Reklama

Příběh rodiny Sigmunda Freuda z pohledu a hlasem jeho sestry Adolfiny... zajímá vás, proč čtyři Freudovy sestry musely zahynout, zatímco Sigmund Freud zachránil sebe a mnoho dalších před holocaustem odjezdem do Londýna?

GOCE SMILEVSKI
FREUDOVA SESTRA

Freudova_sestraVídeň 1938. Adolfina Freudová, na naléhání sestry Pauliny, žádá bratra, aby pro ně zajistil víza k odjezdu ze země, protože má strach o svůj život. Sigmund Freud její obavy bagatelizuje, ujišťuje ji, že jim žádné nebezpečí nehrozí, a pomoc odmítá. Všechny čtyři Freudovy sestry, v té době už víc jak sedmdesátileté, jsou záhy deportovány do Terezína. Sigmund Freud však Vídeň opouští a odjíždí do Anglie. Na seznamu osob, kterým zajistil bezpečný odjezd, je nejen jeho manželka s dětmi, ale také jeho švagrové, dvě guvernantky a jeho osobní lékař.
Román vypráví příběh rodiny Sigmunda Freuda z pohledu a hlasem jeho sestry Adolfiny, která vzpomíná na celý svůj život, dětství, vztahy se sourozenci, lásky, chvíle štěstí i neštěstí. Její vyprávění plyne na pozadí společensko-historického kontextu Vídně na přelomu 19. a 20. století. Zdánlivě bezvýznamný život sestry slavného muže stojí v protikladu s biografií proslulého zakladatele psychoanalýzy - kniha však zdůrazňuje nezpochybnitelné a hluboce lidské kvality Adolfiny, která svého bratra bezmezně milovala a musela se smířit se skutečností, že ona i její sestry hrály v životě egocentrického lékaře bezvýznamnou roli.

Sigmund Freud zemřel na počátku války v Londýně. Žádná z jeho sester holokaust nepřežila.

Odeon 2012, MOC 279 Kč, počet stran 272
Přeložil a doslov napsal Ivan Dorovský
V tomto překladu vydání první

GOCE SMILEVSKI

se narodil roku 1975 ve Skopji v Makedonii. Studoval na Karlově univerzitě v Praze, dále na Středoevropské univerzitě v Budapešti a na univerzitě v rodném městě. Po debutovém románu Planeta nezkušenosti (2000) následovala próza Rozhovor se Spinozou (2002). Za svůj třetí román Freudova sestra obdržel roku 2010 Cenu Evropské unie za literaturu; dílo vychází ve 24 zemích.


Úryvek z knihy: V těch měsících po odjezdu nám někdy telefonovaly Marta a Anna a říkaly nám, že Sigmund prodělal další operace dutiny ústní, že se uzdravuje, nemůže však mluvit. Rakovina mu tak poškodila sluch, že se s nimi dorozumíval psaním. Vzpomněla jsem si na dobu, kdy jsme byli dětmi a kdy mě bratr učil psát. Marta a Anna nám řekly, že bydlí v hezkém domě na tichém londýnském předměstí, a neustále nás ubezpečovaly, že Sigmundovi přátelé dělají vše, abychom my, jeho sestry, dostaly výjezdní víza z Rakouska. Pak s nimi budeme moci bydlet v jednom domě.
My čtyři jsme se naučily žít se strachem. Nebyl to strach ze smrti, nýbrž z utrápení. Musely jsme na rukávech nosit Davidovu hvězdu, aby byly dodržovány všechny zákazy, které platily pro všechny Židy. Nesměly jsme už chodit do divadla, do opery, na koncerty. Nesměly jsme chodit do restaurací a do parků. Nesměly jsme jezdit v taxíku. Mohly jsme jezdit tramvají, ovšem pouze v zadním voze. Směly jsme vycházet z domu, ovšem pouze v přesně stanovených hodinách. Telefony jsme měly vypnuté. Mohly jsme užívat jenom dvě pošty ve městě...

Více na www.odeon-knihy.cz