O běhu a jeho vlivu na lidské zdraví jsme si povídali s ředitelem Revmatologického ústavu v Praze profesorem Karlem Pavelkou. Ten nás varoval hlavně před nepravidelnou či jednorázovou zátěží...

Na naše otázky ohledně zdravého běhání nám odpověděl ředitel Revmatologického ústavu v Praze profesor Karel Pavelka.

PavelkaPane profesore, říká se, že běh člověku dříve či později nenapravitelně zničí klouby. Je na tom něco pravdy? Vždyť mnozí lidé běhají pravidelně do vysokého věku...
Otázka vlivu sportování a běhu na tak zvané opotřebení kloubu a vznik degenerativního onemocnění nazývaného osteoartrózou, není do dneška zcela jasná. Zdá se pravděpodobné, že některé kontaktní sporty a těžká atletika mohou vést ke vzniku osteoartrózy. Při kontaktních sportech (například fotbal, ragby, hokej, a další...) mohou vznikat často drobná poranění menisků či jiných měkkých tkání, a zvláště ta která nejsou řádně a včas ošetřena, mohou vést i po letech ke vzniku osteoartrózy. Nejasné je to u běhu. První otázkou je již jak definovat běh, či zátěž při běhu. Problematika je asi odlišná u maratonců či naopak sprinterů. Rozdíl asi také představuje vrcholová atletika oproti výkonnostní či rekreační. Nebezpečné může být zvláště provozování vrcholové atletiky například při i lehké tvarové abnormalitě kloubů. Obecně řečeno však není prokázáno, že by i maratonský běh byl rizikovým faktorem osteoartrózy. Nicméně jaké doporučení dát do praxe: Zde platí podobná poučka jako u zatížení kardiovaskulárního aparátu, to znamená najít vhodnou míru sportovní zátěže. Žádná zátěž nebo příliš málo prospěšná není a přetěžování, zvláště nepravidelné, či jednorázové může být také škodlivé.

Jaký vliv má tedy běh na naše pohybové ústrojí - pokud běh provozujeme rekreačně, například třikrát do týdne maximálně jednu hodinu denně?
Domnívám se, že běh třikrát týdně do jedné hodiny, provozovaný pravidelně v adekvátním prostředí a v adekvátním obutí, je optimální.

Co by měl člověk udělat proto, aby k poškození kloubů vůbec nedošlo? Existuje nějaká prevence?
Prevence je všeobecně velmi obtížná, ale některé aspekty lze vysledovat.

  1. Základním preventivním opatřením je již vyšetření novorozenců, nemají-li některé, třeba i drobné vývojové vady, například tzv. dysplazii kyčlí.
  2. Udržování adekvátní váhy ve smyslu body mas index a redukce váhy v případě nadváhy či obezity.
  3. Pokud se vyskytnou třeba i drobné úrazy při sportu či koníčcích, nechat se řádně vyšetřit a v případě i drobných poranění eventuelně ošetřit.
  4. Pokud existuje nějaký drobný mechanický problém, např. nestejná délka končetin, je nutné ho včas korigovat.
  5. Běžecké a jiné sportovní disciplíny by měly být kompenzovány např. plaváním, které šetří váhonosné klouby a pomáhá udržovat či zvyšovat rozsah pohybu.
  6. Vyhnout se praxi jednorázové velké zátěže bez tréninku.
  7. Neprovádět sport či trénink při bolestech a jejich krytí nesteroidními antirevmatiky.

Na jakém povrchu a jakou kilometráž můžeme uběhnout, aniž bychom se negativně podepisovali na svém zdraví?
Jako povrch je samozřejmě vhodnější měkčí povrch, například na specializovaném hřišti nebo v lese. Za nevhodné lze považovat dláždění a beton ve městě.

Doporučil byste rekreačním běžcům nějaké potravinové doplňky? Nebo je to zbytečné a organismus se zregeneruje sám?
U žádného potravinového doplňku ani u léku, který má pozitivně ovlivňovat chrupavku, nebyl prokázán protektivní efekt u zdravých jedinců. Proto ho nelze doporučit na základě vědecké evidence.

Jak důležitá je pro běžce obuv s tlumením?
Poslední výzkumy ukazují, že vhodná obuv pro běh má naprosto zásadní význam. Proto by měl každý navštívit specializovaný obchod a poradit se o vhodném výběru obuvi. Většina velkých firem dnes vyvíjí tuto běžeckou obuv na vědeckém podkladě a proto je nejvhodnější. Důležité jsou především vhodné nárazy absorbující podrážky. U části pacientů s artrózou je pak někdy vhodné i například podložení části chodidla.

Kam dál?

Reklama