zvířátko jménem Veš mi vadí.

Klepu na dřevo, ale zatím jsem tyto návštěvníky ve své hlavě neměla. Zato syn si přinesl v pátek domů tuto odpornou mini potvoru.
Sedíme u televize, pouštíme si Pata a Mata a jak tak mezi smíchem popíjím kávu, vidím syna, jak si ručkou šmejdí v hlavě. Podrbání tady, podrbání tam…až mě z něj začala ta kštice svědět také.

„Prosím tě, co se furt drbeš? Už se z tebe drbu taky!“
David hodil do pusy hrst oříšků. „Ho, hy, he hole háhe hy…“. Rozkuckal se.
Upila jsem kafe a pozorovala Mata, jak si přibil k laťce prst. „Až to spolkneš, tak mi to, prosím tě řekni znovu…a nezadus se. Ty oříšky nejsou jenom pro tebe.“

Víkendová soutěž:
2) Kdo to dělá, nechce to,
kdo to koupí, nepotřebuje to,
kdo to potřebuje, neví o tom.

„No…“, David spolykal poslední oříšek. „…že máme ve škole vši.“
Kývla jsem a opět usrkla kávy.
CVAK!

„Cooo?!“ Vylítla jsem z křesla a hrnek s kávou vyletěl společně se mnou. Asi i jemu došlo až za pět minut, co právě můj synáček vyslovil. „Vši?...Máte ve škole zase vši?“
David přikývnul.
„No..tak to je paráda…“, celá hlava mě začala nesnesitelně svědět.

 

„Za desetikorunu ti jí seženu.“ Řekl David a opět se začal tláskat oříšky.
„Bude ti blbě! Jak jako seženeš?!“
Pokrčil rameny. „Kluci je prodávaj. Kdo má vši, nesmí do školy, no dřív stála jedna jen bůra, ale to víš, i rohlík už není za korunu…“
Sundala jsem si tepláky nacucané kávou. „Davide, chraň tě Bůh to koupit!“
Pohled, jakože jsem fakt úplně blbá. „No mami, já si koupil v automatu tyčinku…“

Svlékla jsem i polité triko. „Jdu do vany, pak mi ukážeš hlavu!“
„Hmmm“… Tak znechucené hmm jsem už dlouho neslyšela. Ono to nebylo ani tak hmmm jako hmmm, ale spíš heůůůůů….

 

Pat a Mat šli sklízet jablko a já šla napustit vanu.
Po dvaceti minutách jsem už stála s hřebenem v ruce, David seděl na židli a na hlavu mu svítila manželova obrovská pracovní lampa.
„A jak je poznám?“, pomalu mu pročesávám vlasy.
„A koho?“
„No ty vši!“, můj hlas byl už mírně zvýšený.
„No nevim…“
„Jak nevíš, když se tam prodávají?“
„Takovej brouk no…asi hnědej…“

Moje pátrání začalo. Já se soustředila ze všech sil, oči na stopkách, znechucenej David si cosi mumlal…
„Ha!“, zařvala jsem mu do ucha. „Asi jí mám!“ Moje nadšení bylo zřejmé. Lov se podařil.
„Jooojo? Ukááá!“ David vykulil oči.
„Nic neukážu! Ty jí sebereš a prodáš! A já pak budu lítat do školy!“ Bžum, a bylo po vešce. Mrcha.

Samozřejmě nebyla v hlavě jediná a jako dekorace celého efektu, nechyběly ani hnidy. A řeknu vám, ty vybírat, to je horší než skládat puzzle z 5 000 kousků.

Ovšem teď, jak si tu tak dopisuji článek, mě napadla zásadní otázka: Koupil, nebo nekoupil David ty vši?! Myslím, že tuto otázku budu muset vyřešit se lstí a záludností. Prostě… Zeptám se synka, jestli by mi taky jednu veš nesehnal. Za 15 korun, ať nežeru! A uvidíme, zda jsem dobrý detektivní intrikán! A mimochodem…kdybyste měli také zájem, za dvacku vám jí pošlu na dobírku :o)))

Říká se, že člověk má brát s humorem úplně vše, život je pak lehčí… Ale samozřejmě humor-nehumor, vší je třeba se zbavit, zajistit prevenci, ale především zjistit včas, že vy, nebo vaše dítě vešky máte.



Několik základních rad jak na vši:
1.
Pokud vaše dítě přijde ze školy s informací, že se tam objevily vši, nespoléhejte na to, že vaše dítě je dostat nemůže, protože se den co den myje, i češe vlasy. Věřte, že vším je vcelku jedno, že jste vymydleni a vaše vlasy krásně rozčesány. Je skutečně třeba tuto informaci nijak nepodceňovat a vlasy dítěte prohlížet den co den. Místo, které je takříkajíc nejrizikovější, je na zátylku. Hledejte červené puchýřky (bodnutí, které abnormálně svědí), lezoucí vši (2-4mm dlouhá), či vajíčka (tzv. hnidy), která samička klade přímo na vlasy.

2. Pamatujte, že ze zákona máte povinnost dítě vší zbavit! Nikoli škola, ale vy jste za úplné uzdravení zodpovědní. Jako prvním a hlavním krokem by mělo být odvšivení, tedy zabití živých vší. V lékárně již existuje řada výrobků. Například přípravek Pedicap OL je výborný už jen v tom, že má ze všech produktů na trhu nejkratší dobu aplikace (5-10 minut). Je samozřejmé, že přípravek musíme zhruba po 5-7 dnech opět aplikovat. Ať si již zvolíte jakýkoli výrobek, vždy se řiďte instrukcemi na příbalovém letáku.

3. Pokud se zbavíte vší, je třeba vlasy zbavit i vajíček (hnidů). U chlapců doporučují lékaři ostříhat vlásky strojkem. Je to ten nejrychlejší a nezaručenější způsob, jak vajíčka zničit. U děvčat je to už těžší. Hnidy pevně lpí na vlasech, není proto možné si je splést s lupy. Velice těžko se odstraňují. Existuje speciální hřeben tzv. všiváček, který má vzdálenost jednotlivých zubů 0,2 – 0,3 mm a který je dobrým pomocníkem právě při odstraňování vajíček.
Lékárnice Eva Dobříšková také doporučuje: „Pokud vajíček není moc, je rychlou pomocí vzít nůžky a jednotlivé vlásky, na kterých hnidy lpí, ostříhat.“

4. Jestliže vaše dítě přijde s informací, že ve škole jsou vši, avšak ono ještě napadené není, sáhněte po přípravku Quit Nits Head lice defence spray (k dostání v lékárnách, cena kolem 250Kč). Tento sprej účinně odpuzuje vši, a působí tedy jako spolehlivý repelent.

Věděly jste, že:
Samička klade denně 3-4 vajíčka, která připevňuje pevně k vlasu v těsném sousedství pokožky (hnidy)? Samička žije až 3 týdny a za tu dobu naklade neuvěřitelných 130 - 150 vajíček!
Z vajíček se pak líhnou po 5-10 dnech larvy, jsou přibližně 1 mm dlouhé, sají také krev, ale nemohou se ještě rozmnožovat. Až za 18-20 dní z nich vyrostou dospělé vši. Veš mimo tělo přežije maximálně 24 – 48 hodin.

Znáte i vy, milé ženy-in, recept, jak se rychle zbavit vší?
Měly jste někdy vy, nebo vaše dítě vši?
Setkaly jste se také s tím, že se ve škole, mezi žáky, vši prodávaly?

Reklama