Vztahy

Přítelkyně se záměrně pořezala. Co teď?

Představte si, že jednoho rána vejdete do koupelny, a tam najdete svého partnera s žiletkou v ruce a pořezaným stehnem, ze kterého vytéká čerstvá krev. Přesně to se stalo Milanovi (31). Jak se k takové situaci postavit? 

Sebepoškozování je závažný duševní problém, při němž dochází k opakovanému násilí páchanému na sobě samém. Jedinec se pomocí sebepoškození snaží vyřešit nepříjemný stav mysli, zpravidla spjatý s obrovskou úzkostí, strachem či frustrací. Přímá fyzická bolest pomáhá dotyčnému alespoň na chvíli zapomenout na bolest duševní a transformovat ji v něco pochopitelnějšího a přijatelnějšího. Tolik praví dostupné informace.

Se sebepožkozováním se setkal jednatřicetiletý technik Milan. Ačkoli sám používá žiletku výhradně na holení, má s řezáním sebe sama nepříjemně blízkou zkušenost. Nedávno totiž přistihl svoji přítelkyni, kterak se řeže do pravého stehna – na velice nenápadné místo, aby se mohla vymluvit, že se nejspíš odřela o kalhotky. Víc už ale nechám mluvit Milana...

Nachytal jsem ji v koupelně – řezala se žiletkou!

žiletkaJanu jsem poznal loni na jaře. I když to vlastně není úplně pravda. Poprvé jsem ji viděl před dvěma lety na jednom festivalu, kde nás prý představili společní přátelé. Jenže já si to vůbec nepamatuju, takže když se ke mně Jana nadšeně hlásila na super koncertu naší oblíbené skupiny, faux pas bylo na světě.

Naštěstí se zachovala úplně pohodově a namísto, aby se urazila, nechala se pozvat na pivo. Tak jsme si podruhé potykali. Padla pusa, jakože na tu tykačku, pak druhá, třetí... a bylo. Od toho koncertu spolu chodíme.

Máme s Janou strašnou spoustu společných zájmů, takže se výborně doplňujeme a je nám zkrátka fajn. Ona by chtěla pomalu hnízdit a mně představa prcka taky není proti srsti. Takže ačkoli jsme spolu docela krátce, už spolu půl roku bydlíme. Donedávna jsem měl pocit, že jsem konečně našel tu pravou holku s velkým H, kterou jsem celý život hledal.

Jenže aby to nebylo jenom růžový, načapal jsem ji teď v koupelně, jak se řeže žiletkou! Byl to dost šok a vlastně vůbec nevím, jak se s tím vypořádat. Netuším, co to znamená, a jak se mám zachovat. Přiznala se mi, že se řeže schválně, ale nijak hluboko – že je to prý bezpečný! Koukal jsem na ni jako na zjevení, ale víc se se mnou bavit nechtěla.

Strašlivě mě to vyděsilo, zkoušel jsem to s ní rozebírat ještě několikrát, ale Jana dělá, jako kdyby vůbec o nic nešlo, jako by se vůbec nic nestalo, a že strašlivě hrotím. Našel jsem si pár informací, ale ona absolutně nechce slyšet, že by měla jít za nějakým odborníkem. Prý to nic není, jen její způsob, jak uvolnit přetlak, a že já to při svý povaze těžko pochopím...

Podle toho, co jsem si o sebepoškozování přečetl, v tom určitě bude i něco víc. Jsem si skoro jistý, že má nějakého kostlivce ve skříni. Problém, který ji užírá a ničí a kvůli kterému sahá k takovým praktikám uvolňování úzkostí. Dokážu pochopit, že se se svým problémem nechce svěřit mně – třeba se bojí, že bych to neusnesl a opustil ji. Ale proč proboha nechce jít ani k psychologovi? Copak vážně považuje řezání se do kůže za ideální řešení problémů?

Docela rád bych si o tom promluvil s Janinými kámoškami, které ji znají podstatně dýl než já – třeba ví, co za tím vším stojí, nebo by  mi alespoň mohly poradit, jak Janu dostat k odborníkovi. Ale bojím se, že jak to Jana dokonale skrývala přede mnou, tajila to úplně stejně i před všemi ostatními. A kdyby se pak dozvěděla, že jsem to o ní jejím kamarádkám prozradil, kdo ví, k čemu by to vedlo...

Chtěl bych jí dát nějaké ultimátum, aby si uvědomila, že to skutečně myslím vážně. Že se o ní bojím a nechci, aby si takhle ubližovala. Jenže se bojím, že budu-li na ni příliš tlačit, že jen to zesílí její negativní pocity, kvůli kterým sahá právě k žiletce, a já to jen všechno zhorším. Prostě mi to přijde jako začarovaný kruh, ze kterýho nejde sejít na rovnou cestu.

Milan

Co dělat?

Zakázat Janě řezat se je dobré řešení,“ říká psycholožka Zdeňka Sládečková. „Ovšem nevíme, proč se řeže. Tedy jaká emoce je pro ni tak nezvládnutelná. A tady už by měl nastoupit psycholog, protože důvodů, proč dochází k sebepoškozování, může být celá řada a jsou většinou zakořeněny hluboko v minulosti. Dobrá zpráva je, že když se psychologovi podaří objevit a odstranit příčinu, sebepoškozování skončí. Pokud se partnerovi nedaří dostat sebepoškozující se osobu k odborníkovi – a je to hodně pravděpodobné, protože takový člověk se za své konání stydí – mohl by nejdřív zkusit navštívit psychoterapeuta sám a probrat s ním nejvhodnější postup. Rozhodně to nemůže nechat být!“

Přečtěte si také...

   
24.09.2013 - Příběhy - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. [27] cilani [*]

    casspy — #26 Držím palce, obdivuju tvou síluSml67

    superkarma: 0 24.09.2013, 15:17:14
  2. avatar
    [26] casspy [*]

    cilani — #25 Amen, mám to stejně:o) Radši se projdu svou uličkou a když to podělám, budu nadávat sama sobě, než abych si prošla cestičkou někoho jiného s přesvědčením, že všechno bude oká,... já tomu pak uvěřím a ve finále se budu zase sbírat ze země...  Radši své chyby, svou vinou... Nicméně, já už sebe znám, vím, co mám od sebe očekávat. Vím, jaký to bude mít spád, průběh a k tomu už se nějak postavím. Ale někteří tápají a hledají se.. Je to těžký, když je psycholog potřeba, ale není...

    1. na komentář reaguje cilani — #27
    superkarma: 2 24.09.2013, 14:41:05
  3. [25] cilani [*]

    casspy — #24 je to masakr, obdivuju ty, kteří mají odvahu a sílu si tím projít a hledat a nevzdávat se.. Mně to spíš přesvědčuje o tom, že není dobré svěřovat se do jejich rukou. Raději si pomohu sama, pak budu moct také puze sama sobě nadávat.

    1. na komentář reaguje casspy — #26
    superkarma: 0 24.09.2013, 14:27:57
  4. avatar
    [24] casspy [*]

    Já vím, ale většinou to tak bohužel je.. :o( Však to znáte, kdo má víc peněz, má víc titulů. Znala jsem jednu psycholožku a ta mi to dokonce přiznala.. Teď už s tou prací naštěstí sekla.. jako by člověk neměl problému dost, musí se potýkat ještě s tímhle.. tak to občas bývá..

    1. na komentář reaguje cilani — #25
    superkarma: 0 24.09.2013, 14:22:36
  5. [23] cilani [*]

    casspy — #20 jasně, ale je to teda dost špatná vizitka, že člověk, který nutně potřebuje pomoc, musí vlastně zkoušet, jestli narazí na dobrého psychologa nebo neschopu, který mu ještě více ublíží..

    superkarma: 0 24.09.2013, 14:09:01
  6. avatar
    [22] gerda [*]

    takovou kolegyni jsem měla. Léčila se na psychiatrii a sebepoškozování byl průvodní jev její nemoci. Teď už je v invalidním důchodu, plném. Bohužel. Je mladá, má dvě děti. V její společnosti nebylo moc dobře, protože ji člověk podvědomě hlídal, jestli je v pořádku a něco zase neprovede. Uhlídat se dá těžko, stalo se to i na pracovišti.

    superkarma: 0 24.09.2013, 13:49:27
  7. avatar
    [21] enka1 [*]

    casspy — #18 Sml67 casspy — #19 Sml16, tak si kup pořádný botičkySml72Sml72Sml72

    superkarma: 1 24.09.2013, 13:46:40
  8. avatar
    [20] casspy [*]

    cilani — #17 Já bych to "neodsuzovala". Správný psycholog by měl odhadnout, co na Vás funguje. Problém je, najít toho správného. Moc jich není, ale vyjímky potvrzují pravidla a semtam se nějaký najde:o)

    1. na komentář reaguje cilani — #23
    superkarma: 0 24.09.2013, 13:44:11
  9. avatar
    [19] casspy [*]

    v.poho — #13 "Každá cesta má svůj východ" hezky napsané. Jen tahle je nějak dlouhá a semtam mě bolí nožičky:o) ale snad se k tomu východu blížím. ( Doufám, že až tam dojdu, tak se ocitnu na Bora Bora:o))

    1. na komentář reaguje enka1 — #21
    superkarma: 0 24.09.2013, 13:38:23
  10. avatar
    [18] casspy [*]

    Brixik — #16 Děkuju, i tobě jen to nejlepší a to i ostatním, kteří jsou/byli na tom stejně. Ne nadarmo se říká život je boj. Já teď pomalu měním své heslo a snažím se řídit tím "Nemaluj život, dej život malbě". V téhle době, mi to příjde, jako ještě větší výzva než má minulost:o) No uvidíme, kam nás ten osud zavane... ale za sebe i ostatní doufám, že to bude na místa, kde budeme šťastný..

    1. na komentář reaguje enka1 — #21
    superkarma: 0 24.09.2013, 13:35:00
  11. [17] cilani [*]

    Koukám, že dojít k paní psycholožce taky nemusí být dobré řešení. Začít mi někdo zakazovat něco, co já osobně považuji za řešení (i když je nesmyslné) tak se mnou daleko nedojde a moc nepořídí. Uzavřela bych se před ním a bylo by..  Zákazy, ultimáta a příkazy to vždy nevyřeší, možná holka potřebuje jen velikáánskou dávku pochopení a opory a mírné směrování lepším směrem.. Netuším, podobné věci neznám, i když mám taky leckdy extrémní reakce. Umím je ale dobře tajit, takže mi do nich nikdo nekecá..

    1. na komentář reaguje casspy — #20
    superkarma: 0 24.09.2013, 13:32:03
  12. avatar
    [16] Brixik [*]

    casspy — #15 Obdivuhodné vyjádření, máš to (promiň za tykání, ale přijde mi to lepší) v hlavě skvěle srovnané. Víš, že to tam je, ale umíš s tím pracovat. Přeju, ať to opravdu zůstane jenom jako stará jizva, poučení a ať se to nikdy neotevře.

    Já doufám, že deprese se nevrátí, urazila jsem kus cesty při práci na sobě a mnoho jsem pochopila, ale zdaleka to nekončí.

    1. na komentář reaguje casspy — #18
    superkarma: 1 24.09.2013, 13:21:44
  13. avatar
    [15] casspy [*]

    Brixik — #12 Problém se nevyřešil, ale jak jste napsala, smířila jsem se s tím. Máte

    svatou pravdu. Každý je nějaký, každý cítí jinak, na každého platí něco

    jiného. Jelikož jsem to od dětství nikdy neměla jednoduché, tak jsem se

    naučila nebrat si všechno k srdci, nepřipouštět si to tak. U mě je to už

    přirozená obrana vůči životu. Dost mi to pomohlo, za to teď, když za

    mnou někdo příjde s ptákovinou, snažím se pomoct, ale nemám v sobě tolik

    pochopení. Sama v sobě "bojuju" s tím, jak dotyčnou osobu může vytočit

    taková prkotina. Každý si myslí, že jsem nehorázný flegmatik, ale tak to

    není, jen mám za sebou několik věcí a tak to tak nehrotím. Zkrátka

    někdy jsou mé zkušenosti na obtíž:o) Ohledně psychiatrické léčebny, já

    osobně zkušenosti nemám, ale... znám pár blízkých osůbek, které se tam

    ocitly, příběhy jsou to někdy až nepředstavitelné... Ale každý pes jiná

    ves. Má mámina je třeba hodně citlivá, a vím, že na ní by rozhodně

    nezabralo zakazování a u mnohých je to stejné. Mně zakazovali přátelé,

    kterým na mně záleželo a snažili se mě z toho dostat a zabralo to. Ono

    když jednu větu řeknou přátelé, stejnou zopakuje rodina, a nakonec i

    psycholožka, vnímáte jí od každého úplně jinak. V té době jsem bloudila a

    přátelé byli pro mě to nejcennější, takže to, že mi to zakazovali jsem

    brala, jako pomoc. A pokud jde o to podvědomí. Určitě to tam je a

    troufám si říct, že to tam i zůstane. V tom Vám  nebudu lhát. Na tyhle

    věci guma neexistuje a probudit se to může kdykoli. Důležité je, aby se s

    tím člověk naučil zacházet a začal dýchat. Já jsem se v tom našla. Vím

    co mám dělat. Prostě neřešit. Jednou jsem se dívala na Jih proti Severu.

    Scarlett tam řešila velké problémy a doteď si pamatuju, jak zavřela

    dveře a řekla "Dneska to nebudu řešit. Dneska ne. Jinak bych se z toho

    zbláznila. Nechám to na zítra." Dlouho jsem o tom přemýšlela, a tenhla

    úsek si mě přivlastnil. Tak nějak to dělám já, s tím rozdílem, že si to

    už neříkám, ale mám to v sobě, tak vpité, že se tím rovnou řídím. Takže

    automaticky od určitých myšlenek odcházím. Já Vám přeju, aby se deprese

    nevracela a pokud se mrška vrátí, zkuste s ní nějak pracovat, najděte v

    sobě něco, čím jí přejedete, jak parní válec. A věřte mi, že vím, že to

    není jednoduché.

    1. na komentář reaguje Brixik — #16
    superkarma: 1 24.09.2013, 12:58:47
  14. avatar
    [14] Mickey Mouse [*]

    Brixik — #9 peetrax — #8 Nemyslím, že je to chyba. U některých psychických poruch je skutečně autoritativní přístup jako první pomoc vhodný. Čili napřed zakázat - velmi důrazně, skoro na hranici vydírání! A až potom řešit příčiny a zkoušet poruchu odstranit.

    superkarma: 2 24.09.2013, 12:43:05
  15. avatar
    [13] v.poho [*]

    casspy — #11 Sml79Přeji ti, abys byla šťastná. Každá cesta má svůj východ.Sml79Sml79

    1. na komentář reaguje casspy — #19
    superkarma: 0 24.09.2013, 12:26:09
  16. avatar
    [12] Brixik [*]

    casspy — #11 A ten problém jsi vyřešila? Teď jako myslím, že ses s tím smířila? jinak bych se opravdu bála, že to tam v podvědomí je a kdykoliv se to může vrátit. Při svém pobytu na psychině jsem totiž takových lidí potkala fakt hodně a byly to dost smutné osudy. A zakazovat na ně fakt neplatilo. Ale každý je asi jiný. Mě právě takové to, "usmívej se, jinak ..." spíš můj stav deprse značně zhoršovalo.

    1. na komentář reaguje casspy — #15
    superkarma: 0 24.09.2013, 12:24:33
  17. avatar
    [11] casspy [*]

    Já jsem několik let dělala to samé. A v mém případě šlo opravdu o psychický problém a nemyslím tím nešťastné lásky a podobně. Řezala jsem se proto, abych na chvíli cítila jinou bolest než tu u srdce. Chvíli to zabíralo, ale pak jsem vůči téhle bolesti byla tupá. Nikdy jsem se nechtěla zabít, ale zkrátka jeden řez, jedno uvolnění. Hodně mi od toho pomohli moji přátelé (jsou dost rázní a neberou si servítky), kteří mi to opravdu zakazovali a to dost rázně "Ještě jednou uvidím nějakou ránu a jednu ti vlepím" (Nikdy by to neudělali:o)). Mimo tohle mi stále říkali, jak mě mají rádi a furt si se mnou povídali, tahali mě ven a snažili se, abych na jisté věci nemyslela. Nevědli o všom, ale věděli dost. V tomto případě bych poradila z vlastní zkušenosti: Netlačit, ale mluvit, mluvit, mluvit, dodat pocit potřeby a lásky, a jak většina tu odsuzuje, i zakazovat. ( jelikož jsem s přáteli trávila hodně času, připadala jsem si trapně a nechtělo se mi furt vysvětlovat proč a jak) Teď je to xlet, co to už nedělám, ale je pravda, že mě to párkrát napadne, ale... nic tím nevyřeším, jen v ostatních vzbudím otázky, na které nechci odpovídat, takže ne, ne.. Žiletky, sklo, nože, nůžky atd. dávám pryč..

    1. na komentář reaguje Brixik — #12
    2. na komentář reaguje v.poho — #13
    superkarma: 2 24.09.2013, 11:26:38
  18. [10] Rikina [*]

    margot — #7  Sml30 taky mě to napadlo, jak to, že ji za půl roku soužití ještě neviděl nahou, to by si snad všimnul. Nešikovné holení to sice být mohlo, ale proč by se mu potom přiznávala. Sml80 Především bych navrhovala pánovi přehodnotit, jestli skutečně chce, aby matka jeho budoucích dětí byla pro něj takto nepochopitelná - mně někdo říct, že něco při své povaze těžko pochopím, už bych se dál neptala, a šla hledat někoho, koho pochopím. Sml57 Kdyby jí bylo asi tak 17, tak možná je šance, že se s tím dá něco dělat, u dospělé ženy s tímto přístupem silně pochybuju. Sml80

    superkarma: 0 24.09.2013, 11:07:39
  19. avatar
    [9] Brixik [*]

    peetrax — #8 Jojo, však to píšu. Ono fakt zakázat nejde. Ale možná je to nějaká chyba přepisu, protože k takové psycholožce bych se teda dostat fakt nechtěla.

    1. na komentář reaguje Mickey Mouse — #14
    superkarma: 0 24.09.2013, 10:58:21
  20. avatar
    [8] peetrax [*]

    První věta paní "psycholožky" mě absolutně odrovnala. To si snad dělá Sml64el?! Sml15 Sml68

    1. na komentář reaguje Brixik — #9
    2. na komentář reaguje Mickey Mouse — #14
    superkarma: 1 24.09.2013, 10:56:49
  21. avatar
    [7] margot [*]

    co je to za místo na stehně, kde se dá řezná rána kamuflovat jako odřenina od kalhotek?Sml57 během půlročního bydlení sexovali potmě a to místo nikdy neviděl? třeba se jen vyholovalaSml30

    no nic, jestli není zastydlé emo, tak ano - pokud to budeš řešit, poskytnu ti maximální podporu, pokud ne, je mi líto, pa...

    1. na komentář reaguje Rikina — #10
    superkarma: 1 24.09.2013, 10:52:19
  22. avatar
    [6] Brixik [*]

    enka1 — #5 Tak na tomhle se neshodneme, myslím si, že problém se namá nechat někam zapadnout, ale vyřešit, citlivě, ale bvyřešit. Jinak se k tomu bude stejně ve stresu uchylovat. Ano je to bolestné, chce to svoji vlastní angažovanost, ale stojí to za to. 

    Znám ženu, která má 3 děti, z toho jedno v pěstounské péči  (nechápu, jak mohla dát psychotesty) a přesto to dělá. A už i ty děti ji u toho viděli. Takhle by to bohužel opravdu mohlo dopadnout, nejen trauma pro Milana, ale i pro jejich případné děti.

    Sama vím, jak jsem byla zděšená, když jsem viděla u taťky krev po úraze hlavy.

    superkarma: 0 24.09.2013, 10:29:10
  23. avatar
    [5] enka1 [*]

    Brixik — #4 Sml22Nemusí být, nám to dělala jedna žačka na WC..

    Ultimáta nemají cenu, možná spíš říct - když budeš mít tu nutkavost, přijď se přitulit, nemusíme o tom mluvit, spíš si plánovat společný život, dovolenou, povídat si o čemkoliv....Veškeré připomínání a pátrání v okolí může vést k tomu, že žiletka zajede jednoho dne hloubějiSml80

    1. na komentář reaguje Brixik — #6
    superkarma: 1 24.09.2013, 10:16:17
  24. avatar
    [4] Brixik [*]

    enka1 — #3 Bože, tohle je tak závažn téma, které chce opravdu citlivé řešení. Doufám, že je příběh vymyšlený, i když nemusí být, znám takové lidi a vůbec jim jejich život nezávidím.

    1. na komentář reaguje enka1 — #5
    superkarma: 0 24.09.2013, 09:59:56
  25. avatar
    [3] enka1 [*]

    Brixik — #1 Zřejmě studovala psycholožka v Plzni, to už by ten diplom měl dostat MilanSml24

    1. na komentář reaguje Brixik — #4
    superkarma: 3 24.09.2013, 09:51:42
  26. [2] MarieMonika [*]

    Brixik — #1 Taky nechápu - to je opravdu rada jako od profesionála!!! Sml31

    superkarma: 0 24.09.2013, 09:48:04
  27. avatar
    [1] Brixik [*]

    Zakázat Janě řezat se je dobré řešení,“[/i] říká psycholožkaZdeňka Sládečková, fakt rada nad zlato.[/b]

    [/b]Teda nechápu, jak můžu něco zakázat dospělému člověku jednak a jednak ono to zakázat ani nejde. Je to silnější než ona a když se jí to bude zakazovat, tak se bude cítit provinilá a bude ještě pod větším tlakem. To je jako, kdyby se mi někdo snažil zakázet deprese. Stačilo, že se mi ostatní snažili pomoc hláškama jako: Musíš si najít nějakého koníčka...nebo Usmívej se...

    No pokud ona sama s tím nezačne, tak Milan má asi smůlu. Dobrá rada je zajít za psychoterapeutem a poradit se o postupu. 

    Tyhle problémy jsou většinou z dětsví, tak by možná Milan měl zapátrat v její rodině.

    1. na komentář reaguje MarieMonika — #2
    2. na komentář reaguje enka1 — #3
    superkarma: 2 24.09.2013, 07:45:28

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme