Jitka má starost o sestru Martinu. Bojí se, že si špatně vybrala. Člověk, který nemá rád zvířata, nemůže mít rád lidi. Nebo s ním přinejmenším není něco v pořádku. Ale Martina ho miluje a Jitku kvůli němu odsunula na vedlejší kolej.

Vždycky jsme spolu skvěle vycházely. Já a moje starší sestra jsme ještě do nedávna byly i nejlepšími kamarádkami. Proto nemůžu pochopit, jak mohla takhle „zblbnout“. Ona, která stejně jako já miluje zvířata, se z nepochopitelného důvodu zbláznila do chlapa, který je nenávidí. Možná si myslíte, že přeháním, že je to z jeho strany jen póza, aby byl zajímavý. Ale je to bohužel tak.

zvířataTaké to nemůžu pochopit. Občas jsem se setkala s člověkem, který neměl rád nějaký druh zvířat, nebo se ho třeba štítil, bál, ale nikdy jsem od nikoho neslyšela, že by je nenáviděl.

Vy snad ano?

Osobně by mi to bylo fuk, já po kontaktu s ním nijak zvlášť netoužím, ale mrzí mě to kvůli Martině. Bojím se, že nás ten chlap úplně rozeštve.

Mám psa a pokaždé (když je to jen trochu možné) ho beru s sebou. Když jsme se měli společně potkat a ona mu řekla, že přijdu se psem, začal si klást podmínky. Buď nechám psa doma, nebo ho nezajímám.

Asi je vám jasné, pro koho jsem se rozhodla. Takový škarohlíd mi může být naprosto ukradený. To je mi můj pes přednější.

Ale co sestra? Neměla bych ustoupit alespoň kvůli ní? Mohla, ale čemu bych tím pomohla? Aby měl pocit, že jeho chování je normální a všichni se mu budou podřizovat? Ani náhodou.

Mějte si mě třeba za sobce, ale stále se tajně modlím, aby se rozešli. Sestra sice tvrdí, že je jinak fajn a s těmi zvířaty to určitě nebude tak horké. Třeba s nimi má špatné zkušenosti a stydí se přiznat, že se jich bojí, ale já se obávám, že je psychicky narušený.

Zatím tomu nechávám volný průběh, nic jiného stejně dělat nemůžu, ale jsem přesvědčená,  že to není muž pro ni.

Držte mi palce, ať na to přijde sama.

Čtěte také:

Reklama