Bulvár

Příliš mladá na smrt - B. N.


Kdo by neznal Babičku a rodinu Panklovu s nejstarší dcerou Barunkou? Jenže už v případě jejího původu je nejasno. Jako oficiální datum a místo narození je brán 4. únor 1820, Vídeň. O křestním zápise se léta vedou mezi odborníky diskuse. Dítě nemanželské, manželské? Narodila se 4. nebo 5. února? Je list zfalšovaný? Jisté je to, že roku 1820 přijel do Ratibořic rakouský Němec Johann Pankl (Pankel) se ženou Terezií Novotnou. On byl kočím vévodkyně Kateřiny Zaháňské, ona budoucí panskou pradlenou, do služby nastoupila v červenci 1820. Jejich sňatek se konal 7. 8. 1820 v České Skalici. Barbora (Barbara), kterou přivezli, byla tedy nemanželská.

Čtyřletá školačka?

Pak přišla léta školní a učitelé nevěděli, co psát do školní matriky. Nastoupila r. 1824, proč by ji však rodiče tak brzo posílali do školy, která byla v 5 km vzdálené České Skalici, když jí měly být teprve 4 roky? A tak se v matrice nejčastěji objevuje rok narození 1817. Školní výuku ukončila v r. 1830, kdy je uvedena jako dvanáctiletá. V letech 1830-33 pobývala Barbora na chvalkovickém zámku. Do školy v Č. Skalici docházela jen na nedělní opakovací hodiny.  V Chvalkovicích byla „na vychování“, měla si zde osvojit dobré mravy a doplnit vzdělání (němčina, šití, hra na piano).

Slečna Betty ze zámku

Ač by jí mělo být 10-13 let, později o tom píše: „..ačkoliv jsem tak mladinká, dospělá již byla... byla jakási touha v prsou mých, pro niž jsem jména... neměla....“ Šlo asi o biologickou zralost. A touha po čemsi neznámém u emociálně a fyzicky nevyzrálé dívenky? Navíc Barbora později vzpomíná, že se hned po příchodu spřátelila se sedmnáctiletým praktikantem Weisflogem, který byl do ní zamilován. Do desetileté holčičky? A co teprve o 36 let starší písař Schubert? „...já byla jediná, kterou miloval, já ho viděla plakat...“ Když se vrátila do Ratibořic, děti se se slečnou Betty styděly mluvit. Zato chodila tancovat se svými družkami Kristlou (z hospody) a Márinkou (Mančinka ze mlýna). Obě dvě se narodily r. 1815…



Sňatek z donucení -  „... v osmi dnech manželství plakala jsem slzy – hořké slzy…“
Jak Barbora vyrůstala do krásy, točili se kolem ní nápadníci z dobrých rodin. Postrachem však bývalo panstvo, které se sjíždělo na ratibořický zámek. Šlechtici rádi popatřili, a nejen to, na krásnou ženu. Navíc vrcholily spory mezi matkou a dcerou. Terezie neměla Barboru ráda, byla přísná, často ji trestala. Dívka odpovídala vzdorem, nepoddajností. Matka se rozhodla najít ženicha, aby se Barbory zbavila. Vyvoleným byl Josef Němec (nar. 1805), respicient finanční stráže z Červeného Kostelce. Mladá žena se bránila, o svém ženichovi měla jiné představy. Teď na ni čekal dvaatřicetiletý voják. Nechtěla se podvolit, plakala, prosila, otec se jejím neštěstím trápil a chtěl od svatby ustoupit, ale matka si stála za svým. 12. 9. 1837 se v České Skalici (tehdejší Skaličce) konala svatba. Nevěsta měla na sobě bleděmodré šaty a bílý závoj. Paní Panklová doufala, že vévodkyně Kateřina Zaháňská přispěje na výbavu a přimluví se o přijetí ženicha do panského stavu. Nestalo se tak. I když vévodkyně věnovala Barboře krásné náušnice a ze zámku byly vypraveny 4 kočáry s olivrejovanými kočími a mezi svatebními hosty byli správci chvalkovického a ratibořického zámku.

Krásná venkovanka

Po svatbě odjeli Němcovi do Červeného Kostelce, kde žili půl roku. Způsob žití byl lehkovážný, manželé neuměli hospodařit. Pak nastalo stěhování - během jejich soužití se stěhovali do 10 měst a vystřídali přes 20 bytů. V průběhu pěti let se narodily 4 děti – Hynek (*1838), Karel (*1839), Theodora (*1840), Jaroslav (*1842).
R. 1842 přišla Praha. Josef Němec byl velký vlastenec a přivedl manželku do české společnosti. První velké představení mladé ženy se odehrálo na Českém bále na Žofíně 8. 2. 1843. Byly rozdávány básničky od paní a dívek v souboru zvaném Pomněnky pro rok 1843. To Barboru nadchlo. Zahořela nadšením pro obnovu muže jazyka českého, a hlavně vlastní literární tvorbu. Okolí získávala nejen svou nevšední krásou, ale hlavně svobodomyslnými úvahami, přirozeností a volností.

Láska a první báseň

Brzy se rozlétla zvěst o této krásné venkovance po celé Praze a mnoho lidí ji chtělo poznat. A tehdy se asi poprvé zamilovala. Medik a básník Václav Bolemír Nebeský ji hluboce miloval a ona jeho. Konečně našla ideál, po kterém tak dlouho toužila. Nejen citové, ale i duševní sblížení v ní podnítilo potřebu psát. 5. 4. 1843 vyšla v Květech  její první báseň Ženám českým. Pod ní se poprvé objevilo jméno Božena Němcová. Vztah s Nebeským však dostal trhlinu, po letních prázdninách měl studovat ve Vídni. Loučení milenců bylo bolestné a těžké. Němcová byla tak rozrušená, že onemocněla vysokými horečkami a upadala do bezvědomí. R. 1844 se včlenila do společenského života. Divadla, koncerty, hodiny české gramatiky. Začala docházet do salonu  MUDr. Václava Staňka, kam chodily pražské dívky a mladé ženy, které chtěly dělat osvětovou činnost pro ženy. Brzy byla středem společnosti. Návštěvníky byli i Erben, Tyl, Rieger, malíř Hellich a další. R. 1845 se rodina stěhuje do Domažlic, odkud píše články do Květů a České včely. Sbírá místní pohádky a pověsti, ze kterých pak vydá knížku. V následujících letech je Němec překládán z jednoho místa do druhého. Důvodem je jeho vlastenectví a hrdé češství, je v podezření pro politickou činnost proti monarchii. Božena občas zajíždí do Prahy za přáteli – především sestrami Rottovými, Karolínou Světlou, Žofií Podlipskou a manželi Lambovými. V Praze také od r. 1850 studuje její nejstarší syn Hynek.

Osudová rána

R. 1853 přichází rána. Matka v uherských Ďarmotech dostává dopis od MUDr. Lamba z Prahy o vážném zdravotním stavu syna Hynka. Chlapec umírá den po jejím příjezdu do Prahy na akutní tuberkulózu v jejím náručí. Odešlo dítě, do kterého vkládala nejvíce nadějí. V té době nastává nejtěžší období jejího života. Osud jí vzal milovaného syna, manžel byl suspendován pro své politické názory, snížili mu plat a přestal manželce, která zůstala s dětmi v Praze, posílat peníze. Její literární činnost ji neuživí a uchyluje se k potupným prosbám o peníze. Je nucena neustále přijímat pomoc od přátel. Němcová byla nemocná a po smrti Hynka se její choroba zhoršila. Rakovina. Navíc bída, manžel každou chvíli bez práce: „...ležela jsem skoro celou zimu ... posud se  nemohu zotavit ... žijeme co nejskromněji,... aby hlad nebyl ... prodala jsem, co jakouž takouž cenu mělo … dluhy mám… „ (25. 8. 1854 dopis V. Šemberovi).

Babička
Roku 1854 má Němcová za sebou první básně, sedm svazků Národních báchorek a pověstí, Obrazy z okolí domažlického, povídku Baruška a několik drobných prací. Nyní se rozhoduje napsat svou první knihu. Má autobiografický nádech a jmenuje se Babička. Vzpomínky na dětství jí pomohly přežít: „Po Hynkově smrti, když na mne všechny těžkosti, choroby, bída, klam v lidech… vše to... doráželo a mysl moji tížilo, našla jsem ve spisech svých lístek,... plán k ´babičce´. Čtu a … začne tu přede mnou vystupovat luzný obraz malého údolíčka... v něm… domácnost Proškových, v níž babička hlavní osobou“ (4. 6. 1855 dopis příteli Helceletovi). Helcelet byl univerzitní profesor, její velký příznivec a po jistou dobu i milenec. Němcová vzhlížela k vzdělaným mužům. Nejdříve musela cítit duchovní pouto, pak teprve mohla přijít láska a vzplanutí. Nejdříve to byl Nebeský, pak Ivan Helcelet, po něm MUDr. Dušan Lamb a nakonec o mnoho let mladší MUDr. Hanuš Jurenka. S láskou nekalkulovala, ztratila rozum a zcela se jí oddala. To však muže vyděsilo, a proto s ní vztah brzy ukončili.

Těžké roky a nejlepší díla

R. 1855 vychází Babička, Němcová je na pár týdnů na Slovensku, kde se setkává s místními obrozenci, zlepší se jí zdraví. Za své dílo sklízí chválu. Spokojené období trvalo jen chvíli, následujícího roku Němce překládají do Celovce a neposílá ženě téměř žádné peníze. Syn Karel začíná studovat v Zaháni zahradnictví. Němcová žije z ruky do úst, v neustálých prosbách o peníze na domácnost, nemoc jí rozdírá tělo, a přesto patří léta 1854-1858 k nejplodnějším, kdy vyjdou její nejlepší díla. Denně do noci píše a vydává např. povídky Rozára, Divá Bára, Chýže pod horami aj. Babičku nebo Pohorskou vesnici.

Příliš mladá na smrt

Jenže utrpení nemá konce. 1. 10. 1857 odchází Němec do penze. Stěhuje se k ženě. Peníze na domácnost nestačí. Němcová se snaží dát vzdělání mladším dětem. S pomocí přátel Jarouš začne studovat malířskou akademii v Mnichově, Dora bere hodiny klavíru a francouzštiny. Manžel s tím nesouhlasí, v otázce dalšího vývoje dětí vznikají mezi manželi velké rozbroje. Navíc je Božena velmi špatná hospodyně. Začátkem roku 1860 se Němcovi rozhodnou, že se rozvedou. Němec to už chtěl udělat v polovině padesátých let, kdy Němcová planula láskou k jiným mužům. Teď  však jejich vztah dospěl do největší krize. Nakonec však své rozhodnutí změní a manželství je zachováno – jen na papíře.
Na podzim 1861 mají vyjít autorčiny sebrané spisy. Je nadšená, chce provést korektury děl stávajících a napsat nová. Zůstane však už rozepsaný román Urozený a neurozený. Jede k nakladateli Augustovi do Litomyšle, kde koriguje a píše od 12. 9. do 28. 11. 1861. Její zdravotní stav se zhorší a manžel ji převáží do Prahy. 20. 1. 1862 jsou z Litomyšle doručeny první výtisky druhého vydání Babičky. Němcová do nich ještě vepíše věnování dceři Doře a Markytě (sestra F. J. Šumavského). Upadá do bezvědomí a 21. 1. 1862 kolem šesté ranní umírá.

Pohřeb se konal v pátek 24. 1. 1862 v Praze. Přišlo se rozloučit mnoho významných osobností - Světlá, Rieger, J. E. Purkyně, pražský purkmistr Pštross - mezi nimi i příslušníci šlechty hraběnka Kounicová (které Němcová připsala Babičku) a manželé Thurn-Taxisovi. Hrabě Clam-Martinic poslal kočár. Je pohřbena na vyšehradském Slavíně.


Láskou horoucí bych objala celý svět, lásku podávám lidem, a oni mi srdce rozdírají špendlíkem. Že se lásce kořím, nazývají hříchem, že svobodu miluji - za to mne křižují, pravdu-li mluvím, zle, lhu-li, lají mi. Jak to snést?

(Božena Němcová, Čtyry doby)

Proč jsem na začátku psala o rozporech v určování věku Barunky, později slečny Betty, pak paní Boženy? Již od dob, kdy žila ještě v Ratibořicích, kolují pověsti, že spisovatelka byla dcerou kněžny Kateřiny Zaháňské. Nebyla podobná svým rodičům, měla jinou povahu než oni a její sourozenci. Čachry s jejím věkem se také občas "provalily". Už po desetiletí odborníci i amatéři pátrají po archivech, matrikách, kronikách, aby zjistili pravdu. Dovoluji se přiklánět k názoru paní Heleny Sobkové, která vyslovila předpoklad (mnoha dokumenty podložený), že Božena Němcová mohla být nemanželskou dcerou nejmladší sestry Kateřiny Zaháňské Dorothey Périgordové-Talleyrandové, poslední vévodkyně Zaháňské a hraběte Karla Clam-Martinice. V jiných publikacích a článcích jsem četla i jiná jména údajných rodičů. Jisté je to, že s jejími osobními dokumenty se až příliš podezřele a často manipulovalo, takže sama Němcová si nebyla jistá, kolik je jí vlastně let – rok narození 1820 je zcela určitě nepravý. Rodiče? Proč při svatbě Barbory paní Panklová očekávala věno a povýšení do panského stavu? Proč šla Betty na vychování do Chvalkovic? Mohla bych pokračovat, ale to by vydalo na samostatný článek. Příště...



Zdroje: H. Sobková - Tajemství Barunky Panklové, Portrét Boženy Němcové
              H. Sobková - Kateřina Zaháňská
              Knižní klub - Velké ženy české
              O. Chaloupka - Setkání s českými spisovateli
              Božena Němcová - Dopisy, korespondence I., II.



   
03.02.2006 - Společnost - autor: Míra Šindrbalová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [61] Dášule [*]

    Myslím, že my, ženy z počátku 21 století vůbec nemáme právo BN soudit. Žijeme v úplně jiných podmínkách. Ty vdané si partnera vybraly, když se cítily dostatečně připravené na společný život, ty svobodné to čeká, ale zase to bude jejich svobodné rozhodnutí.Je docela klidně možné, že kdyby se Barunčina matka nechtěla dcery zbavit, počkala trochu se svatbou a umožnila jí výběr partnera, prožila by Barbora docel normální mánželství. Sama láska partnera, když se s ní nespojí odpovídající chování, ke štěstí nestačí. Kolika ženám dnes manžel samou láskou slibuje modré z nebe a potom to modré snese pod oko. Měla se starat o domácnost a o děti? Která z vás sedí doma u dětí, když může jít do práce. A ne každá tam chodíme jenom kvůli penězům. Když přišel Němec poprvé k Panklům, Barunka si hrála s panenkou. Svatební noc taky nebyla pohádka - co z toho měla, že ji miloval? Sestry Mužákovy /Podlipská a Světlá/ nedostaly přiděleného manžela, ale vybrali si jej, žily v jiných podmínkách. Pocházely z finančně zajištěného prostředí, ani jedna z nich nebyla odkázána na výdělek ze své literární činnosti. To se potom dost obtížně porovnává.

    superkarma: 0 07.02.2006, 08:07:13
  2. [58] 7kraska [*]

    Jeste chci napsat, ze Babicka jako kniha je mozna dneska trochu "out", ale dva filmy, ktere podle ni natocili, jsou skvele, zvlaste ten s Libusi Safrankovou, na konci vzdycky brecim, jak Barunka prijede za umirajici babickou uz jako slecna a vi, ze uz nikdy nic nebude jako driv...

    superkarma: 0 06.02.2006, 03:42:42
  3. avatar
    [57] Dášule [*]

    Barunka ještě s panenkou si šeptá
    vřetena stromů slunce navíjí
    Děvčátka se nikdo neptá
    a tak vdali Ji /F. Halas/
    Je snadné mluvit o BN jako o promiskuitní ženě, která se nestarala o děti a neměla pochopení pro manžela, když žijeme o více než 100 let později v úplně jiných podmínkách. Nemáme sice služky, ale vybavení domácnosti vypadá úplně jinak. A hlavně, žádná z nás se nemusela vdávat za muže, kterého jí vybrala rodina. A pokud přistoupíme na to, že to tehdy bylo dost běžné, tak potom taky bylo v takových případech dost běžné, že manželé si s věrností nedělali problémy. Muži šli do bordelu a ženy o milenci aspoň snily, pokud si jej nenašly. Myslím, že u paní BN je nutné rozlišovat její život a její dílo. A taky to, co udělala pro čestinu v době obrození. Nechme jí její život, žádná /možná kromě paní Marie/ nevíme, jak bychom se na jejím místě chovaly. Možná se nám už nelíbí babička, doba se změnila a mnha z nás nic neříká /mně taky ne/, její povídky jsou pro nás příliš jednoduché, ale vždycky tady budou její pohádky, která snad většinu z nás provázely dětstvím. /Možná i paní Marii, pokud se už tenkrát nevznášela jako holubička/.

    superkarma: 0 05.02.2006, 18:32:24
  4. [55] tanecnice [*]

    DALSI clanek, dalsi clanek
    Moc pekny clanek.Takovehle cteni me moc bavi.
    A hlavne miluju cist o zenskych osobnostech.Jeste radsi s nasi narodnosti. Pomaha mi to zvednout sebevedomi,a vic se pochopit, poznat.

    superkarma: 0 05.02.2006, 10:18:51
  5. avatar
    [53] Kimmy [*]

    Tiez som v tej knihe citala cosi take, ze vraj ked bola Bozena este male dieta (asi dvojrocne) a bola chora, tak jej matka zobrala recept od lekara na lieky a chcela si ho nechat preplatit od panstva v Ratiborickem zamku... zaujmave

    superkarma: 0 03.02.2006, 21:16:18
  6. avatar
    [52] Kimmy [*]

    Mozno ze keby sa mohla B.N. vydat za niekoho, koho si sama zvolila, bolo by to lepsie... Podla mna ona a jej manzel mali asi dost odlisne povahy a zamerania, a to bol tiez jeden z dovodov, preco im to nesedolo. Mimochodom, v jednej knihe kde sa diskutuje o jej povode som citala ze vraj nejaka jej kamaratka ju pred svadbou prosila, nech sa za Nemca nevyda, ze bude nestastna... no co uz

    superkarma: 0 03.02.2006, 21:14:14
  7. avatar
    [51] Kimmy [*]

    7kraska:

    superkarma: 0 03.02.2006, 21:06:38
  8. avatar
    [50] bookcase [*]

    Jeremi:

    superkarma: 0 03.02.2006, 16:36:46
  9. avatar
    [48] Jeremi [*]

    bookcase: Pochybuješ nesprávně. Občas i redakce příjemně překvapí. Jsou teprve čtyři a už je to správně všechno.

    superkarma: 0 03.02.2006, 16:09:01
  10. avatar
    [47] bookcase [*]

    Jeremi: , ale pochybuju, že to někdo opraví, už je přece pátek

    superkarma: 0 03.02.2006, 15:50:36
  11. avatar
    [46] Jeremi [*]

    No, aspoň nějaký pokrok - že Barunka nedokončila školu v roce 1930, ale 1830, a že na chvalovickém zámku pobývala nikoliv v letech 1930 - 1933, ale 1830 - 1833, už redakce zvládla opravit. Ještě zbývá ten Hynek, který se fakt asi těžko narodil v roce 1938 a bude to perfektní.

    superkarma: 0 03.02.2006, 15:43:19
  12. [45] 7kraska [*]

    ...a on asi kazdy, kdo je posedly praci, je ve vztahu k rodine sobec, neco takoveho mam doma :-((

    superkarma: 0 03.02.2006, 15:13:59
  13. [44] 7kraska [*]

    taky jsem cetla, ze mohla byt dcerou malire Goyi a nektere z tech Zahanskych nebo z jejich okruhu...kdyby byla dcerou knezny Zahanske, tak by se o ni jejich rodina jiste postarala lepe...s tim Goyou to muze byt pravda, byla mezi ostatnimi divkami dost vyrazna a tmava

    superkarma: 0 03.02.2006, 15:12:35
  14. avatar
    [43] Avilka [*]

    karkule: ja bych to sobeckosťou nenazvala- oni sú trafení málo ale presne a svojou "bohémskosťou" na hony vzdialení realite. Na šupke učil jeden estónec - maliar,ktorý sa pre umenie trajdal Európov. Vždy niekde zakotvil na pár rokov, oženil sa tam, mal deti a keď chytil túlavé boty, išiel o dúm dál a rozviedol sa. Vôbec mu tento životný štýl nepripadal divný a vo svojej umeleckej palici si neuvedomil, že by odchodom od ženy a detí robil niečo špatné, že za umeleckou inšpiráciou ide do sveta.

    superkarma: 0 03.02.2006, 13:43:30

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. [40] karkule [*]

    femme.fatale: Ne, ne, zrovna jsem si našla např. dopis J.N. z 22.10.1855 z Prahy. Napřed psal umírněně: Ty se mně ptáš, máš -li domu přijet, neb tam zůstat. a to ti odpovídám, dělej, co chceš, vždyť ty vždycky říkáváš, že máš svobodnou vůli a že se nenecháš od žádného /to jest ode mne/ poutat nebo poroučet. Ostatek musím jen toliko podotknout, že by jiná žena, která není lehkovážná a která s mužem všecky starosti snášet chce, takovou otázku nečinila. ... pak si stěžuje na činži a na to, že se má učit na zkoušky /celní zákony/ a bez ní na to nemá klid, děti pláčou a ptají se, kdy přijede a on neví, co jim říct. Pak se rozohňuje: Ty ale lítáš pro tvé povyražení po horách, a čerta starého o domu dbáš, a o věci, které přede vším jiným mají být tvou starostí...z těch tvých tak vychválených studií budeš konečně čerta starýho mít, těch se tak málo najíš, jakos se jich až posud najedla....
    Myslím, že jako spisovatelka měla velký význam pro národní obrození, ale jako všichni velcí umělci byla trochu sobecká .

    superkarma: 0 03.02.2006, 13:18:38
  2. [39] 7kraska [*]

    Za promiskuitu bych ji neodsuzovala. V dnesni dobe by se jednoduse rozvedla a bylo by to. Asi by nemela 4 deti, po druhem by uzivala HA. Krom toho neni se cemu divit, ze si s manzelem nesedli, kdyz ji ho vybrala matka, pred svatbou ho Nemcova videla treba jen parkrat, nikdy spolu predtim nespali a nebydleli. Sluzka byla tehdy normalni vec, pri tehdejsich technologiich prani, cisteni a vareni proste nekoho mit k ruce musela, kdyz chtela udrzet domacnost v poradku.

    superkarma: 0 03.02.2006, 12:44:56
  3. avatar
    [38] gerda [*]

    <Teď jsem zjistila, že o B.N. natočili nový film - ovšem Němci - tady je odkaz na Idnes, kde o to píšou.http://show.idnes.cz/show_rozhovor.asp?r=show_rozhovor&c=A060202_222741_show_rozhovor_kot

    superkarma: 0 03.02.2006, 12:29:03
  4. avatar
    [37] k@tchabinka [*]

    me sokuje jak vypada na kazde fotce ci kresbe naprosto rozdilne :)

    superkarma: 0 03.02.2006, 11:49:26
  5. avatar
    [36] femme.fatale [*]

    karkule: já si nejsemi jistá, ale mám pocit, že inspiraci ty podádky hledala, stejně jako na Chyži pod horami, když jela manžela navštívit na Slovensko, kde zrovna pracoval. Tou Chyží jsem si jistá, ale s těma pohádkama fakt nevím

    superkarma: 0 03.02.2006, 11:47:58
  6. avatar
    [35] femme.fatale [*]

    já včera dělala zkoušku z národního obrození - tudíž i Božena Němcová byla jedna otázka....tak jsem dozvěděla, že třeba Národní báchorky a pověsti hodně idealizovala upravila podle svých představ o dobru, šetěstí a harmonických vztazích. Jenže jí to bylo vytýkáno a tak když psala Slovenské pohádky a pověsti, tak je ponechlala tak, jak byly původní. Ale ony nejsou slovenky psané, jsou české a slovensky je jen přímá řeč. Taky mě zaujalo, že pohádka O Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém se původně jmenovala O Dlouhém, Širokém a Žarookém. Nebo, že když K. J: Erben psal Kytici, zak Zlatý kolovrat si vypůjčil právě od Boženy Němcové a ptal se jí, jestli ho může přebásnit. A babička se jmenovala Marie Magdaléna Čudová, Němcová se s ní poprve setkala, když jí bylo 5 let a babičke zemřela ve Vídni r. 1841...tak tak

    superkarma: 0 03.02.2006, 11:42:00
  7. avatar
    [34] Avilka [*]

    karkule: Len doplním - na Slovensku jej s jej prácou pomáhal Gustáv Zechenter Laskomerský a pretože pani Nemcová rozšírila záujem aj na pána Gustáva, tak ju pani Zechenterová vypoklonkovala zo Slovenka.

    superkarma: 0 03.02.2006, 11:31:04
  8. [33] karkule [*]

    ještě bych chtěla říct, že se mi nelíbí, jak všichni prezentují Němce jako starého tyrana. Zaprvé 32 let není tak moc a Němcová v jednom dopise i píše, že se jí líbil /ale hned z toho vystřízlivěla po svatební noci - asi mu moc nešla předehra/ a zapdruhé i v dnešní době by se většině manželů nelíbilo, kdyby se zničehonic manželka sebrala, děti jim nechala na krku /i když se služkou/ a odjela na půl roku na Slovensko sbírat pohádky. Taky kvůli jejím politickým postojům mu v práci zarazili postup a posílali ho různě do Uher a Jugošky, kde dávaly lišky dobrou noc. A on ji přes to všechno miloval. Oba byli nešťastní a mohla za to doba. Dnes by se rozvedli, Němcová by vodila dětem různé tatínky a kupovala by mraženou pizzu do mikrovlnky.

    superkarma: 0 03.02.2006, 11:27:14
  9. avatar
    [32] Avilka [*]

    K pani Nemcovej - nejak nepasuje ( spolu s inými postavami histórie) škatulkovaniu onej "móresnej" spoločnosti,hlavne cnostným paničkám ( typ pani Márie, ktoré poväčšinou boli cnostné z núdze), že ženská, ktorá má rada "laškovanie" s chlapmi musí byť automaticky blbá a budiž k ničomu. Ono sa nejak nevedelo skusnuť v tej dobe, že tak literárne talentovaná ženská nie je puťa domáca. Ja byť donútená vziať si suchára Nemca, tak emigrujem do Južnej Ameriky!.

    superkarma: 0 03.02.2006, 11:26:23
  10. avatar
    [31] Avilka [*]

    paní Marie: Ad životopis- Vás neučili, že klamať sa nesmie a že kdo klame, ten krade a do pekla sa hrabe?

    superkarma: 0 03.02.2006, 11:19:12
  11. avatar
    [30] marcellina* [*]

    zajimave a pekne poctenicko

    superkarma: 0 03.02.2006, 11:00:21
  12. avatar
    [29] Kekka [*]

    gerda: no na kloub už tomu asi nepřijdeme. Ta doba byla taky divná.

    superkarma: 0 03.02.2006, 10:09:08
  13. avatar
    [28] gerda [*]

    Kekka: no-promiskuitní je asi přehnaný termín, těch mužských bylo pár, ale horší je fakt, že tou dobou byla máma 4 dětí - já jsem vlastně nikde nečetla, jak to nesly ony. Měla služku, i při své bídě, což se mi taky nějak s tou bídou nesrovnává - ale tehdy to zřejmě bylo tak zvykem. A patřili k lepší společenské třídě, možná i proto.

    superkarma: 0 03.02.2006, 10:05:14
  14. avatar
    [27] Kekka [*]

    Jde o to, jestli skutečně byla tak promiskuitní, jak se leckde píše. Myslím, že podobně žije a žilo dost jiných žen, ale o těch se nemluví, ty se neodsuzují, protože po nich zbyl maximálně tak recept na svíčkovou. Tohle je každého věc a asi nikdo by neměl házet kamenem. Důležité je, co napsala.

    superkarma: 0 03.02.2006, 09:58:41
  15. avatar
    [26] gerda [*]

    Kekka: měla rakovinu ženských orgánů, co vím já. V tehdejší době, kdy se nesmělo o nějakých orgánech ani mluvit - společenské faux pas - to muselo být pro ni strašné. Neexistovaly vložky, všecko se muselo řešit látkami, chudák ženská. Určitě by s ní nebyl lehký život ani kdyby byla zdravá, hospodyňka nebyla ani náhodou, vzorná manželka taky ne - jenomže kdyby toto všecko byla, tak by po ní nezbylo nic, zapadla by jako kamínek do jezera. Takhle o ní můžeme diskutovat a dohadovat se, na čí straně byla vina, když vedla podobný způsob života.

    superkarma: 0 03.02.2006, 09:53:24
  16. avatar
    [25] Kekka [*]

    7kraska: a navíc žila v příšerný bídě (ne vždy, ale často), kdy neměli co jíst. Strašnej život.
    S tou nemocí - ona s ní údajně bojovala asi 9 let - dle článku. je to vůbec možné?

    superkarma: 0 03.02.2006, 09:49:39
  17. [23] Jana 01 [*]

    kapa: Zajímavější by bylo vidět, jak člověk nazvaný "paní Marie" vypadá ve skutečnosti. Je to provokatér a podle toho vybral i tu fotku.

    superkarma: 0 03.02.2006, 09:38:43
  18. [22] 7kraska [*]

    Kekka, cetla jsem, ze umrela na rakovinu delohy.

    Nemcovou obdivuju, musela mit neskutecnou vydrz, kdyz toho napsala tolik a pritom mela 4 deti, byla nemocna, delala plno jinych veci, porad se stehovala...a zadny pocitac, vsechno pekne v ruce a kdyz neco skrtala, tak to musela pak komplet prepsat, zadny "delete". Uzasna zena. Snad uz o ni konecne nekdo natoci film, myslim, ze se na to chysta Chytilova.

    superkarma: 0 03.02.2006, 09:32:23
  19. avatar
    [21] Jeremi [*]

    By mě jenom zajímalo, jestli ty články před uveřejněním po autorech někdo čte. Soudě podle těch strašných "překlepů" v datech asi ne. Sto let sem, sto let tam...

    superkarma: 0 03.02.2006, 09:24:15
  20. avatar
    [20] Kekka [*]

    Myslela jsem, že umřela na TBC a tady se píše na rakovinu. To s ní bojovala tolik let?

    superkarma: 0 03.02.2006, 09:17:55
  21. [19] karkule [*]

    Četla jsem výběr z její korespondence nazvaný "Lamentace" a úplně mě to vzalo. Myslím, že středoškoláci by místo čtení rozebírání pro ně nudné Babičky měli víc poznat její osud a názory v dopisech. A holky si z toho můžou vzít ponaučení pro život - není dobré někomu hned dát a potom ho ještě uhánět. Chudák Němcová, s chlapama to vážně neuměla a ještě si vybírala typ sobeckého hezouna.

    superkarma: 0 03.02.2006, 09:10:28
  22. [18] Bellana [*]

    Před časem jsem viděla fotografii sestry Boženy Němcové - Marie. Nebyla tak hezká, měla kulatou tvář a vůbec vypadala trochu vulgárně, ale měla některé rysy podobné BN. Do té doby mi hypotéza o jejím šlechtickém původu taky připadala velmi věrohodná, teď už si tím nejsem tak jistá.

    superkarma: 0 03.02.2006, 09:06:39
  23. avatar
    [13] gerda [*]

    paní Marie: to ale nemyslíte úplně vážně, že ne?

    superkarma: 0 03.02.2006, 08:35:05
  24. avatar
    [12] zonan [*]

    paní Marie: to myslíte vážně? Raději bych ale zjistila, že nemám smysl pro humor a ironii.

    superkarma: 0 03.02.2006, 08:32:44
  25. avatar
    [11] Kekka [*]

    paní Marie: Vy jste nám tu chyběla

    superkarma: 0 03.02.2006, 08:31:54
  26. avatar
    [9] Ijka [*]

    Hm, tak v roce 1930-1933 byla ve chvalkovickém zámku? A syn Hynek se narodil 1938 a druhorozený syn Karel 1839?

    superkarma: 0 03.02.2006, 08:19:58
  27. avatar
    [6] gerda [*]

    chudák holka, kdyby se narodila o pár let později, žilo by se jí daleko líp, s jejím temperamentem a názory. Předběhla holt dobu. A to, jak ji asi musila ničit nevyléčitelná nemoc, si už neumím vůbec představit - čím asi tišila bolesti?

    superkarma: 0 03.02.2006, 07:59:49
  28. avatar
    [5] LBU [*]

    Nějak tomu nerozumím:
    21. 2. 1862 kolem šesté ranní umírá.
    24. 1. 1862 se konal pohřeb ????

    Asi tam má být 21.1.1862 umírá

    superkarma: 0 03.02.2006, 07:46:29
  29. avatar
    [3] Kekka [*]

    Její milostný život nemá nikdo právo soudit, to je jen a jen jjí věc. Já nevím proč, ale pro tuhle ženskou mám odjakživa velou slabost a to jsem od ní ano všechno nečetla. Už jen to, že mužské společnosti dokázala, že taky žena může mít své názory a může psát a být dobrá.

    superkarma: 0 03.02.2006, 07:16:29
  30. avatar
    [2] Linde [*]

    a já četla, že si s manžou nerozumněla v posteli a střídala milence jak na běžícím pásu. A nás na základce učili, jaká to byla čistá a snostná žena

    superkarma: 0 03.02.2006, 06:42:15

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme