Bulvár

Probiotika jako prevence i lék


Hlavní úlohou potravy je dodávka dostatečného množství živin pro metabolické potřeby organismu, jejím prostřednictvím lze však také významným způsobem ovlivnit zdraví. V posledních letech se proto intenzivně studují určité složky v potravinách, které mohou příznivě působit na zdraví člověka a snižovat riziko onemocnění.

V roce 1908 nositel Nobelovy ceny ruský vědec Ilja Mečnikov předpokládal, že konzumace jogurtů obsahujících laktobacily přispívá k dlouhověkosti. Toto pozorování vedlo ke koncepci „probiotic“, což v řečtině znamená „pro život“. Termín byl poprvé použit v roce 1965 jako slovo opačného významu ke slovu „antibiotic“. „Probiotika v sobě skrývají nepochybně pozitivní preventivní i léčebný potenciál. Různá gastrointestinální i systémová onemocnění lze zvládnout právě s jejich přispěním,“  říká prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.

Probiotika jsou kultury živých mikroorganismů, které po podávání v dostatečném množství mají prokazatelně pozitivní vliv na příjemce. Nejčastěji se jedná o laktobacily a bifidobakterie. Probiotika byla studována především v souvislosti s léčbou průjmových onemocnění. Úspěchů bylo dosaženo zvláště v prevenci a léčbě virových onemocnění. Rotavirus je nejčastější příčinou průjmového onemocnění u dětí. Rotavirus poškozuje střevní sliznici a současně mění složení střevní mikroflóry. Pozitivní vliv probiotické terapie u rotavirových průjmů byl dostatečně prokázán a je všeobecně uznáván. Probiotika byla také použita v prevenci akutního průjmového onemocnění  u dětí.

Dobře známá jsou průjmová onemocnění cestovatelů. Výskyt těchto průjmových onemocnění u dospělých cestovatelů do cizích zemí se odhaduje na 20-40 %, záleží na původu cestovatele, způsobu cestování a cíli cesty. K prevenci onemocnění bylo vyzkoušeno několik probiotik s různými výsledky. Existuje studie, ve které bylo použito několik různých kmenů laktobacilů a rozdíl byl statisticky významný ve prospěch jedinců, kteří dostávali probiotika.

„Probiotika se rovněž ukázala jako účinná v léčbě průjmových onemocnění po léčbě antibiotiky. Úspěšnost podávání probiotik po terapii antibiotiky je přesvědčivá,“ sděluje prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.

Existují údaje o tom, že výskyt atopických onemocnění (atopie - dědičný sklon k rozvoji alergických onemocnění) v industrializovaném světě v posledních letech roste. Idea probiotické terapie u alergických onemocnění je ve vytvoření mikrobiálního stimulu pro imunitní systém hostitele pomocí živého organismu, který je charakteristický pro střevní mikroflóru zdravého kojence. „Schopnost probiotik preventivně bránit v rozvoji atopického onemocnění byla nedávno demonstrována ve studiích, ve kterých se ukázalo, že u dětí s vysokým rizikem atopického onemocnění, kterým byla podávána probiotika, se výskyt onemocnění výrazným způsobem zmenšil. Probiotika byla použita také léčebně u kojeneckého ekzému. Po dvou měsících děti, které dostávaly probiotikum, měly výrazné zlepšení ekzému oproti dětem, které ho nedostávaly,“  říká prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.

Asi 10-15 % dospělé populace má výrazně sníženou aktivitu střevní laktázy (enzymu, který štěpí mléčný cukr) a po požití již malého množství mléčného cukru má zažívací potíže. Nerozštěpená laktóza je potom metabolizována střevními bakteriemi a výsledkem je nadýmání, průjem a bolesti břicha. Tito lidé lépe snáší fermentovaná mléka. Jejich efekt se vykládal účinkem živých bakterií, které obsahují chybějící laktázu. Probotikum pomocí laktázy, kterou obsahuje, pomáhá štěpit mléčný cukr, a tak zlepšuje jeho snášenlivost.

Existují studie, které prokazují, že probiotika jsou stejně účinná jako některé léky v udržování klidového stavu u nespecifického zánětlivého onemocnění tlustého střeva. Normální střevní mikroflóra je schopná ovlivňovat tvorbu karcinomu produkcí enzymů, které mění ve střevě prekarcinogeny v karcinogen. Některé mikroorganismy jsou však schopny chránit hostitele tím, že tyto enzymatické aktivity tlumí. Studie na zvířatech ukázaly schopnost probiotik omezovat růst nádorových buněk, určité bakterie mají schopnost vázat se na případné karcinogeny. Nutné jsou proto další studie s přesně určeným typem probiotika.  „Probiotika také mírní zažívací potíže způsobené chemoterapií a radioterapií,“ dodává prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc.

Probiotika mají pozitivní vliv na lidské zdraví tím, že stabilizují střevní mikroflóru. Pomáhají proti střevním potížím – zácpám, průjmům a při potížích s nadýmáním a špatným trávením. Mohou pozitivně ovlivnit také slizniční i systémovou imunitu, případně alergie (vč. astmatu a atopického ekzému). Probiotika pomáhají snížit riziko vzniku infekcí močových cest a pohlavního ústrojí a nacházejí uplatnění i při léčbě střevních zánětů různého původu. Probiotika zmírňují nežádoucí účinky antibiotik, mohou zmírnit zažívací potíže způsobené chemoterapií a radioterapií. Probiotika snižují hladinu sérového cholesterolu a příznivě působí při osteoporóze, jelikož usnadňují vstřebávání vápníku. Probiotika celkově zlepšují odolnost organismu tím, že příznivě působí na naši střevní mikroflóru.


Více informací na www.probiotika-prebiotika.cz  

   
03.07.2007 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme