Bulvár

Pro mě smutné téma

Dneska máme nádherné počasí, ale pro mne smutné téma, nejlepší kamarádka.

Od 4.třídy jsem měla kamarádku, bohužel musím říkat měla. Bydlely jsme na Kladně v jednom domě, což byla pro nás veliká výhoda, že jsme to k sobě měly vždy blízko. Byla velice chytrá a inteligentní, vystudovala střední a vysokou ekonomickou školu.
Po mém odstěhování do Prahy jsme si týden co týden psaly dopisy, velice často mě navštěvovala.Když jsem se provdala, stále naše přátelství trvalo. Kdykoliv přijela, nikdy nezapomněla na moje děti a vždy jim něco koupila, až mě s tím zlobila, že je rozmazluje.
Pak se najednou delší dobu odmlčela, ani na moje dopisy neodpovídala. Po delší době se ozvala, a to s tím, že se provdala. Bylo jí již 36 let, nějak měla smůlu na chlapy. Shodou okolností bydlela v Praze. To jsem měla radost, uvidíme se opět častěji, vlastně jsme bydlely kousek od sebe. Naše návštěvy byly intenzivnější, já již měla třetí dítě, ona synka malého, a tak jsme chodily hromadně na výlety, na které nikdy nezapomenu.
Po mateřské dovolené jsem nastoupila do zaměstnání, ona také a naše přátelská setkání se začala oddalovat, až nějak jsme se neozývaly jedna druhé. Navíc jsem si z jistých důvodů změnila telefonní číslo, neustále nám volal nějaký sprosťák. Když jsem jí zkoušela zavolat, nikdy to nikdo u ní nebral.
Smířila jsem se s tím a zkusila jet k ní domů, a to několikrát. Opět zbytečně, a i přes zanechání napsaného lístku, který jsem vhodila do schránky, se neozvala.
Nešlo mi to do hlavy, co jsem jí provedla, nejsem si vědoma.
Zbytečně se neříká, sejde z očí, sejde z mysli. Až jednoho dne, pracovala jsem v Motolské nemocnici, a potkám paní, která jí byla nesmírně podobná. Neměla jsem odvahu ji zastavit a zeptat se na jméno. Při dalším setkání jsem se zeptala a ona byla to moje kamarádka. Rozplakaly jsme se a nevěděly, co dříve si vyprávět. Ovšem zdála se mi nesmírně smutná, mělo to svůj důvod. Ovdověla a s nikým nechtěla být ve styku, vše protrpěla sama. Ukázala mi, kde pracuje, a já v polední pauze k ní chodila na kávu, ale byla v čím dál  horším psychickém stavu. Nikdy by mě nenapadlo, co se může stát.
Již jsem psala o svých nemocech, které nás opět oddělily. Když jsem byla asi na třetí kontrole v nemocnici, samozřejmě jsem zašla na její pracoviště. Nebyla tam.
Její kolegyně říká: ,,Vy to nevíte?" V ten moment mě zamrazilo, co mám vědět? ,,Milenka po smrti manžela strašně pila. Doma se opila a snědla prášky a je po smrti". Našel ji doma její 16ti letý syn. Čekala bych plno možností našeho odloučení, ale to byl takový šok a tisíce otázek: ,,Proč?"
Vždyť měla syna, kterého zde nechala samotného. Dnes se o něj stará její sestra a občas mi zavolá. Syn je chytrý po ní, také vystudoval, ale mámu vidí stále před sebou a mají dokonce strach, že má sklony k sebevraždě.
Tak takto dopadlo moje nejhezčí kamarádství.
Věrulinka


Milá Věrulinko,
ani jsem netušila, kolik smutných vzpomínek a příběhů svým dnešním tématem vyvolám.
Bohužel, nemohu se ubránit pocitu, že si tak trochu vyčítáte, že jste pro ni mohla něco udělat...
Nemohla.
Můžete na ni v dobrém vzpomínat a uchovat si v paměti jen to hezké.

