Berete si ho na celý život. Alespoň ten jeho. Proto byste si měla dobře vybrat. Ačkoliv leccos se dá zvládnout společným úsilím nebo s pomocí odborníků, je lepší problémům předcházet. A o kom že to mluvím? I když to tak může vypadat, nejde o manžela, ale o pejska. Konkrétněji o pejska z útulku.

 

Základní otázky

Je nesporně chvályhodným rozhodnutím vybrat si takového opuštěného psíka a poskytnout mu nový domov. Musíte při tom ale zvážit několik věcí. Především jsou zde otázky, které se týkají všech budoucích majitelů - tedy i těch, kteří si pejska kupují od chovatele: Budu na něj mít dost času? Jak má být velký? Chlupatý nebo krátkosrstý? Fenka nebo pejsek? Štěňátko nebo odrostlejší jedinec? Těmto problémům se budeme věnovat v některém dalším povídání, dnes se však zaměříme na specifika útulkových pejsků.

 

Nebojte se zeptat

Je samozřejmostí, že před tím, než si vyberete, kterého obyvatele útulku si chcete odvést domů, zeptáte se na něj ošetřovatelů. Ve většině útulků vám rádi o vašem vyvoleném řeknou všechno, co vědí. Jejich úsilím je totiž spokojený pes i majitel a ne to, aby se pejsek po čase do útulku vrátil. Ošetřovatel ovšem nemá na starosti jednoho pejska a navíc zná chování svého svěřence jen v určitých situacích. Proto se často nedozvíte, jak se "ten váš" bude chovat, když ho necháte samotného doma, jestli má rád děti a jestli třeba neloví slepice. Ale i tak se nebojte zeptat se na všechno, co chcete vědět - ošetřovatelé vám mohou poradit i s výchovou nebo třeba s údržbou srsti.

 

S neznámou minulostí...

Přes řadu informací, které můžete při převzetí pejska dostat a i když si třeba vyberete štěňátko, musíte počítat s tím, že jde většinou o zvíře s neznámou minulostí, a to může při vašem budoucím soužití vést k potížím. Buďte proto trpěliví, ale důslední. Pejsek si na vás musí zvyknout. Nevybírejte si ho ale jenom proto, že se vám líbí nebo proto, že na vás "tak smutně koukal". Pokud si vyberete pejska příliš temperamentního, bázlivého nebo třeba naopak příliš sebevědomého a nemáte s výchovou psů zkušenosti, můžete se dostat do problémů. Obzvláště jedná-li se o vašeho prvního psa, měl by pro vás být ideálem jedinec důvěřivý, hravý, veselý, pokud možno ne příliš starý a lze-li to zjistit, tak bez špatných zkušeností.

 

Žárlivec nebo útěkář? 

Pejsci, kteří strávili část svého života na ulici, mohou mít potíže se dvěma druhy chování - jedni si zvykli žít bez člověka a toulat se a druzí naopak ke svému novému majiteli extrémně přilnou a odmítají ho opustit byť jen na vteřinu. U těch prvních vám hrozí, že budou utíkat (varovným znamením může být, že je pejsek v útulku už po několikáté), u těch druhých zase neurotické chování, pokud je například budete muset chvíli nechat samotné doma. V takovém případě mohou rozkousávat věci, výt a štěkat, ale i dělat loužičky - to všechno mohou být projevy stesku. Může se vám také stát, že pejsek, který byl dlouhodobě opuštěný, k vám natolik přilne, že bude žárlit na každého, kdo se k vám přiblíží - třeba i na ostatní členy rodiny.

 

Pes není levný, i když byl zadarmo

I když za pejska z útulku zaplatíte mnohem méně, než když si berete štěňátko od chovatele, musíte zvážit svou finanční situaci. Při převzetí většinou zaplatíte pouze náklady na očkování a veterinární prohlídku (většinou kolem dvou až pětiset korun) a po nějakou dobu (v Praze dva roky) jste osvobozeni od poplatků za psy. Přesto vás pejsek bude něco stát - a to nejen co se týče krmení - budete za něj například muset platit i při cestování, může se stát, že bude potřebovat veterinární péči (někteří pejsci z útulku mívají dlouhodobé zdravotní problémy - nezapomeňte se na to informovat u ošetřovatelů) nebo že způsobí nějakou škodu na cizím majetku. Pro tento případ se ovšem můžete pojistit.

 

Není hned váš!

A jak můžete získat pejska z útulku? Především vám musí být více než 18 let. Je tu však ještě jedna "maličkost" - pejsek je v majetku původního majitele po dobu šesti měsíců od svého příchodu do útulku. Je vám tedy vlastně nikoliv prodáván, ale svěřován do péče - vaším majetkem se stává až po uplynutí oněch šesti měsíců. Může se vám proto stát, i když je to výjimečné, že se o pejska přihlásí původní majitel a vy jste pak povinni mu ho vrátit.

 

Ke spokojenému soužití pejsků a nových majitelů přispívá například i v Praze zřízená kynologická poradna (psi.poradna@mppraha.cz). V ní vám psovodi z městské policie zdarma poradí, jak zvládnout problémy s vaším čtyřnohým miláčkem, a to i když nejde o pejska z útulku.

 

Máte doma „útulkáře“? Jaké bylo vaše sžívání se? Řešila jste nějaké problémy? Nebo Vám všechno od začátku „klapalo“? Vzala byste si pejska z útulku? Jaké máte zkušenosti s personálem útulku? Poradili Vám dobře? Nebo vůbec ne?

Reklama