Tenhle týden se roztrhl pytel s výročími – nevýročími. Právě dnes si připomínáme další takové. 8. listopadu roku 1620 došlo na Bílé hoře k rozhodující porážce českých stavovských vojsk, a dějiny Čech se tak na dalších tři sta let staly dějinami habsburské monarchie. A proč? Kvůli pár korbílkům...

Mohl to být pat
Stavovské vojsko, které se opevnilo na návrší Bílá hora, pod vysokou zdí obory Hvězda a nad Litovickým potokem, nebylo o mnoho slabší než od Rakovníka postupující císařští. Podle odhadů bylo stavu jednadvacet a císařských šestadvacet tisíc. Navíc měli stavové z vojenského hlediska optimální pozici, podpořenou dělostřelectvem, a situace tak vlastně byla patová. Když se tedy císařští vrhli do útoku, očekávali tuhý boj a pak pravděpodobně vyjednávání. To ovšem netušili, že...

Pražské putyky a peníze
Že stavové už poněkolikáté nezaplatili vojákům žold, že se velitelé mezi sebou hádají a že část se jich předchozí večer opila v pražských putykách a nedorazila na bojiště. Výsledek byl tristní – levé křídlo se pod zkusmým útokem císařských zlomilo a dalo se na útěk. Jediní, kteří neuprchli, ale pokoušeli se koordinovaně stáhnout, byla část pěšího pluku Thurnova a z německých žoldnéřů složený a Moravany placený Šlikův regiment. Zatímco Thurnovi muži se z bitvy dostali, Šlikův pluk nešťastně skončil obklíčen pod zdí letohrádku. Po tuhém boji se zbytky jednotky vzdaly.

Předposlední Němec
A tak i když Krylova píseň „Poslední Moravan“ zní krásně, na pravdě se nezakládá. Šlikovi muži nebyli Moravané, ale Němci, nebojovali ani tak ze statečnosti a „za věc“, ale protože se jim nepovedlo včas se stáhnout, a nepadli do posledního, ale vzdali se po tuhých bojích.

Inu, další kousek historie není tak romantický, jak by možná autoři hollywoodských filmů chtěli...

Věděla jste, že je dnes výročí bitvy na Bílé hoře? A jak to bylo s „posledním Moravanem“? Znáte Krylovu písničku? A líbí se Vám? Byla jste někdy na Bílé hoře? Viděla jste rekonstrukci bitvy?

Reklama