   
07.09.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [29] renata.mi [*]

    tak to je moc smutné

    superkarma: 0 07.09.2006, 22:28:22
  2. avatar
    [28] monca13 [*]

    markousek: třeba potřebovala pomoc psychiatra, nezvládla třeba velké deprese

    superkarma: 0 07.09.2006, 18:37:19
  3. [27] markousek [*]

    každá matka by měla myslet na děti,vždyt kvůli ním stojí za to se sebrat a nevzdat to

    superkarma: 0 07.09.2006, 17:22:50
  4. avatar
    [26] bonda [*]

    Nikdo nemůže nikdy předpokládat, co toho druhého napadne. Rozhodně si to nevyčítej.

    superkarma: 0 07.09.2006, 15:05:04
  5. avatar
    [25] Ditulin [*]

    je to těžký

    superkarma: 0 07.09.2006, 14:49:44
  6. [24] FAXÍK [*]

    moc smutné

    superkarma: 0 07.09.2006, 14:30:30
  7. avatar
    [23] bednaroi [*]

    superkarma: 0 07.09.2006, 14:13:20
  8. avatar
    [22] aiša [*]

    moc smutný

    superkarma: 0 07.09.2006, 14:09:03
  9. [21] cvachova [*]

    je to hrozný, taky znám pár případů z mého okolí, bohužel.

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:46:38
  10. avatar
    [20] Věrulinka [*]

    Já mám na to kliku,v červenci to byli 3 roky co tady jedna známá,která s námi jezdila na houby a společně jsme se chodily bavit,občas si dali kávu doma,zase prozměnu skočila z 9.patra.Měla 2 dospělé kluky a toho nejmladšího do 8.třídy.Hrozný

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:43:04
  11. avatar
    [19] Evik8 [*]

    Tak toto je dosť smutné.Takto by vzťahy medzi ľuďmi končiť rozhodne nemali.

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:40:57
  12. avatar
    [18] Žábina [*]

    Věrulinka: to je moc smutné

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:39:20
  13. [17] Veruska11 [*]

    moc smutné

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:38:25
  14. avatar
    [16] Věrulinka [*]

    emma:jo,jo,zapomněla jsem uvést,že se jmenovala Milena,ale já i známí a kolegyně jsme ji říkaly Milenko.

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:33:44
  15. avatar
    [15] monca13 [*]

    mohla být psychicky nemocná, mít deprese, potom ani blízká osoba nepomůže

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:32:31
  16. avatar
    [14] gerda [*]

    Věrulinko, nemůžeš zabránit neodvratnému. Ona k tomu asi měla sklony a i když bys ji jeden den zachránila, další den by do toho spadla zas. Není v lidské moci změnit osud. Tvoje vina to určitě není, za svůj život si člověk odpovídá sám. Ona přece věděla, že má v tobě tu nejlepší kamarádku, snažila ses a ona pomoc nechtěla...netrap se tím.

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:32:28
  17. avatar
    [13] kulena [*]

    Moc smutný příběh i když takové řešení já nechápu, měla se přeci na co upnout - na syna, který navíc bude mít z takového zážitku
    navždy trauma.

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:28:38
  18. avatar
    [12] emma [*]

    ježiš, mně furt nešlo do hlavy jaká manželova milenka

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:26:27
  19. avatar
    [11] nikinik [*]

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:19:21
  20. [10] kornoutek [*]

    to je hodně smutné

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:17:27
  21. avatar
    [9] Janecka [*]

    Moc hezký článek, až mě mrazí v zádech a blahopřeji k takovému kamarádství. Máte to štěstí, že jste ho prožila. Někdo něco takového ani neprožije

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:17:13
  22. avatar
    [8] lenagirl [*]

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:16:57
  23. avatar
    [7] xjannickax [*]

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:15:54
  24. avatar
    [6] Zuzana N. [*]

    smutné

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:14:17
  25. avatar
    [5] RenataF [*]

    Opravdu smutný článek, je mi líto, že to tak dopadlo.

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:12:42
  26. avatar
    [3] Věrulinka [*]

    editorka Dana:přesně jste to odhadla,ano,když se mi její chování nepozdávalo,měla jsem na ni,více tlačit,třeba by se mi svěřila s tím pitím a dalo by ji pomoci.Vzpomínám a často

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:09:32
  27. [2] Radka JS [*]

    To je hrozně smutné

    superkarma: 0 07.09.2006, 13:09:31

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme