Zapadnout mezi kolegy je snem každého nováčka. I když nechodíme do práce kvůli hledání přátel, bez dobrých vztahů tam jen stěží vydržíme. O výpovědi přemýšlí i Milena (29). V kanceláři ji totiž považují za podřadný druh.

Jako asistentka nastoupila do právnické kanceláře před necelými čtyřmi měsíci. Doposud tu ale vydržela jen silou vůle. Práce ji baví, zato kolegyně jí ztrpčují život. „Jsem pro ně absolutní nicka. Pomlouvají mě, šuškají si a kromě pracovních povinností se mnou neprohodí ani slovo. I obědy už jsem si začala nosit z domova, protože mi bylo trapné chodit na ně do restaurace sama,“ svěřuje se Milena. Říkáte si, co jim udělala tak zlého? Nic. Jen pro ni není tak podstatné, co si ráno obléká.

obl

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

„Není to tak, že bych chodila oblékaná jako šmudla. Jen mám obyčejné sukně a halenky, často koupené jen u Vietnamců. Jenže právě tím moje kolegyně opovrhují. Chodí ve značkových hadříčcích a předhánějí se, která za ně utratila víc. To mi přijde úplně na hlavu postavené, já mám zcela jiné priority. Splácím byt, takže si takové rozmary rozhodně nemohu dovolit. A navíc za sebou nemám zazobaného papínka nebo manžela, který by mě dotoval. Všichni přátelé jsou na mé straně, prý se za svůj postoj rozhodně nemusím stydět. Jenže jim se to řekne, když je člověk v naprosté menšině a všichni ostatní se do něj strefují,“ stěžuje si Milena, která se ale kvůli ostatním měnit nehodlá.

„To raději odejdu jinam. A že k tomu nemám daleko, už pročítám inzeráty. Ono poslouchat denně jejich rádoby vtipné narážky, být terčem jejich posměšků a nemít tam žádnou „spřízněnou duši“, by také vydržel málokdo,“ dodává Milena.

Čtěte také:

Reklama