O tom, že to královské dcerky neměly jednoduché a že bychom nejspíš s nimi neměnily, jsme se na našem webu přesvědčily mnohokrát. Dalším příkladem by mohla být Kunhuta Přemyslovna
Jméno dostala po své mamince Kunhutě Uherské (či Haličské), oslnivé krásce, kterou si za svou druhou ženu zvolil Přemysl Otakar II. Narodila se jako nejstarší dítě tohoto páru v roce 1265. A jako děvče znamenala pro rodiče totální zklamání! Jak jinak, když očekávali syna a dědice?

Přesto si otec pro Kunhutu vyžádal dědické právo na české království od římského krále Richarda Cornwallského. Ve středověku věc neobvyklá. Toto platilo až do narození jediného legitimního nástupce, pozdějšího krále Václava II. v roce 1271. Možná mohla být první ženou-královnou na českém trůně…

Zásadní změna nastala v roce 1273, když po smrti Richarda Cornwallského došlo k volbě nového římského krále. Přemysl Otakar II. po tomto titulu nesmírně toužil, ten ještě neměl! Jenže kurfiřti se jeho moci obávali a zvolili si naprosto bezvýznamného Rudolfa Habsburského. Přemysl se s tím jen těžce smiřoval. Přes velké nepřátelství, které mezi oběma muži vypuklo, došlo mezi nimi k dohodě, jejichž součástí byla smlouva o sňatkovém spojení Přemyslovců s Habsburky.

A tady se tatínkovi hodí dceruška Kunhuta, je domluveno, že se provdá za Rudolfova syna Hartmana. K tomu ale nedošlo! Těžko spekulovat nad důvodem, ale jisté je, že coby dvanáctiletá vstupuje Kunhuta do kláštera Na Františku ke své pratetě Anežce Přemyslovně a připravuje se na církevní dráhu.
V klášteře zůstane i po smrti otce na Moravském poli i v dalších letech za řádění „Braniborů v Čechách“. A postupně přebírá Anežčiny úkoly, až se po její smrti v roce 1282 stává sama představenou kláštera, jehož hlavním úkolem je péče o nemocné. A tady by klidně mohla dožít až do své smrti.

 Jenže… Její mladší bratr Václav ji požádá o pomoc. Potřebuje získat v Polsku spojence a k tomu se mu hodí právě šestadvacetiletá sestra Kunhuta. Provdá ji za Boleslava Mazovského, o čtrnáct let staršího knížete z vedlejší větve rodu Piastovců. Manželství, v němž se narodily tři děti, je ale ryze účelové. Láska se nedostavila, Kunhuta je nešťastná…

Po několika letech přemyslovská princezna za dramatických okolností z Polska i s tříletou dcerkou Perchtou prchá. A tehdy žádá papeže, aby její manželství rozvedl. To tu ještě nebylo! Muž měl na rozvod právo, ale žena?
Brzy nato vstupuje Kunhuta do kláštera znovu. Tentokrát se stává díky svému bratrovi Václavovi II. abatyší kláštera sv. Jiří na Pražském hradě. Může vstoupit do kláštera, když je vdaná? Může! Dostává totiž povolení k rozvodu!

Kunhuta tedy drží primát jako první žena z vládnoucího rodu, která byla na vlastní žádost rozvedena. Všechna další léta už dožívá v klidu kláštera, stranou bouřlivých událostí počátku 14. století. Je uctívána a nikomu nevadí, že je rozvedená. Umírá v roce 1321 ve věku 56 let…
 
Zanechala po sobě významnou písemnou památku české gotiky, tzv. Pasionál abatyše Kunhuty. Jedná se o bohatě ilustrovanou sbírku šesti textů o Kristově umučení, který byl v roce 2005 prohlášen za národní kulturní památku.
Foto: Wikipedie
 
Na našem webu jste si mohli přečíst i o dalších zajímavých ženách:

Uložit

Reklama