Výchova půlroční dcery a péče o domácnost zabere Radce skoro celý den. Nikdy by ji ani nenapadlo, že je na tom něco špatného. Tak to přeci má na rodičovské dovolené být! Jenže stále častější překvapené pohledy žen v jejím okolí ji nechávají na pochybách.

Když se mě měsíc po porodu poprvé jedna známá zeptala, co teď vlastně dělám, nevěřila jsem vlastním uším. Že by tu sladkou novinku o miminku nezaregistrovala? Jenže moje odpověď, že jsem přece na mateřské, ji jen pobavila. S úsměvem, že přece není hloupá, aby si toho nevšimla, ze mě dál mámila odpověď na svou původní otázku. Koukala jsem na ni jako zjara, takže nade mnou jen mávla rukou a povýšeně odkráčela,“ vzpomíná Radka na první dotaz tohoto druhu, který rozhodně nezůstal ojedinělý.

Jak se tak kolem sebe rozkoukávala, byla jednou z mála maminek, které současně nepracovaly. „Každá z mých kamarádek - matek měla alespoň nějaký vedlejšák! Některé rovnou docházejí do práce na zkrácený úvazek. A na mě koukají jako na exota, že jsem jen na mateřské. Dokonce mě jedna z nich utěšovala, že si jistě taky něco brzy najdu. Po mé námitce, že práci skutečně nehledám, a chci se věnovat výhradně Sabince, se rozhostilo rozpačité ticho,“ vzpomíná Radka s tím, že řešení její kariéry pokračovalo až po jejím odchodu.

„Po rozloučení jsem si v té kavárně ještě odskočila na toaletu, čehož si holky nevšimly. Dvě z nich tam přišly taky a hned začaly pomlouvat. Samozřejmě mě! Neplánovaně jsem si tak vyslechla, že podle nich zahazuji svůj vlastní život a kariéru na úkor mateřství. Že se ze mě stala kvočna, která žije jen pro své děti. Prý si neumím zorganizovat čas a zalíbilo se mi flákat se. Nevěděla jsem, jestli být víc naštvaná, nebo zahanbená. Vážně mají pravdu? Odkdy je péče o děti podřadná záležitost? A skutečně je možné stíhat věnovat se na sto procent dětem i práci? ptá se Radka, která nyní zvažuje najít si jiné kamarádky. „Přece se všechny ženský nezměnily v kariéristky bez mateřského citu!“ doufá.

Čtěte také:

Uložit

Reklama