Milá redakce a ž-inky,

    jsem asi případ pro psychiatra, ale než se za ním v budoucnosti někdy určitě odeberu, svěřím se nejprve vám. Ano, mám fobii. Takovou malou neškodnou: z pavouků. Přežiju mikroskopického pavoučka, ale pokud rozeznám osmery nohy a tlusté vypasené hmyzí tělíčko, nejsem daleka prchání a ječení, a to jsem na první pohled celkem vyrovnaná osoba.

    Před rokem a něco jsme se z bytovky přestěhovali do rodinného domku. V euforii nad pozitivní změnou bydlení jsem si neuvědomila, co mě s návratem blíže k přírodě čeká. Ano: pavouci! Náš dům si celoročně oblíbili sekáči, pokoutníci, křižáci a jiné neidentifikované druhy, a to i přesto, že u nás dochází k jejich masovému vybíjení. Přesněji vyluxování či splachování (nachází-li se ve vaně).

    Pravda, několikrát jsem se coby milovník přírody nad sebou zamyslela a milého vzrostlého pokoutníka uprostřed obýváku přiklopila odměrkou či zavařovací sklenicí, aby si s ním později příchozí manžel a zachránce v jedné osobě poradil...

    Kdybych měla hledat kořeny svého nepochopitelného strachu, vybavuju si drobnou příhodu z raného dětství, kdy mně bylo asi tak pět a hrála jsem si doma na spolu s mladší sestrou s panenkami. Pokojnou hru proříznul ostrý výkřik naší matky, ke které se blížil dobře vykrmený pokoutník, a my unisono spustily jekot s maminkou též. Od té doby se mi asi spojilo dohromady pavouk = ohrožení = jekot!

    K mému pozitivnímu přístupu k členovcům nepřispěl ani další zážitek z dětství, kdy jsem se probudila u příbuzných ze sladkého spánku a první, co jsem po otevření oka spatřila, byl vylisovaný pavouk na zdi, pár centimetrů přede mnou. Teta ho v noci zaplácla bačkorou, a protože se ho také štítila, čekala, až ho ráno někdo z těch chrabrých přítomných (mužů) odloupne...

    Můj bývalý přítel se mému strachu vysmíval. Bral pavouky do ruky a škádlivě mě honil po bytě, když jsem v amoku prchala před jeho sevřenými dlaněmi. Samozřejmě, nikdy ho po mně nehodil, to by to měl spočítané dříve, než k tomu skutečně později došlo (na vině byla daleko vzrostlejší bestie)...

    Když jsem trávila tehdy ještě prázdniny u něj v podnájmu, musela jsem týden spát ve staré posteli s dřevěnými čely, kde v rohu za hlavou byla pavučina s pavoukem, potažmo JEHO NEDOTKNUTELNÝM KAMARÁDEM, s nímž jsem musela lože sdílet. Tenkrát jsem si nejspíš vzpomněla na podobný animovaný film o pánovi, co kamarádil s pavoukem, kterého nakonec kvůli přítelkyni zašlápl. Asi jsem nechtěla, aby měl podobný osud, a nebo má láska tenkrát dokázala i hory přenášet, ale dodnes nezapomenu s jakým pocitem jsem na Záhořovo lože uléhala...

    Na téma, já a pavouci, bych toho byla schopná napsat ještě dost. Pro vás to zkrátím. Netuším, proč z nich mám strach, respektive, proč se jich štítím, vím, že jsou užiteční, jsou-li kreslenou pohádkovou postavou, docela jim fandím, ale vzít je do ruky... to je stejně nereálné, jako že někdy přistanu na Marsu!

    Ale docela jsem ve své arachnofobii pokročila, a k vysavači si už na pomoc neberu ještě latexové rukavice (to pro jistotu, kdyby se vysávaný držel ústí hadice zuby nehty a nechtěl se nechat vcucnout) a obsah vysavače také už nemusí vynášet manžel.

    Teď to víte, jsem cvok. Rodinná záležitost. Vlastně, dodnes vzpomínám s polknutím, nikoli dojetím, ale odporu na babičku, která vynášela s laskavým promlouváním pavouky za nožičku z bytu ven, protože prý přinášejí do domu štěstí. Takže, já si to své štěstí trvale a nevděčně likviduju.
   
    Mimochodem, s pavouky mě pro změnu začínají honit moji dva, jinak milovaní, syčáci mladšího školního věku!

                                               Šupitopresto
Váš expřítel je necita! Tohle jste si nechala líbit, aby vás honil po bytě s pavouky v rukou? Stydět by se měl!
A štěstí nelikvidujete, za chvíli byste mohla mít doma přepavoukováno :-).

Vyhrožoval vám někdo pavouky?
TÉMA do novinek NA PÁTEK:
FOBIE
Skáčete na stůl, když kolem proběhne myška?
Dusíte se ve výtahu?
Křičíte, když vidíte pavouka?
Opíjíte se před cestou letadlem?
Bojíte se otevřených oken?
Z čeho máte chorobný strach?
Napište nám na: redakce@zena-in.cz
za příspěvek můžete vyhrát zajímavé ceny


Reklama