Reklama

Naše čtenářka Helena má ráda přírodu. Na svých toulkách nachází spoustu zajímavých věcí, nosí si je domů a věší na zeď. Obzvlášť ji fascinují ptačí hnízda. Ale to není zdaleka všechno, co se dá ještě pověsit na zeď. Více se dočtete v jejím obdivuhodném příspěvku.

Co si dávám na zdi bytu, čím si zdobím byt.

I když po stránce filozofie je mi velmi blízký Zen s jeho prázdnotou, ve které se prý ukrývá vše, říkají Zenoví mistři. U mě doma je to naopak. Jsem spíš přírodní typ člověka, který by nejraději žil na kraji lesa v dřevěné chýšce( možná na zimu na pár měsíců toho nejhoršího by nebyla špatná teplá voda z kohoutku a teplé prkýnko na WC ), lišky by mi tam dávali dobrou noc a jelen se Smolíčkem by chodili v neděli na oběd.

Jsem jedinec, který uskutečnil vysněnou Cestu z města. A i přesto, že přebývám na vsi, v skrytu duše cítím volání ještě větší divočiny. Zdi našeho domku jsou barevně vymalované a přizpůsobené okolí. Jak venku tak uvnitř. Když na procházce najdeme pěknou větev, šišky, mechový polštář, kytky, které se dají pěkně usušit, různé barevné plody, nebo peří, šup s nimi domu někam pověsit.

Moje dcera dokonce vymyslela takový zlepšovák, vylisuje květy a ty pak lepíme přímo na zed, vypadá to úchvatně - ale až se jednou rozhodneme malovat, bude to asi komplikace :-).

Mojí velkou láskou jsou spadlá ptačí hnízda, strašně ráda se jich dotýkám a prohlížím si je, přijdou mi dokonalá . Aby se to pěkně prolínalo, aby ta příroda venku jakoby vtékala dovnitř. Mimo tyto artefakty, máme na zdech mnoho obrázků od dětí, ráda se na ně dívám, je v nich zvláštní čistota, která mi dělá dobře.

A své neoddiskutovatelné místo má u nás doma reprodukce Gustava Klimta - polibek. Podle mě nejlepší jeho dílo, když si ho někdy detailně prohlížím i když ten pán byla asi magor, todle je geniální, v té dvojici muže a ženy je všechno .......

Většina mých kamarádek a kamarádů se u nás cítí dobře, líbí se jim to, a to i holkám, které mají své vlastní bydlení ultra moderní na špičkové tech. úrovni - podobné kosmické lodi. Jsou i tací co se osypávají naD tou hromadou prachu, která se tam plíživě usazuje ( my žijeme s prachem celkem v symbioze- žádné vyrážky ani ekzemy nemáme )

Občas tu květenu tedy obměňuji za novou . Taky jsem leckdy musela reagovat na vztyčený prst hrozící všelijakými nemocemi z toho peří a ptačích hnízd. Musím zklamat , ani tady zatím nic :-) . Kdybych to měla zhodnotit, bydlím tak, jak jsem vždycky chtěla, zatím, třeba ta chýška, až budu starší při růstu cen energií a potravin nakonec bude nutnost :-).

Helena P.

Milá Helenko, díky za první příspěvek na dnešní téma. Jste krásně „praštěná“. To nemyslím nijak zle, spíš jako lichotku. Ani nevíte, jak vás chápu. Klimt je úchvatný a na svou dobu velmi moderní malíř a přírodniny? O těch ani nemluvím. Jeden čas jsem také lisovala květiny a zasklívala si je. Chtěla jsem zmapovat celoročně vše, co mi kvetlo na louce u chalupy.

Čím si zdobíte stěny svého bytu vy, milé ženy-in? Máte také něco neobvyklého? Jste něčím origináln, nebo spíš konzervativní?

Pochlubte se třeba i fotkou vaší oblíbené stěny na adrese: redakce@zena-in.cz