Přirozenou antikoncepční metodou nemám na mysli návštěvu kamarádky s malými dětmi, i když na tom taky něco je… Ale metodu, u které není nutné polykat pilulky, nebo si něco někam zasunovat, nasazovat, implantovat apod. Přirozená antikoncepční metoda, o které bude následující článek, respektuje přirozený ženský cyklus a nijak do něj nezasahuje.

 

Některé důležité údaje o tom, kdy je možné otěhotnět

Uvolněné vajíčko má životnost pouze 12-18 hodin, žena sama je tedy v daném cyklu plodná jen velice krátkou dobu.

Životnost spermií je závislá na prostředí, ve kterém se ocitnou. V kyselém prostředí pochvy spermie zanikají už po několika hodinách (4-8 hodin). V kryptách děložního hrdla jsou za určitých podmínek schopny přežít i několik dnů (uvádí se 2-3). Jejich přežívání umožňuje přítomnost hlenu zvaného cervikální, který s blížícím se plodným obdobím mění svůj charakter i vzhled, je bohatší na soli, minerály, aminokyseliny a cukry. Změna jeho vlastností přispívá k výživě spermií.

K ovulaci dochází v průběhu menstruačního cyklu pouze 1x, nebo vůbec (anovulační cyklus).

V období ovulace čípek měkne, otevírá se a ční směrem nahoru.

 

Co je to symptotermální metoda?

Tato metoda není prostým určováním plodných a neplodných dnů, jak ji praktikovaly naše maminky a babičky. Postup je založen na sledování a vyhodnocování změn cervikálního hlenu, děložního čípku (není povinné) a měření bazálních teplot. Dlouhodobá evropská multicentrická studie, kde bylo do projektu zapojeno 1271 žen z 10 zemí Evropy, uvádí spolehlivost  2,2-2,9 Pearlova indexu. Tento index říká, ke kolika otěhotněním došlo u 100 žen při používání určitého typu antikoncepce po dobu jednoho roku. Čím je číslo nižší, tím je druh antikoncepce spolehlivější. Dle serveru gyn.cz má například kombinovaná hormonální antikoncepce index 0,5-3 a kondom 2-12. Tuto metodu můžete samozřejmě logicky použít i v případě, kdy otěhotnět naopak chcete. V tomto případě vám mohou být pomocníkem i tzv. ovulační testy, které zakoupíte v lékárně.


Velmi stručné shrnutí postupu

Nejpodstatnější pomůckou jsou při používání STM záznamové tabulky, do kterých žena každé ráno zaznamenává naměřenou tělesnou teplotu ihned po probuzení. Podmínkou je měřit ve stejné dutině (neměří se v podpaží), stejným teploměrem, ve stejnou dobu. Velmi zjednodušeně lze říci, že před ovulací mají naměřené teploty nižší hodnoty. Po ovulaci dochází k jejich vzestupu, tato fáze trvá až do konce cyklu. Celou „teplotní problematiku“ však nelze v krátkém článku jednoduše popsat.

Dalším sledovaným a zaznamenávaným symptomem je kvalita cervikálního hlenu a subjektivní vnímání suchosti či vlhkosti rodidel. V období nejpříhodnějším k početí je množství hlenu viditelně větší a ženu provází pocit vlhka až mokra. Vysoce tažný hlen (podobný vaječnému bílku), který jde ruku v ruce s pociťováním vlhka, je možné považovat za nepřímou známku ovulace. Cervikální sekret v plodném období obsahuje nejméně bílých krvinek, což umožňuje průnik spermií (ženskému tělu cizích organismů) do dělohy. S nástupem neplodné doby hlen houstne a stává se lepkavým, množství se snižuje, až není často pozorován vůbec. Bílých krvinek je v něm hojně a díky tomu pak funguje jako „zátka“ a chrání tak dutinu děložní před spermiemi (před otěhotněním), ale i před možnou infekcí. Pozorování hlenu se obvykle provádí velmi jednoduše, za pomoci obyčejného toaletního papíru, nejčastěji při návštěvě toalety.

Posledním nepovinným a pouze doplňkovým sledováním je poloha čípku, jeho konzistence (tuhost, měkkost) a míra otevření branky hrdla. Čím je období plodnější (vyšší hladina estrogenů), tím je cervix měkčí, otevřenější a vystouplejší směrem vzhůru. Tento druh sledování je celkem běžný u některých přírodních národů. Základní podmínkou je dobrá hygiena, stejně jako u různých pohlavních aktivit.

Výhody STM

Kromě toho, že je tato metoda levná a nemá naprosto žádné vedlejší účinky, pomáhá ženě více si uvědomovat své tělo a činí ji citlivější ke změnám, které v něm probíhají. Pečlivým sledováním změn v jednotlivých cyklech lze identifikovat některé gynekologické problémy, jako jsou např.: anovulační cykly (cykly, kdy nedojde k ovulaci), opožděné ovulace, krátké luteální fáze (druhá část cyklu) znemožňující uhnízdění oplodněného vajíčka, „neplodný“ cervikální hlen, prodělaný spontánní potrat, anomálie čípku apod. Došlo-li k otěhotnění, pomůže nám záznamová tabulka určit často přesnější údaj o datu porodu než UTZ. Ještě jednou zajímavostí je, že teplotní křivka je schopna pravděpodobně poskytnout informace o snížené funkci štítné žlázy. A to i v případě, že je tato porucha vyloučena krevními testy, ale pacientka přesto trpí jejími charakteristickými příznaky (z knihy MUDr. Broda O. Barnes, Hypothyroidism: The Unsuspected Illness  - Hypotyreóza: netušená nemoc).

Nevýhody STM

Pravděpodobně největší nevýhodou je zřeknutí se na několik dní pohlavního styku. Zastánci obhajují metodu tím, že možností naplnění sexuální touhy je vícero než jen vaginální styk. Ovšem ne každému toto vyhovuje. Při poruchách cyklu může být tato metoda obtížná. Komplikace, především pro začátečnice nastávají i při onemocněních se zvýšenou teplotou a s výtoky. Dnešní doba má ráda instantní řešení – slupnout pilulku a je klid, nasypat polévku z pytlíku a je uvařeno. STM bohužel takovým řešením není, vyžaduje každý den chvilku času, a to nejen na každodenní ranní měření, zapisování bazální teploty a dalších údajů, ale i soustředění se na své tělo a na změny, které se v něm odehrávají. STM je proto často spíše součástí životního stylu některých žen než jen antikoncepční metodou. 

Máte s touto metodou nějaké zkušenosti?  Je podle vás vhodná pro dnešní dobu?

Reklama