Před nedávnem došlo mezi Janou a Tomášem v jejich čtyřletém vztahu k první vážnější roztržce. Zatímco Jana miluje Vánoce v kruhu rodiny, nejlépe u televizních pohádek, Tomáš by jel raději někam ven, nejlépe na hory.

Příběh mladého páru Tomáše a Jany

Vánoce

Jana nadevše miluje Vánoce. Má ráda tu pravou vánoční atmosféru s prodávanými stromečky, vánočními trhy, to vše provoněné vůní vánočních svíček a svařáku.
S Tomášem, jejím přítelem, bydlí už čtvrtým rokem u jejich rodičů v horním patře, které mají celé pro sebe. Vychází spolu dobře. Tomáš se toho zpočátku bál, ale Janin táta si ho velmi oblíbil. Jana je jedináček, sama holka, tak jako by v něm viděl syna. Janina maminka je někdy trochu náladová, ale také se s ní dá vyjít.

Každé Vánoce tráví Štědrý večer společně dole u Janiných rodičů. Ptala se Tomáše, jestli mu to nevadí, ale prý vůbec. I když jeho rodiče nijak finančně nestrádali, tak Vánoce u nich byli vždycky takové studené. Prý povečeřeli, rozbalili dárky a každý šel do svého pokoje. Žijí víceméně každý po svém a zřejmě jsou spolu jenom kvůli mladšímu synovi.
Tomášovi se u Janiných rodičů líbilo dodržování vánočních tradic i toho, jak jsou pořád pospolu. A Jana, ta měla Štědrý večer a vánoční svátky vždycky spojeny s domovem.

Letos však přišel Tomáš s návrhem, že by chtěl Vánoce strávit na horách. Něco našetřil, tak ať si užijí. A třeba se jim povede i zapracovat na miminku, o které už delší čas usilují a stále se jim nedaří.
Janou tím návrhem však dost zaskočil.
„Tomi, a to tu necháme rodiče na Vánoce samotné? Víš, jak jim na těch společných Vánocích záleží. Táta se těšil, že si dáte spolu do trumpety, maminka nám chystá nějaké překvapení. Nemůžeme jet třeba až po Vánocích, v lednu? Anebo klidně na Silvestra... ale na Štědrý večer ne, to se mi zdá takové divné.“
„Nemůžeme, já jsem tě chtěl překvapit a už jsem zaplatil zálohu na vánoční termín.“
„Tobě vadí, že trávíme Štědrý večer s mými rodiči? Proč jsi mi to nikdy neřekl?“
„ Ale nevadí, ale prostě letos bych to chtěl jinak. Alespoň zkusit. Vždyť vaši to bez nás ty jedny Vánoce vydrží.
A řekni mi, kdy sis byla naposled pořádně zalyžovat?“
„Vždyť víš, že lyžovat moc neumím. Ty tam budeš sjíždět sjezdovky a já budu stát nahoře jako trdlo. Mně to moc nejde a ani mě to nebaví.“
„To oprášíš, uvidíš.“
„Úplně jsi mi zkazil Vánoce.“
„Tak já jsem ti zkazil Vánoce, že tě chci pozvat na hory? Zdá se ti to jako dárek pod stromeček málo?“
„To má být jako dárek pod stromeček?“
„Jo.“
„Tomi, fakt děkuju, ale měl ses napřed poradit, měl jsi prostě vybrat jiný termín, na Vánoce mají být lidi doma.“
„A to jsi slyšela, kde?“
„Já tu prostě rodiče samotné nenechám.“

A hádka pokračovala a neměla konce. Řešení však je jen dvojí. Buď zrušit hory a přijít o nemalou částku za stornopoplatek, anebo prostě rodičům oznámit, že letos budou trávit Štědrý večer bez nich a uvidí se později. Vždyť kolik takových rodičů už tráví Vánoce bez svých dětí, které jsou dávno dospělé, a schází se až po svátcích.

Jana by si asi měla více uvědomit, ke komu patří a že Tomáš nechce jejím rodičům nijak ublížit, ale prostě chce zažít i jiné Vánoce než s tchánem a tchyní u stromečku. Chce být s Janou sám. A kdoví, třeba jim z hor přivezou konečně i vytoužené vnoučátko.

 

Reklama