Poté, co se dva dohodnou na svatbě a zajdou si na radnici zamluvit termín, v podstatě dlouhé měsíce není co dělat. Tedy přesněji není co dělat každý den – člověk se postupně rozhlíží po cukráři, restauraci vhodné ke svatební hostině, sepíše seznam darů, jež špitá známým, aby nedostal nepotřebné věci. Prostě najednou přijde několik měsíců, kdy není co řešit.

Tahle časová paralela a podobnost mne napadla i v souvislosti s mým těhotenstvím. Po potvrzení těhotenství a oznámení radostné zprávy rodičům, jsem zjistila, že je vlastně dost času na zařizování. Těšíme se moc, ale zatím náš byt nedoznal nějakých konkrétních změn. Zatím jen tak přemýšlíme, kam dáme postýlku, kde budeme drobečka přebalovat a zda je přebalovací pult vůbec potřeba, kterou skříňku na jeho věci mu vyčleníme…

Tedy, ne že by se nic nedělo - manžel se do příprav pustil po svém - dal se do výroby krabice na klobouky (slíbená byla na minulý podzim) a už si začíná dělat rozkresy na květinový stolek (ten měl být vyroben už před rokem). Přemýšlí i o tom, že přebalovací pult s poličkami vyrobí…

Já to beru zatím čistě teoreticky – proměnila jsem se ve sběrače informací a “voyeura”. Tedy, abyste tomu rozuměli – nezapomenu spočinout okem na uzlíčku v kočárku, okouknu dvou až tříletého caparta, brouzdám po internetu na příslušných webech, občas se podívám do obchodu s kojeneckým oblečením (objevila jsem jeden prima second hand na Praze 6) a zajdu i do bazaru s kočárky. Ano, do bazaru – mám totiž ten pocit, že nový kočárek stojí nekřesťanské peníze, a na druhou stranu jsem zjistila, že bazarové kočárky jsou dost zachovalé – hlavně ty hluboké.

Nejdále je v přípravách moje maminka – kdysi od sousedky dostala dvě krabice dětského oblečení. To bylo během dvou víkendů vypráno, vyžehleno a opět poskládáno do krabic – připraveno k používání.

Maminka též zahájila praktický útok na mnou teoreticky prozkoumávané obchody – nakoupila v akci látkové pleny – výhodně za 18,90 Kč. Když můj tatínek zjistil tu láci, poslal ji koupit dalších deset. :-)

A co tatínek? Ten zatím obchází hračkářství a prý se poptává po akurátním bubínku…

Takže, abych to shrnula – Máme opravdu spoustu času na přípravy, nebo to uteče jako voda?

P. S. Když jsem se podívala na ceny přebalovacích pultů – těch, co by se mi líbily, říkám si, nestačilo by nahradit tento kus nábytku kuchyňským válem?– (máme totiž dva) :-)

P. P. S: Jsem velmi ráda, že sněmovna odhlasovala 5% sazbu DPH pro dětské jednorázové plenky.

 
Reklama