Reklama

man

Při jednom z našich nepravidelných babinců s dámskou částí rodiny a všemi kamarádkami došla řeč i na komplimenty. Nebo spíš na to, jak se nám jich dostává proklatě málo oproti dnům, kdy o nás naše drahé polovičky zatím jen usilovaly.

Shodly jsme se na jednom. Náš vkus se nezměnil, pečujeme o sebe stále stejně, ne-li víc, abychom se líbily. Tu a tam si pořídíme nový účes, nové šaty, zajdeme si na kosmetiku… Už ani nečekáme, že po návratu domů od někoho uslyšíme: „Tobě to sluší.“ Proč taky, že? Říkaly jsme to samy sobě celou cestu domů. Ale stejně vždycky doufáme v nějaký ten kompliment od svého protějšku. V čem je tedy zakopaný pes?

1. Pravděpodobně si žádné změny ani nevšimne. „Mně je blbý se před ním promenádovat, když to jinak normálně nedělám. Takže jen houknu od dveří směrem k jeho pracovně, že jsem doma, a jestli chce večeři. Pak doufám, že se zvedne od počítače, na kterém buď hraje, nebo pracuje, a pořádně si mě prohlédne,“ říká Lucka.„Většinou se zvedne. Ale až tak za dvě, tři hodinky. To já už jsem dávno předtím prošla koupelnou. Takže nový účes navlhnul a zničil se a šaty visí ve skříni.“ To třeba Hanka na to má bezva fígl, na změnu upozorní předem. Pošle třeba smsku s textem: „Dneska přijdu později, jsem u kadeřnice.“ Nebo „Kupuju si nové tričko, mám ti taky vzít nějaké oblečení, když už jsem tady?“

2. Všimne si, rýpne si. Nejčastěji se setkáváme s jinou situací. Změny si sice všimne, ale nepochválí. Buď se mu to vážně nelíbí, nebo považuje za lepší nápad si do nás rýpnout. „Já jsem se nedávno přiřítila domů s nádhernou novou tunikou. Péťa samozřejmě hned poznal, že tenhle kus na mně vidí poprvé. Tak jen zvedl obočí a pravil: Radši se neptám, kolik to stálo. Chtěla jsem mu něco udělat. Ale pak jsem jenom chladně prohlásila: No to se neptej, tys to stejně neplatil.“ Objevují se ale i jiné hlášky. Hlavně pokud jde o změnu vizáže. Například „Co se ti stalo? Přepadli tě?“ nebo:  „Vážně jsi to takhle chtěla?“ A mně osobně je nejčastěji připomínáno, že mi není 16.

3. Všimne si, líbí se, ale mlčí. Proti tomuhle se ještě bránit neumíme. Změny si všimne, změna se mu líbí, ale stejně ani nepípne. Jen snad v případě, že se ho sama zeptáte, jestli se mu líbí vaše nové vlasy, kalhoty a podobně. Hanin přítel přišel s velmi originálním vysvětlením. „To už jsem ze sebe i já měla sakra dobrej pocit. Šli jsme na nějakou akci a on mi povídá: Nerad ti to říkám, ale dnes ti to sluší. Já na to: Jak nerad? A on odpoví: No, aby ti nestoupla sláva do hlavy.“ Co se dá na tohle říct?

Ale co už? Zvládneme se pochválit i samy, ne? Přece se nebudeme doprošovat. :-)

lupa