Bulvár

Proboha, mé dítě je násilník!

Ať jste sebeliberálnější a bůhvíjak moderní, jednou jste rodiče a musíte mít autoritu. Tam, kde žádná nevládne, dítě se jí uchopí. Najednou říká na všechno NE a na malér je zaděláno.

Kdo nezíská již v dětství povědomí o pravidlech a nepocítí uznání a pochvalu, chová se často ještě v mladistvém věku jako dítě. Když se mu něco nelíbí, používá pěsti, bere si, co chce, ve vzteku ničí okolí a odmítá podřídit se zákonům, které jsou pro chod společnosti  nezbytné.

 

„Mnoho rodičů k nám přichází příliš pozdě, kdy už je jejich děti inzultují nebo opravdu bijí. Důležitým věcem se nesmí nechat volný průběh,“ varuje psycholog Jaroslav Sirotek.

 

Agresivita v pubertě

„Je třeba citlivě rozlišovat mezi agresivitou, která je odrazem puberty jako takové, a agresivními vzorci chování trvalejšího rázu,“ říká doktor Sirotek.

Pubertální vzpoura proti starší generaci je totiž normálním jevem. Mladí muži se cítí dospělí a demonstrují nezávislost. Snaží se získat respekt a hmatatelným způsobem stvrdit svou sociální zralost.

A co je v tomto období nejčastějším vyvolávačem agrese? Podle Jaroslava Sirotka jsou rizikovým prostředím party? „Především pro ty mladistvé, kteří se cítí ve společnosti jako outsideři. Parta se pro ně stává jakousi náhradní rodinou a může podpořit a urychlit jejich agresivní chování.“ 

 

Jak jednat s agresivním dítětem?

 

► Je třeba, aby rodiče jednali koherentně, aby matka i otec mluvili stejnou řečí.

 

► Naučte dítě, aby se nenechalo hned strhnout k agresivním projevům, protože to k ničemu nevede. Musí vědět, že jeho pocity (vztek, nenávist…) respektujete a nemáte z nich strach. Tím, že tyto pocity vnímá a porozumí jim, se utlumí i jeho agresivní jednání. Ať respektuje jistá morální pravidla:

Nechci po tobě, abys měl svého kamaráda rád nebo aby sis s ním hrál, ale zakazuji ti, abys mu ubližoval.“

Nebo:

Jestli jsi na mě rozzlobený, jdi na chvilku do svého pokoje, ale nenechám tě, abys mě tloukl.“

 

► Na druhé straně je ovšem potřeba dítěti umožnit, aby mělo kde vyjádřit své agresivní pocity takovým způsobem, že neutrpí morální pravidla ani jeho bližní.

Může si například hrát se svými plyšáky, s vodou a hlínou, tlouct kladívkem nebo kopat do balonu, běhat nebo skákat. Můžete tak pro dítě vymyslet trochu „agresivnější“ hry, při kterých se agresivita uvolní, ale nebude působit destruktivně na dítě a jeho okolí.

Významným pomocníkem bývá sport.

 

► Veďte dítě k sebekontrole a nepřesvědčujte ho, že život je jeden velký boj, a čím dřív se na něj připraví, tím lépe.

 

► Dítě se naučí sebekontrole tak, že mu půjdete příkladem. Jak by mohl rodič chtít po svém dítěti, aby se nechovalo agresivně, když on sám se snadno rozčílí, křičí a fyzicky svému dítěti ubližuje?

 

► Musíte se vyvarovat jednání oko za oko. Dítěti, které kouše nebo bije druhé, nesmíte udělat to samé. Jinak byste totiž jeho chování ospravedlňovali víc, než když s ním jen mlčky souhlasíte. Dítě si pomyslí: „Když to může dělat maminka, proč bych to nemohl dělat já?“

 

► Navštivte speciální kurzy ke zvládání stresových situací a překonání agresivity.

 

► V postpubertálním období se pozitivně projevuje uznání v zaměstnání, trvalý partnerský vztah a budování vlastní existence.

V tomto případě však PhDr. Jaroslav Sirotka upozorňuje: „Pokles agresivity v dospělém věku je často jen zdánlivý. Ve skutečnosti se přesouvá do těžko přístupné soukromé sféry.“  
   
24.09.2004 - Společnost - autor: Herta

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme