Přišlo víc příběhů a vašich postřehů, než bylo možno zpracovat. A co víc, přišlo jich mnohem více úsměvných než těch opravdu hodně ošklivých. A to je dobře. 

*cena pro vítěze?

Možná váš úsměvný náhled na všechny anabáze svědčí i o tom, že jsme tak nějak schopni podívat se na věci z toho veselejšího úhlu, pokud to alespoň trochu jde.

Na rozloučenou jeden ale opravdu velice veselý.

Můj první manžel „Bandaska“ měl sestru. Ještě má samozřejmě. Dnes je ale určitě již o mnoho zkušenější, než bývala.

kDívka, o které hovořím, měla vůbec veliké štěstí na příhody, které se jen tak nevidí, a nejednou jsem z jejích modelů doslova brečela smíchy.

A nejen já.

Majíc jakési gynekologické obtíže, vypravila se tato osoba k obvodnímu gynekologovi, který okem odborníka neomylně stanovil diagnózu a s recepisem na vaginální tabletky ji odvelel do klidu domova.

Na kontrolu měla přijít za týden, poté, co zavede poslední želatinovou věc.

I poctivě se děvče věnovalo léčbě.

Za týden na kontrole velice uraženě sdělila lékaři, že jí léčba ale vůbec nezabrala.

„A zaváděla jste tabletky skutečně poctivě tak, jak jsem vám říkal, slečno?“ optal se pro jistotu.m

„Samozřejmě a pro jistotu po jídle a zapíjela jsem vždy hořkým čajem,sdělila mu.

Pan doktor se ovládnout dokázal, sestra nikoli.

V křeči se svezla ze své židličky směrem k zemi.

„No tak, beruško, ono není divu, že jsi jaksi nezaznamenala žádný efekt, když jsi s úspěchem týden polykala vaginální tablety. Toto je přípravek, který je třeba užít jaksi spodem a netřeba jej zapíjet vůbec ničím.“

Přeji vám všem krásný zbytek dne a příště na shledanou. Míša

*Cenu posíláme za krysozmiji čtenářce KARLAK.

Reklama