Domácnost

Proč nemůžu mít svůj pokojíček?

Když si naši známí kupovali nový byt, hledali takový, který bude rozdělený na co nejvíce pokojů. "Máme tři dcery, věkově celkem vzdálené, a i když by mohly být v jednom pokoji, zdá se nám lepší udělat jim tři samostatné," vysvětlovala mi tehdy Kamila, jejich matka. Nakonec se jim koupě povedla a dívky mají své malé pokojíčky, přičemž největší dostala ta nejmenší. "Ve svých čtyřech letech potřebuje hlavně prostor na hraní, kdežto těm starším - je jim devět a čtrnáct - stačí hlavně to, že mají své území," dodala.

Jenže, ne každý má možnost koupit byt na míru, a tak většina dětí bydlí ve společných pokojích. Pak je na rodičovské diplomacii, aby se děti v pokoji cítily dobře. Jak toho dosáhnout?  

"Při zařizování pokoje pro dva a více sourozenců začíná být na bitevním poli pěkně horko. A vybudovat po válce bezkonfliktní, bezcelní a bezpasovou zónu? K tomu bychom potřebovali vystudovat všichni alespoň několik semestrů dětské psychologie a interiérovou architekturu zároveň," uvádí Pavlína Blahotová, novinářka, zaměřující se na bydlení, která napsala knížku Bydlíme s dětmi ... a děti s námi (Albatros, 2003).

V ní rozebírá mimo jiné i to, jak srovnat více potomků do jedné místnosti tak, aby se ani jeden necítil nesvůj. Sama se přiznává k tomu, že ani jí se nevyhnuly chyby - jako příklad uvádí průchod ve stěně mezi pokoji dvou starších synů v novém domě. Zprvu to sice chlapci kvitovali s povděkem, ale už za rok si lezli na nervy, hádali se o to, kdo překročil čí území, a nakonec si sami postavili místo dveří velkou skříň: a to byli oba kluci, pouhý rok od sebe.

Autorka radí, aby se rodiče v případě bezradnosti raději poradili s bytovým architektem, protože tahle investice se jim vyplatí. Jeho nápady mohou být neotřelé a ukáže se třeba, že ani v malém pokojíku nemusí být palandy, protože ty se třeba do paneláků s nízkými stropy a vydýchaným vzduchem moc nehodí. Zrovna tak není nutné, aby byl pokoj pro více dětí zarovnaný nábytkem a drobnostmi, je však třeba potomky od útlého věku vést k tomu, aby nehromadily zbytečnosti.

Co by mělo být v pokoji pro více dětí? 
 - několik ryze soukromých území, na něž třeba z místa sourozence není vidět
 - každé dítě potřebuje možnost vlastní výzdoby svého koutku
 - každý má mít vlastní psací stůl a odpadkový koš. I když vyrobíte psací stůl z jedné dlouhé desky, mějte na paměti jasnou a výraznou hranici v jejím středu. Stoly můžete "nastavit" policemi nad nimi.
 - jasně vymezené hranice, kde končí jeho prostor, použít lze třeba paraván, lehký závěs či třeba bambusová roleta od stropu, lehký nábytek, koneckonců, hranicí může být i psací stůl, nebo velká květina (pozor na to, aby byla stabilní)
 - jasně stanovené povinnnosti týkající se úklidu tak, aby to odpovídalo věku
 - pokud je to jen trochu možné, dejte dětem největší místnost. Ruku na srdce, kolik času trávíte vy v obýváku a kolik ony ve svém pokoji?

Samozřejmě, může se stát, že sourozenci jsou natolik bezkonfliktní, že se hádat nebudou, ani když nebudou mít přesně dané hranice. Ale spíše tomu bude naopak a se stoupajícím věkem bude růst i jejich touha po soukromí. Pavlína Blahotová upozorňuje, že rodičovský pokyn "tady máte jeden stůl, první si úkoly napíše ten, kdo přijde první, a nebo se nějak domluvíte" nemá šanci na úspěch.  

Možná těžší, než zařídit pokoj pro děti opačného pohlaví, je srovnat v něm dva či více potomků rozdílného stáří. "I když se to samo nabízí, neměli byste starší dítě automaticky pasovat do role pečovatele a přehodit na něj většinu starostí o mladšího sourozence," varuje Pavlína Blahotová. Naopak, i když je jedno dítě o hodně starší, i za to, jak spolu žijí, zodpovídají pořád  rodiče. A ti by měli zařídit pokoj tak, aby třeba tříletá holčička nerušila desetiletého stavitele složitých konstrukcí. Může si třeba část dne hrát pod dozorem rodičů v pokoji. Naopak starší dítě si třeba bude chtít před spaní číst a mělo by tu možnost mít třeba v pokoji nebo v kuchyni, když by to jinak malého brášku rušilo. Lepší je ale uspořádat pokoj tak, aby to bylo možné přímo v něm.  

Území pro dvě či více dětí se dá rozlišit také pomocí doplňků, ale snažte se to s nimi nepřehnat. Ani chlapec obývající pokoj s dívkou se nemusí nutně koukat na růžovou à la Barbie všude, kam dohlédne za hranicí své poloviny. A naopak, dívka by neměla být nucena žít s výhledem na tucet plakátů těch nejhrůznějších hudebních skupin. Lépe je zůstat u něčeho neutrálnějšího, už proto, že každý se ze své postele většinou dívá právě na protilehlou stěnu.

Stěny by proto měly mít každopádně nějakou univerzální barvu, závěsy mohu být vzorované, ale nikoli třeba infantilní. "Když se rozhodnete pro dokonale neutrální zařízení, vůbec nic se nestane. Rozhodně se nemusíte bát, že byste na první pohled nepoznali, kterou část pokoje obývá syn a kterou dcera," píše autorka.

No co radši zapomenout

Někteří výrobci se řídí heslem "do malého pokoje skládací nábytek". Ale popravdě řečeno, takový se hodí možná na svobodárnu, nikoli však do dětského pokoje. Představte si tohle: dítě může mít na stole rozdělanou práci a večer by ji mělo složit, aby mohlo vytáhnout postel? Podobné to bude s postelí - zvláště dospívající se na ni rádi natáhnou i přes den.

Takže i když řešíte rébus, jak do malého pokoje naskládat co nejvíce potomků, na skládací nábytek si raději vzpomeňte až v nouzi nejvyšší. Něco jiného ovšem je, když je třeba některý zasouvací nábytek či nápad, díky němuž jedno lůžko je vyvýšené a o půl metru přesahuje to druhé. Ušetříte tím celý metr. Ale vymyslet takové a jiné řešení vám nejspíše pomůže jedině právě výše zmíněný architekt. 
                                     

   
02.12.2004 - Dům a byt - autor: Anna Příhodová

Komentáře:

  1. avatar
    [14] Lubar [*]

    My jsme s bráchou taky měli společný pokojíček, ale zároveň jsme měli osvícené rodiče - za dětský pokoj určili to, co architekt při plánování paneláku určil za obývák, takže místnost úplně největší. Ve velikostně prostředním pokoji měli naši ložnici a v tom, kam se já dneska nějak nemůžu s ložnicí s postýlkou porovnat, jsme měli obývák - komplet se sedačkou a velkou stěnou. Pravda je, že stěna byla až do stropu a prostor kolem sedačky stísněný, ale fungovalo to ....

    superkarma: 0 02.12.2004, 22:49:12
  2. avatar
    [13] Žábina [*]

    werka: s tou ložnicí to je supr nápad...my tam máme nevyužitý prostor, určitě nad tím popřemýšlím...díky

    superkarma: 0 02.12.2004, 21:37:50
  3. avatar
    [12] gavi [*]

    Taky musíme vyřešit pokoje našich dětí. Máme chlapce a ten je starší od svých sestřiček o 7 a 9 let tak musíme vyklidit ložnici a nastěhovat se do obyváku.Pro holky máme postele u stropu takže mají dost místa pod postelemi na hraní a psací stoly budou mít každá svůj pod oknem . Taky znám jaké to je dělit se o jeden stůl s bráchou a ségrou, nemoci si číst protože ti mladší musí spát a podobně . Nechci aby to měli i mé děti .

    superkarma: 0 02.12.2004, 21:19:27
  4. avatar
    [11] peguša [*]

    Taky máme holky (9 a 6) v jednom pokojíku. Postele do rohu, jak se zmiňuje werka, mě taky zaujaly, ale v pokojíčku to prostě nešlo. Je to úzká nudle 4,5 x 2,5 m), kdy dveře a okna jsou na protilehlých úzkých stranách. Ložnice je stených rozměrů. A do takového pokojíku by postel napříč dát prostě nejde. Pokoj by se zneprůchodnil a zabral by spoustu světla. Takže nám nezbylo, než použít klasickou palandu. Je celkově nižší. Dolní postel je asi 35 cm nad zemí a horní metr dvacet. Takže krásně dosáhnu, v případě potřeby, i na horní postel.

    superkarma: 0 02.12.2004, 20:06:40
  5. [10] Jana 01 [*]

    qvetinkova: Ono než se to podaří, pak narodí, jeden nebo dva roky může spát ještě u vás - tak ten starší bude třeba na internátě a za další dva roky už možná úplně z domu....

    superkarma: 0 02.12.2004, 20:05:26
  6. avatar
    [9] Jenny [*]

    werka: taky to momentálně řešíme - dva synové 11 a 3 a jeden malý podkrovní pokojík se zkoseným stropem. Jako nejlepší dočasné řešení se ukázal taky pracovní stůl staršího v ložnici (přes den jinak neobývané a hlavně tam má klid na úkoly) a dětský pokoj je pro oba hlavně hrací.

    superkarma: 0 02.12.2004, 19:52:09
  7. avatar
    [8] werka [*]

    Žábina: A co třeba postele do rohu částečně nad sebou - tak jsem to ve fakt pidipokojíčku (navíc ještě s dveřma na balkón) viděla u jedné známé. Když to nejsou vyložené palandy, tak ta´horní postel nemusí být až tak vysoko a pod tou částí horní postele, kde už není ta spodní se vyšetří místo na skříňku a díky tomu se třeba pak vejde i druhý psací stolek.
    Nebo jedni známí to mají tak, že dcera má pracovní kout v jejich ložnici - spát chodí do dětského pokoje, přes den vlastně využívá půlku rodičovské ložnice. Úplně ideální to taky není, ale u nic prý to vypadalo na sourozeneckou vraždu (byť dvě pacovní desky se vešly), tak to řešili takhle.

    superkarma: 0 02.12.2004, 15:40:07
  8. avatar
    [5] medved [*]

    jak tak ctu clanek, tak jsme meli jako deti uplne idealni pokoj...meli jsme palandu (pro usetreni mista) ale zato kazdy svuj psaci stul se svoji polici a kosem na odpad...proste kazdy jeden "vlastni roh"...a ani si nejak nepamatuju, ze bych touzila po vlastnim pokoji

    superkarma: 0 02.12.2004, 14:52:59
  9. avatar
    [4] Žábina [*]

    marta-b: no to je náš problém, ale my máme malý pokojík ve tvaru čtverce a tam se to fakt nijak oddělit nedá....já mám ale kluky 8 let od sebe tak se to nějak zvládne...třeba i s tím psacím stolem, že ho vlastně ten mladší zdědí po starším...
    ale ta kamaráda to má fakt pěkný

    superkarma: 0 02.12.2004, 13:50:31
  10. avatar
    [3] marta-b [*]

    Žábina: to je fajn nápad s tou stěnou My budeme mít pro 2 děti taky jen jednu místnost, a tak se ji budeme snažit oddělit aspoň opticky už od začátku tak, aby každý mělo pro sebe svůj prostor a koutek. Vim ze svýho dětství, jaký to je, když je v pokoji víc sourozenců a soukromí žádný A jeden psací stůl, když jsme se ségrou pořád chtěly neco tvořit a malovat.

    superkarma: 0 02.12.2004, 13:39:00
  11. avatar
    [2] Žábina [*]

    kamarádka má velký dětský pokoj - jelikož mají kluka a holku, taky nedávno "rozdělovali" - manžel udělal uprostřed pokoje kolejnici ve které se pohybuje dřevotřísková stěna...vypadá to moc pěkně, když chtějí mají jí zataženou a nikdo ani nepozná že s ní jde pohnout...

    superkarma: 0 02.12.2004, 13:31:30
  12. avatar
    [1] Žábina [*]

    v dětském pokoji o rozměru 11m2 mám dva syny - 6letého a 14letého...válendy mají do L a nad svou každý má poličku a na ní svoje "poklady"....psací stůl máme jen jeden, dva by se tam nevešly...zatím mladší do školy nechodí, ale příští rok už to asi bude problém...no holt bude psát úkoly se mnou v kuchyni

    superkarma: 0 02.12.2004, 13:29:50

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme