Vztahy

Příteli vadí, že chodím do kostela

Otázka víry v Boha je osobní věcí každého z nás. A je dobře, že dnes si v tomhle směru může každý vybrat, co mu vyhovuje. Někdo v Boha věří, jiný ne, jsou lidé, kteří to tolerují, a také odpůrci. A víra se občas řeší i v partnerských vztazích.

Tak to má doma i třiadvacetiletá Karolina, která žije dva roky s přítelem Robertem. Ona je věřící a ráda (a a často) chodí do kostela, on je ateista. Tvoří spokojený pár, shodnou se snad ve všem... kromě víry v Boha. A poslední dobou se to pomalu zhoršuje.

kostel

„Zatím o tom moc nemluvíme, ale cítím, že Robertovi moje víra vadí čím dál víc. Když jsme se před dvěma lety seznámili, nic jsem netajila, už tehdy jsem chodila každou neděli do kostela a říkala jsem mu, že bez toho si prostě sváteční den neumím představit. Tehdy mi tvrdil, že mu to vůbec nevadí, že si každý může věřit, čemu chce...

Věřím v Boha tak nějak odmalička, chodila jsem do kostela s babičkou už jako dítě, takže je pro mě víra přirozená věc. Kromě neděle občas zajdu někam na mši i v týdnu, ale o tom radši s Robertem ani nemluvím, protože už takhle si myslí, že to přeháním. Stačí ty neděle! To je každé ráno pohledů, že jdu zase za „těma Pánbíčkářema“, jak se jednou vyjádřil. Nechápe, že jdu raději do kostela, než abych si s ním až do oběda užívala v posteli... Ale prostě to tak mám. Já zase nechápu, že v Boha nevěří, a taky mu to nevyčítám. A vadí mi, že chodí s kamarády do hospody, ale asi to potřebuje, stejně jako já návštěvu kostela, tak mlčím.

Ráda bych všechno prožívala s ním

Na druhou stranu je mi jasné, že moje víra je pro něj trošku omezující. Když chceme jet někam na víkend nebo na výlet, přizpůsobujeme to tomu, jestli je někde v okolí kostel, kde by se konala v neděli mše, abych si na ni zašla. Takže si předem zjišťuju, jak to je, a občas mu i řeknu, že to nejde... Takže pak jedeme třeba jinam, nebo zůstaneme doma. Ale myslím, že v každém vztahu je něco - kdyby on hrál třeba fotbal nebo hokej, tak by taky o víkendech nemohl jezdit tak, jak bych třeba chtěla já... A zase by se všechno přizpůsobovalo jemu.

Nevím, jestli mu vadí jen to, že chodím do kostela, nebo víra celkově. K ní totiž patří i hodně jiných věcí, tak si říkám, co všechno se mu nelíbí? Třeba mu vadí, že jeden den v týdnu nevařím maso, nebo že čtu náboženské knížky...? Sex je snad v pohodě, i když to na začátku trvalo docela dlouho, než mě přesvědčil, že nemá smysl čekat, až bude po svatbě... A nemám to tak, že se po každém milování musím vyzpovídat! Ani mě nikdy nenapadlo, že bych se třeba stala jeptiškou, to opravdu ne.

Někdy mě mrzí, že Robert taky není věřící. Ráda bych i tyto věci prožívala s ním. Třeba když jsem byla nedávno biřmovaná, nechtěl se jít ani podívat, natož aby v kostele vydržel celou dobu. Byli tam mí kamarádi a přátelé, které znám z fary, a já myslela jen na to, že tam chybí Robert. Chápu, že mu to nic neříká, ale šlo přece o mě! Já bych se taky šla podívat, kdyby on prožíval stejně sváteční chvíli, ať už by se jednalo o cokoliv.

Už několikrát mě napadlo, jestli má náš vztah smysl. Ve všem ostatním si rozumíme, ale tuhle oblast Robert odmítá, a odmítá o ní i mluvit. Takže se jen dohaduju, co si myslí, podle toho, ja se tváří. Já bych se o tom bavila ráda, i o naší budoucnosti, o všem... Ale nevím, jak to mám udělat.“

Co si myslíte, milé čtenářky? Má vztah smysl, když se partneři v takové zásadní otázce neshodnou?

Přečtěte si další články:

   
16.05.2013 - Ona s ním - autor: Lucie Paličková

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [92] cilani [*]

    Rikina — #91 díky, koukla jsem na to zběžně.. zajímavé.. No, dítě bych do oddílu, kde jsou děti vedeny i k víře, nedala.. takže jsem ráda, že český skauting je převážně ateistický..

    superkarma: 0 23.05.2013, 11:27:57
  2. [91] Rikina [*]

    cilani — #87 ano, naštěstí se v Česku netrvá na tom, že musí být každý skaut věřící. Nicméně řada oddílů takových je, a ve světě v daleko větší míře.

    Koho by to zajímalo, něco zde, a jinak samozřejmě lze dohledat i fůru jiných informací ohledně vztahů skautu a náboženství... Sml80 

    http://www.getsemany.cz/node/2649

    1. na komentář reaguje cilani — #92
    superkarma: 0 23.05.2013, 10:13:53

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [90] kukátko [*]

    bokul — #81 Moc hezky napsané.

    superkarma: 0 22.05.2013, 13:17:19
  2. [89] MaVy [*]

    mě se zdá,že tady většina lidí dává rovná se mezi katolíkem,který bývá hodně dogmatický a jakýmkoli jiným křestanem,ale to je přeci dost scestnéSml80křestan,nebo chcete-li věřící nemusí běhat do kostela,nutit k tomu svoje blízké,ale jen věří v Boha a prostě žije podle zásad,které má v Bibli,teda nejen v Něj věří,ale to už nebudu rozvádět,jsem věřící,ale nijak tím nikoho ani rodinu neobtěžuju,jde jen o můj vztah s Bohem,a nikomu jej nenutím,ani nikoho nesoudímSml16

    superkarma: 0 22.05.2013, 13:01:50
  3. [88] Michaela Biliová [*]

    Ahoj, mě zase vadí, ze manzel vyznává okultní nábozenství jako je Budhismus, ikdyz to není tak špatné, ale nelíbějí se mi tam zlaté sošky a spousta bůzků.

    Také bych raději, kdyby se mnou šel do kostela.

    Na druhou stranu, v zimě je v českých kostelích fakt chladno a není dobré nastydnou.

    Nedávno mi vzali celý vaječník i s vejcovodem, ale určitě si nenech víru v Boha vzít, treba se později pridá.

    superkarma: 0 22.05.2013, 12:48:42
  4. [87] cilani [*]

    Leena — #86 já tam chodila jen pár let a chvíli měli oddíl i mí rodiče (nevěřící) ...taky nevím o tom, že by to byla náboženská organizace..Sml80

    1. na komentář reaguje Rikina — #91
    superkarma: 0 22.05.2013, 08:34:46
  5. [86] Leena [*]

    Rikina — #84 skaut je náboženská organizace?

    já tam chodila asi 10 let a nějak jsme si nevšimlaSml30

    1. na komentář reaguje cilani — #87
    superkarma: 0 21.05.2013, 22:31:40
  6. avatar
    [85] ekleinovka [*]

    Rikina — #84 Já znám skauty a ti jsou i věřící,navíc máme podobný případ v rodině - ateista contra věřící - zatím funguje

    superkarma: 0 20.05.2013, 15:30:18
  7. [84] Rikina [*]

    Ono to taky bývá i o příbuzných. I když partneři se můžou naučit nějak vycházet, tak pokud se vezmou, a bude potomstvo, bývají všelijaké tetičky a babičky, které neopomenou se hrozit, jak je to strašné, že robátko není pokřtěné, a že nechodí do nedělní školy. Sml80 No a třeba já o sobě vím, že jsem ochotná hodně ustupovat, ale přes tohle nejede vlak - moje dítě do kostela bych nedovolila brát, a pokřtít v kojeneckém věku už vůbec ne. Sml80 Podle mě se o tom, čemu hodlá věřit, může rozhodovat teprve dospělý člověk, vychovávat dítě "ve víře" je něco, co bych prostě nebyla ochotná akceptovat. A to oba mí synci chodili do skauta, o kterém se zhusta hovoří jako o náboženské organizaci. Sml57 Naštěstí není skaut jako skaut, a morální hodnoty se dají prezentovat a předávat i bez pánbíčkaření, díky bohu. Sml24

    1. na komentář reaguje ekleinovka — #85
    2. na komentář reaguje Leena — #86
    superkarma: 0 19.05.2013, 10:00:37
  8. [83] cilani [*]

    bokul — #81 víš tvůj příspěvek mi přijde právě o tom, že nevěřící má věřícímu ustoupit, přizpůsobit se mu.. podpořit ho, aby šlo děcko do kostela, svatbu uskutečnit v kostele.. Řekla bych,že by i věřící měl ustoupit a nenutit společného potomka chodit do kostela.. i to dítě si snad může vybrat a nevěřit... Týpek má tolerovat, že holka je praktikující křesťankou, ale nevidím zde žádnou zmínku o tom,že by holka mohla taky ustoupit a nerušit nedělní program jen kvůli kostelu...Sml80

    superkarma: 0 19.05.2013, 08:21:36
  9. [82] aknilo [*]

    Docela vás chápu Karolíno,ono sdílený prožitek je dvonásobný prožitek, platí i tady. Ale,že by to byla zásadní otázka vztahu ? V každém případě je tady těžké něco poradit.

    superkarma: 0 18.05.2013, 07:32:18
  10. avatar
    [81] bokul [*]

    Myslím si, že můj názor tu už byl několikrát jinými větami napsán.

    Vztah by měl být o toleranci. Pokud partner netoleruje to, že jeho láska věří v Boha a je praktikující křesťankou, potom tu je chybka. že :-(

    Můj manžel je nevěřící, já do kostela chodím od dětství. Respektoval moji prosbu o svatbu v kostele. Domluvili jsme se, že se mnou a našim dítětem cca 5 krát do roka půjde - na výročí svatby, na Štědrý den,  na obnovu manželského slibu, apod. 

    Je pravdou, že do jisté míry "závidím" těm párům, kde věřící přivedl neveřícího do kostela, ke křtu a praktikují všichni, celá rodina. Jsou však i opačné případy, kdy věřící kvůi svému nevěřícímu partnerovi prostě víru "odloží".

    Na vlastní kůži zažívám, že být rodičem, věřícím v páru sám, je náročné, když do kostela chcete vzít dítě. Víra by sice neměla být o slovu "musíš". Na straně druhé právě děti v jistém věku raději zvolí na nedělní dopoledne pohodlí u TV s nevěřícím rodičem než mši s věřícím rodičem. Nemusí to být pravidlo. A oúět je to tu o vzájemné podpoře, kdy i ten nevěřící "musí" podpořit toho věřícího tím, že dítě nechá jít do kostela.

    Osobně přeju Karolíne i jejímu parnerovi, aby k sobě našli cestu a podařilo se jim otázku víry vyřešit tak, aby jejich vztahu nepřekážela, ba naopak, aby jejich vztah podpořila.

    1. na komentář reaguje cilani — #83
    2. na komentář reaguje kukátko — #90
    superkarma: 1 18.05.2013, 06:22:16
  11. [80] Leena [*]

    peetrax — #79 Věřím, tak já asi potkávám spíš ty uzavřenější věřící... tím nechci říct, že bych je neměla ráda, jen že je někdy těžší odhadnout, co jak myslej atd.

    superkarma: 0 17.05.2013, 21:56:49
  12. avatar
    [79] peetrax [*]

    Leena — #74 znám věřících hodně a myslím, že uzavřenost/otevřenost je u nich ve stejném poměru jako u ostatní populace. Sml30

    1. na komentář reaguje Leena — #80
    superkarma: 0 17.05.2013, 20:39:22
  13. avatar
    [78] paníliška [*]

    Rikina — #77 No však i má odpověď o hasičích byla obrazná. Sml57

    Pokud se někdo chová stylem - já jsem věřící a tedy "něco lepšího" -je to špatně. Nikdo není lepší, všichni chybujeme. Kategorie "svíčkových bab" je vůbec něco zoufalého, sama mám tchyni, která nahlas rozhlašuje, že chodí do kostela a "musí" chodit do kostela, ale kolik pekla už v životě nadělala a stále dělá........Je to smutné, ale takoví lidé jsou a máš pravdu i s tím, že kolikrát "bezvěrci" se dokáží zachovat lépe, než ti "spravedliví věřící". Toto je na dlouhou  dlouhou debatu. Víra je ale životní postoj, styl a věřící člověk by měl být slušný, pokorný a neschovávat se do kostela, ale snažit se být pro okolí přínosem. A návštěvy shromáždění jsou zase přínosem jemu.

