Málokteré z měst má tak zachovalé historické centrum. Málokteré z měst má tak poetickou atmosféru. Málokteré z měst se může pochlubit tolika historickými slohy na kilometru čtverečním jako Tábor

K jižním Čechám mám nostalgický vztah a k Táboru zvlášť. Dá se říct, že na něj mám přímo osudové štěstí.  Asi je to shoda náhod, ale z Tábora pocházel můj první kluk, můj první manžel tam byl na vojně a se svým prvním zaměstnavatelem (pražským Činoherním klubem) jsem ho navštívila do třetice.

Od té doby uběhlo dlouhých, až neuvěřitelných pětadvacet let, a tak mě lákalo podívat se tam zas. Tím spíš, že jsme jeli kolem. Těšila jsem se, že v předvánočním čase to bude žít, čekala jsem barevné stánky, otevřené krámky a ruch. Nic z toho se nekonalo. Město dýchalo poklidem, nikde skoro ani živáčka, jen ozdobený vánoční strom na náměstí dával tušit, že se blíží nejkrásnější svátky v roce.

Z počátečního zklamání byl nakonec fajn zážitek. Prastaré, vylidněné uličky ponořené do ticha měly také něco do sebe.

Podívejte se tam se mnou.

Ve fotogalerii najdete 17 obrázků

Čtěte také:

 

 

Reklama