Reklama

Dovolte, abych vás dnes pozvala na procházku magickou Prahou.
Astrolog Josef Kulovaný pravil:  “Neobyčejnost Prahy spočívá v tom, že je pod vlivem znamení Lva. Znamení Lva je vznešené, miluje nádheru, společenský život, rádo vládne, rádo se blyští…“

Praha je nádherné město.
Věže chrámů ji povznášejí blíže k nebi, románsko-gotická sklepení, četná podloubí a pasáže ji poutají k zemi. Kdo ji jednou navštívil, tak se vrací. Vnímavější rovnou zůstávají. Tak o tom mluví např. četní přistěhovalci z USA…

Spisovatel Gustav Meyrink píše o 7 mniších z řádu asijských bratří Sad-Bhaiů, kteří přišli do těchto míst.
Na vltavském břehu zasadili rýži, a položili tak základ tajemného místa, které tvoří PRAH mezi pozemským a nadpozemským, viditelným a neviditelným…

Nejtajemnější je asi Staré Město.
V jeho křivolakých uličkách se můžete ztratit … můžete narazit na Rychlé šípy … Franze Kafku …Václava IV. … a tam, hle! Eliška Přemyslovna s Janem, krásným blonďáčkem, a snad si špitají o budoucím králi…
Potkáte i různé přízraky a strašidla… Ještě dnes po Josefově bloudí toulavý Ahasver, věčný Žid. Odmítl pomoci Kristovi a od té doby nemá klid a bloudí světem. Podle pověsti přenocoval v Haštalské ulici v domě U modré boty.

Říká se, že ještě před příchodem Čechů zde byli usazení Židé, vyhnaní z Jeruzaléma. Andělé jim chtěli postavit nové zaslíbené město. Přenesli sem tedy kameny ze zbořeného jeruzalémského chrámu a vznikla Staronová synagoga. Pravda je taková, že je až ze 13. stol. a je nejstarší synagogou severně od Alp.

Karel IV. byl jistě osobnost s velkou magickou silou. Dával veškeré své činnosti i duchovní rozměr. Když zakládal Nové Město, mělo představovat Nový Jeruzalém. Dominuje mu 5 kostelů, které jsou ve tvaru kříže. Podle zjevení sv. Jana: „A viděl jsem od Boha z nebe sestupovat svaté město, Nový Jeruzalém…“
Proto do Prahy shromažďoval četné ostatky svatých. Trn z Kristovy koruny, dar od francouzského krále, je dokonce v korunovačních klenotech. Domníval se, že v době vzkříšení Krista, ožije právě zde.

Proto se nedivme, že si pro položení základního kamene mostu nechal vypočítat ten nejvhodnější okamžik a byl osobně u toho.
      9
    7 7
   5   5
 3       3
1         1

Je to neuvěřitelné 135797531 – tedy rok 1357, 9/7 v 5 hodin 31 minut. Číslice můžete číst stejně zleva nebo zprava, tvoří tvar pyramidy s 9 na vrcholu – to je symbol dokonalosti, početí, stvoření, tedy splněných nadějí.
Když numerologicky sečteme čísla dostaneme 5, vliv Jupitera, který je planetou velkého štěstí.

Zajímavá je ještě Staroměstská mostecká věž.
Roku 1380 ji postavil Petr Parléř – mimochodem, asi to není jeho jméno, Pierre parler = kámen mluví...?
Je to vlastně vstupní brána do Českého království.
Má středověkou podobu vesmíru.
Nejvýše je hvězdná sféra se sochami českých patronů Vojtěcha a Zikmunda.
Potom sluneční, kde je Karel IV. a Václav IV. spolu se sv. Vítem, který je patronem mostu. Měsíční sféru představuje gotický oblouk brány s 28 kraby = 28 dní lunárního měsíce. Sféra pozemská – to je takové odlehčení, až karikatura, na konzolách najdete rytíře, co sahá pod sukni jeptišce, starce, co objímá mladici, lva, co drží kýtu a věžník? Ten si vyhrnuje suknici, aby vykonal svoji potřebu.
Pekelnou sféru symbolizuje vězení v pilíři mostu.

Při pohledu z mostu, vlevo od věže je v nábřeží patrná hlava Bradáče. Nikdo přesně neví, kde se tam vzala. Prý pochází už z Juditina mostu. Prý stavitel. Nebo Kristova tvář? V každém případě slouží jako vodoměr, pamatujete na poslední povodeň?
Říká se, že v mostě je ukrytý bájný meč, který pomůže Blanickým rytířům – sv. Václav pojede v čele a jeho kůň o něj klopýtne…
A tady pro dnešek skončíme.