    Já zase Karolíně rozumím, pro ni jsou návštěvy kostela důležité, takto to prožívá a nikdo nemá právo ji za to soudit. Ale partnera by měla mít stejného smýšlení, o tom žádná.

    superkarma: 1 17.05.2013, 20:06:37
  14. [77] Rikina [*]

    BTW to přirovnání o hasičích bylo jen obrazné, fakticky by snad probůh šel hasit každý Sml57

    1. na komentář reaguje paníliška — #78
    superkarma: 0 17.05.2013, 15:23:57
  15. [76] Rikina [*]

    paníliška — #75 jenže těch věřících, co mají boha jako berličku, je buď víc, nebo víc vyčnívají, nevím. Sml80 A pak existuje ještě kategorie "svíčkových bab", což nutně nemusí být jen starší ženy. Lidi, co mají pocit, že na všechny hříchy stačí dojít do kostela, zapálit svíčku, pomodlit třikrát zdrávas a vše je odpuštěno. Hlavně že pan farář viděl, že byli v kostele. Mockrát jsem v životě zažila, že lidi, označující sami sebe za bezvěrce, se zachovali k bližnímu lépe než někdo okázale deklarující, že on je věřící a tedy "něco lepšího". Tentýž pocit mám z výše psaného o slečně Karolině. Jako by byla přesvědčená, že ten mládenec prostě musí respektovat její víru jako něco na výsost ušlechtilého. Nemusí. A zřejmě tam těch třecích ploch bude víc, než jen to, že chodí každou neděli do kostela. Sml80

    superkarma: 2 17.05.2013, 15:22:10
  16. avatar
    [75] paníliška [*]

    Rikina — #73 Tvoje příspěvky vždycky čtu moc ráda, jsi fajn baba, rozumná a s přehledem. Ale tady se hluboce mýlíš. Víra není o tom házet své neúspěchy na Pána Boha, jistě že my lidé chybujeme a někdy jsou to kopance pořádné. Není ani o tom modlit se ve chvíli, kdy mi hoří barák, každý věřící (pokud to není zrovna pomatený fanatik) bude volat hasiče a sám do ruky vezme kýbl s vodou. Víra je něco mnohem hlubšího a věř, že do praktického života rozhodně patří. Chápu, že člověku nevěřícímu je to těžko pochopitelné, ale život s Bohem není berličkou, zvláště je-li založen na osobních prožitcích.

    Ale souhlasím - v párovém soužití by měli být oba stejného založení.

    1. na komentář reaguje Rikina — #76
    superkarma: 2 17.05.2013, 14:54:09
  17. [74] Leena [*]

    Myslím, že první problém je v nekomunikaci a až ten další ve víře/nevíře.

    Já jsem nevěřící(tedy v něco věřím, ale nechtěla bych být v žádné církvi) a chodila jsem s věřícím klukem. Neklapalo to, ale dneska vím, že hlavní problém byl v komunikaci. Že jsme si neřekli, kdo co chce a jak to myslí. Jenže jsme byli trochu střeva a on byl navíc hodně uzavřenej(není to častý u věřících lidí?)

    Rozchod jsem hodně obrečela, ale dneska jsem ráda, že jsme spolu nezůstali...

    1. na komentář reaguje peetrax — #79
    superkarma: 0 17.05.2013, 14:48:53
  18. [73] Rikina [*]

    gerda — #72 to je přirozená lidská vlastnost - házet vlastní neúspěchy na druhé. Sml80 Než by člověk připustil, že něco zvoral, a šel s tím něco udělat, tak řekne, že pánbu nedopusti nebo nepožehnal, a bude se modlit. Což mi nepřijde jako dobré řešení. Ještě jsem neviděla nikoho, komu by to pomohlo vyřešit nějakou krizovou situaci. Obrazně řečeno - pokud mi hoří barák, nebudu se modlit, aby pršelo, ale půjdu hasit, a seženu další lidi, aby mi pomohli, protože pánbůh mi hasiče nesešle. Sml80 Do praktických věcí života běžného bych víru vůbec netahala, a do párového soužití je to jenom komplikace, pokud nejsou oba stejného zaměření.

    1. na komentář reaguje paníliška — #75
    superkarma: 2 17.05.2013, 13:11:32
  19. avatar
    [72] gerda [*]

    kobližka — #61 to samozřejmě ano, v těch chvílích potřebujem posilu, ale aby to pak nedopadlo tak, že na Pánaboha ani nevzdechnem, dokud je nám dobře a ke křížku lezem pokaždé, když se nedaří.Sml30

    1. na komentář reaguje Rikina — #73
    superkarma: 0 17.05.2013, 12:53:29
  20. [71] Rikina [*]

    Dva roky? To chlapec vydržel hodně. Dávno bych byla pryč, mít tohle doma... ačkoli mám dojem, že s partnerem podobného ražení bych si vůbec nezačínala. Sml57

    superkarma: 2 17.05.2013, 10:04:00
  21. avatar
    [70] paníliška [*]

    No, tohle je rozpor dost zásadní, víra není jen o chození do kostela. Co až budou děti? Jak budou zvládat jejich výchovu- maminka určitě bude chtít, aby děti chodily s ním otec bue proti. Časem se ty rozdíly a rozpory budou prohlubovat, radím rozchod a najít si kluka věřícího.

    superkarma: 0 16.05.2013, 22:42:23
  22. avatar
    [69] RosaGloriaDei [*]

    myslím, že diskuze bude výživnější než celý článek

    sama nekřtěná jsem se před jedenácti lety provdala za praktikujícího katolíka, takže o tom (víc než jen) něco málo vím

    superkarma: 0 16.05.2013, 22:05:02
  23. avatar
    [68] risina [*]

    Hm.. U nás ve městě je minmálně jeden kostel, kde je mše v neděli večer. Předpokládám, že to tak ja ve všech větších městech. Takže minimálně ty nedělní výlety by Karolína nemusela plánovat podle blízkosti svatostánku...

    Ale u nich dvou jde asi o víc, než organizaci víkendových výletů.

    superkarma: 0 16.05.2013, 21:27:43
  24. [67] magic11 [*]

    hlavně si o tom musí promluvit, jak si představují života dál a jak do něj zakomponovat i víru - děti, příbuzní, kamarádi.. jak to bude fungovat, bez mluvení nic nevyřešíte, musí se k tomu vyjádřit oba dva

    superkarma: 0 16.05.2013, 15:30:45
  25. [66] JessikaJessika [*]

    Tak já proti věřícím nic nemám pokud mi svojí víru nevnucují a netrvají na tom,že jen oni jako věřící a mají pravdu manžel je věřící,ale chodí do kostela jen při zvláštních příležitostech, svatbu jsme měli taky v kostele,ale já jsem si vybrala faráře,který je velmi tolerantní k nevěřícím takže svatba trvala hodinu ale bez mše a bylo to jen vyprávění o životě a rodině moc příjemný i pro mojí rodinu,která není věřící takže to chce jen hodně tolerance

    superkarma: 0 16.05.2013, 15:15:58
  26. avatar
    [65] Jindriska8 [*]

    Myslím si,že by i v tomto měla být tolerance.Sml22

    superkarma: 0 16.05.2013, 14:35:40
  27. [64] dadma [*]

    Mluvit asi budete muset.Hlavně jak si to představujete ohledně dětí? Karolina by určitě děti vedla k náboženství a Robert by s tím možná nesouhlasil.Vše musí mít svoji míru a chodit každý týden do kostela a nemoci vynechat ani jednou třeba kvůli dovolené,tak to už je na mě jako ateistu moc.

    superkarma: 0 16.05.2013, 13:22:15
  28. avatar
    [63] navia [*]

    Jinak znám z okolí rodiny, kde to funguje. Věřící chodí do kostela, mnohdy i s dětmi, nevěřící chodí s nimi na velké svátky (vánoce, velikonoce). Je to hodně o toleranci, ale je to o mnoho náročnější. Sama to mám stejně, jsem věřící, exmanžel byl nevěřící a nedávno jsem o tom mluvila s věřícími kamarádkami a shodly že když chodí do kostela oba rodiče, tak odpadá takové to obvyklé dětské pubertální.. mně se nechce vstávat.. nikam nejdu... a proč já musím, když táta/máma ne...?

    superkarma: 0 16.05.2013, 12:37:09
  29. avatar
    [62] peetrax [*]

    pajda — #58 ano, oboustranná tolerance v článku očividně chybí.

    Realitu, kterou popisuješ, znám, oba typy rodin. Ty druhé bych naštěstí spočítala na prstech jedné ruky.

    superkarma: 1 16.05.2013, 12:36:07
  30. avatar
    [61] kobližka [*]

    gerda — #54 To jako ateista nemohu posoudit,ale člověk se modlí k Bohui  ve chvílích největší bolesti a utrpení a to většinou bývá sám...a nepotřebuje k tomu společenství druhých.Ale jak říkám,nemohu soudit,je to jen můj názor.

    1. na komentář reaguje gerda — #72
    superkarma: 0 16.05.2013, 12:24:18

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme